Dnes budeme trošku čarovat. Do fotografování mobilem zapojíme počítač a na konci procesu bude panoramatický snímek.
V minulém díle „Jak s mobilem správně fotit…“ jsem psal, že se mobily moc nehodí na focení krajiny. Jejich optika, rozlišení a firmwarové zpracování obrazu na tento technicky náročný žánr zatím nestačí. Přestože jsou panoramata obecně vnímána jako záběry právě krajinných celků, nic vám nebrání, abyste je využili i jinak. Tuto metodu lze využít třeba k nejrůznějším vtipným kompozicím; jeden tip najdete i v tomto článku.
Článek vyšel v Mobilitách 6/2007
Přečtěte si také...
Vyfotit a otočit
Pořízení dílčích snímků, z nichž posléze v počítači složíte panorama, není nic složitého. Pravověrní fotografové sice pro tuto činnost používají stativ a různá speciální zařízení pro přesné otáčení, my se však spokojíme s vlastní šikovností. Četli jste v minulém dílu odstavec Držte se pevně!, kde jsem popisoval, jaký je nejvhodnější způsob uchopení fotomobilu, abyste pořídili ostré snímky? Pak už vám stačí jen vyhlédnout správné stanoviště a zmáčknout spoušť poprvé.
Tip: inspirujte se panoramatickými fotografiemi v galerii fotomobilů a pochlubte se zde svými vlastními výtvory
Nyní, aniž byste změnili polohu rukou, pootočte celým tělem tak, aby další záběr překrýval první snímek asi o čtvrtinu až třicet procent. Větší překryv je zbytečný, ba spíše kontraproduktivní – software by se pak nemusel snímky dobře spojit, protože by se u prostředního záběru mohly překrýt dva krajní záběry. Poté se opět pootočte, udělejte další snímek, další a další… Ne, nic se nemá přehánět a platí to i u složených panoramat. Pokud byste totiž chtěli udělat maximum, tedy 360stupňový pohled, budete opravdu potřebovat speciální zařízení a raději kvalitní fotoaparát. U fotomobilu se raději spokojte se třemi až pěti dílčími záběry.
Kouzla s pixely
Na příkladu softwarového složení panoramatu si všimněte, že jsem dílčí snímky vyfotil na výšku. Sice jsem chtěl do záběru dostat i stromy z pozadí, ale toho bych dosáhl i při otočení mobilu naležato – stačilo ustoupit dozadu.
Pravým důvodem bylo větší využití rozlišení fotomobilu. Při focení na výšku jsem totiž zapojil do hry více obrazových bodů delší strany jednotlivého snímku, což u třímegapixelové Nokie N80 činí 2 048 pixelů. Výsledná složená fotografie tak má po započítání překryvů a ořezu 3 244 × 1 939 pixelů. Logická myšlenka tedy napovídá, že spojení několika fotografií do jedné lze využít i při požadavku na vyšší rozlišení, například pro tisk ve větším formátu.
Vítr nenese naději
Kdyby vytváření panoramat a využití tohoto postupu ke zvýšení rozlišení bylo tak jednoduché, dávno by jej používal každý. Čekejte však bohužel jistá úskalí. Jednak se pochopitelně musíte omezit na statické náměty. Budete-li mít v záběru projíždějící auta, těžko dostane výsledný složený snímek smysl. Problémy způsobí ale třeba i silnější vítr. Kymácející se větve stromů nedokáže žádný program narovnat do správné pozice.
V neposlední řadě je důležité, aby byl každý dílčí snímek exponován pokud možno stejně. U fotomobilů je ovšem zámek expozice, neznámým pojmem. Naštěstí kvalitní programy pro skládání panoramat umí vyrovnat i rozdílnou expozici, i když jen v omezené míře.
Jak rozmnožit rodinu v Zoneru
Polygamie sice není v našich končinách zrovna obvyklá, ale nic vám nebrání vytvořit alespoň snímek se třemi manželkami včetně dítěte v kočárku.
1) Vyfotit dílčí snímky po úvodní instruktáži jistě zvládnete. Pak stáhněte snímky do počítače, spusťte Zoner Photo Studio 8 a v okně Průzkumníka tyto tři fotografie označte. Dosáhnete toho tak, že klepnete myší na první z nich a se stisknutou klávesou Shift klepnete na poslední.
2) Nyní v menu Publikovat zvolte Panorama. První obrazovku Výběr obrázků můžete přeskočit (díky tomu, že jste si požadované snímky již označili). Rovnou klepněte na tlačítko Další. Následující okno vám umožní seřadit dílčí záběry do správného pořadí. Pokud jste například fotografovali zprava doleva, budete mít snímky v tomto okně obráceně, protože program fotografie řadí podle názvu souboru. K prohození pořadí slouží dvě tlačítka v levé spodní části okna, přičemž vyměnit jednotlivé snímky můžete také prostým tažením náhledů pomocí myši.
3) Před samotným spojením musíte v dalším okně nastavit ohniskovou vzdálenost. Nyní ale zapomeňte na skutečné ohnisko fotomobilu – tuto hodnotu totiž program využívá ke korekci sférického zkreslení, které má většina fotomobilů poměrně malé. Zkuste tedy nastavit číslo mezi 70 až 135; výsledek spatříte hned, jak klepnete na tlačítko Spojit v pravé spodní části okna. Program dílčí snímky automaticky spojí. Čím nižší hodnotu zadáte, tím více fotky se „vyboulí“, program tak simuluje skutečné ohnisko. Vyzkoušejte různá nastavení, a až budete spokojeni, klepnete na tlačítko Další.
4) V okně Nastavení překryvů program ukazuje, na kterých místech snímky spojil, a navíc vám umožňuje do procesu zasáhnout.
Klepnete-li dovnitř červeného rámečku v místě spoje, zobrazí se okno Ruční nastavení, v němž jsou zobrazeny spojovací body. Pokud se vám zdá, že byste ručně našli lepší spojovací uzly, můžete zkusit myší změnit jejich pozici a ubírat, nebo přidávat další.
5) Po opuštění okna Ruční nastavení už zbývá jen pokračovat dál obvyklým klepnutím na tlačítko Další, jež vás přenese do posledního náhledového dialogu. V něm vám program automaticky nabídne ořez, který však můžete změnit podle uvážení, případně nechat fotografii bez ořezu.
6) Tímto je vaše panorama hotové, nyní stačí v posledním okně zvolit, zda chcete snímek rovnou uložit na disk, nebo jej nechat otevřít v Editoru, kde upravíte třeba celkový kontrast nebo barevnost.