Jeden z největších triumfů lidstva. Díky programu Apollo vznikl Intel, GPS i odpružené tenisky

Vrchol vědeckého, technologického i politického snažení. Program Apollo v dějinách zůstane jako jeden z největších úspěchů lidského pokolení i přesto, že jeho původcem byla rivalita se Sovětským svazem v průběhu Studené války. Také díky miliardovým investicím do cesty na Měsíc se přitom z USA stala technologická velmoc, která z vynálezů a inovací pro lunární misi těží dodnes.

Jako cíl pro celá 60. léta určil let na Měsíc americký prezident J. F. Kennedy. Ačkoliv se úspěchu NASA nedožil, je považován za jednoho ze strůjců lunární mise. Za jeho vlády také prudce rostl rozpočet agentury NASA, vrcholu pak dosáhl v roce 1966, kdy v čele USA stál Kennedyho nástupce Lyndon B. Johnson.

V té době na vesmírné objevy putovalo 4,41 % amerického federálního rozpočtu. Od roku 2010 přitom NASA dostává asi půl procenta společného rozpočtu USA.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Formou videomappingu na Žižkovskou věž si misi Apollo 11 v sobotu připomněla také Praha. Na vysílač přitom mířily čtyři asi 250kilogramové projektory.

Výdaje na objevování vesmíru a projekt Apollo však v průběhu 60. let nezůstaly bez odezvy. V době, kdy USA sváděly boje se severovietnamskými vojsky, až 60 % obyvatel USA vyjadřovalo pochybnosti nad miliardami dolarů, které do cesty na Měsíc šly. S ohledem na relativní HDP a inflaci by podle Planetary Society projekt vyžadoval ekvivalent asi 702 miliard současných dolarů.

Ve zpětném pohledu se však jednalo o skvěle vynaložené peníze. „Program Apollo byl nejlepší investicí od doby, kdy si Leonardo da Vinci pořídil skicák,“ glosoval dopad vesmírných objevů nedávno zesnulý americký prezident George Bush starší.

Potvrzují to i studie, které se dopadem programu Apollo zabývaly. Nezisková organizace MRIGlobal v roce 1971 uvedla, že z investovaných 25 miliard dolarů se jich do začátku 70. let vrátilo přes 52. Přesně vypočítat dopad vesmírného putování na americkou ekonomiku je však náročné. „Podařilo se dosáhnout značných objevů v elektrotechnice, letectví i ve věcech běžného života,“ uvádí Daniel Lockney, redaktor ročenky Spinoff, která se zaměřuje na využívání technologie NASA v praxi.

Křemíkový příběh

V byznys s ročním obratem přesahujícím 70 miliard amerických dolarů přerostl požadavek inženýrů NASA na co nejnižší hmotnost nákladu, kterou nesla raketa Saturn V. Výpočet trajektorie přistávacího modulu a následné propojení s velitelskou lodí bylo náročnou matematickou operací, o jejíž přesnost se měly postarat počítače. Tehdejší stroje však běžně zabíraly celou místnost, NASA se proto spojila s vědci z MIT, kteří se soustředili na vývoj integrovaného obvodu. Díky nim se palubní počítač přistávacího modulu mohl zmenšit z velikosti lednice na krabici vážící asi 35 kilogramů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Počítač LVDC vyrobila IBM a daleko se nedostal, krátce po startu shořel v atmosféře. Byl součástí prstence Instrument Unit, řídil vstřikování paliva a oddělení tří raketových stupňů od horní části s posádkou.
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Palubní počítač AGC a jeho ovládací pultík DSKY (DiSplay/KeYboard) vážil asi 30 kg. Jeden sloužil ve velitelském modulu, druhý v tom lunárním. Zobrazoval letové informace, provozní údaje lodi a umožňoval provést korekce.
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Velitelský modul programu Apollo a jeho palubní deska

Vesmírná agentura si nakonec od společnosti Fairchild Semiconductors objednala milion základových desek. Pro misi Apollo jich sice potřebovala jen několik set, obavy z nízké spolehlivosti nové technologie ale kladly vysoké požadavky na její vyzkoušení. Úspěch technologie nakonec inspiroval dvojici zaměstnanců Fairchild Semiconductors k založení vlastní společnosti Intel, jež patří již pět dekád mezi tahouny amerického IT průmyslu.

Nejen vědcům z MIT a spřátelených firem přitom program Apollo zasáhl do akademické kariéry. V průběhu 60. let se počet doktorandů v matematických a technických oborech ztrojnásobil. Vliv na to však měla podle historiků také samotná Studená válka. Školství bylo jednou z oblastí, v rámci které měly Spojené státy ambice Sovětský svaz porazit. Již v 50. letech tak proběhly rozsáhlé reformy, na základě kterých se do středních škol dostaly praktické vědecké předměty.

Nejistá čísla

Zda právě vědecké objevy stály za ekonomickým růstem celých USA v 60. letech, není podle ekonomů úplně jisté. „Neexistuje příliš přímých důkazů,“ uvedl při příležitosti výročí přistání na Měsíci pro server Astronomy.com Alexander Whalley z univerzity v Calgary. Společně s kolegou Shawnem Kantorem dokončují studii, která se zabývá dopady programu Apollo na americkou ekonomiku.

Podrobněji tuto oblast ekonomové zkoumali například v 80. letech. Robert Gallagher v odborném časopisu Executive Intelligence Review poukázal na růst spotřeby kapitálových statků v leteckém inženýrství, což se promítlo do průmyslové výrobu celých Spojených států. Jen mezi lety 1958 a 1967 se spotřeba statků v leteckém inženýrství zvýšila dvojnásobně. Stalo se tak poté, co výroba v USA předchozí dekádu zůstávala stabilní. Zavádění vyšších standardů a nových technologií u subdodavatelů leteckého a vesmírného průmyslu však růst podpořilo.

Moře nápadů

Vypočítat skutečné dopady programu Apollo je těžké také kvůli rozsáhlé škále vynálezů, jejichž příchod na trh vesmírný výzkum umožnil, případně urychlil. Jednou z nejvýznamnějších technologií byl vakuový vrták od společnosti Black&Decker, jenž byl určený pro odebírání vzorků z povrchu Měsíce. O několik let později se technologie dostala i na Zemi v podobě vakuových vysavačů.

Žáruvzdorný materiál, který se v současnosti využívá například v hasičských oblecích, má zase svůj původ ve skafandrech. NASA k opatření přistoupila poté, co v průběhu testů mise Apollo 1 uhořeli tři astronauti. Jako ochrana proti změnám teplot sloužil také speciální materiál, ze kterého se postupně vyvinuly izotermické folie využívané dnes například záchranáři. Mezi běžně využívanými denními potřebami s měsíčním původem patří vakuové balení potravin nebo tenisky s odpruženou podrážkou.

Mise Apollo rovněž pomohla rozvoji navigačních a komunikačních technologií. K cestě na Měsíc bylo potřeba vytvoření rozsáhlé sítě satelitů a pozemních stanic, technologie dala základ systémům, jako je současný GPS. Celkem mise na Měsíc svět obohatila asi 6300 novými patenty.

Diskuze (7) Další článek: DxO Mark potvrzuje kvalitu foťáku Google Pixel 3a. Vyrovná se dražším modelům

Témata článku: Technologie, GPS, USA, Intel, Zajímavosti, SOB Top, IBM, MIT, Modul, George Bush, Dopad, Black & amp, Leonardo da Vinci, Mise, Apollo, Decker, Kennedy, Praha, Calgary, Země, Studená válka, Sovětský svaz, Mito


Určitě si přečtěte

RECENZE: Apple Watch Series 4 — o parník před konkurencí

RECENZE: Apple Watch Series 4 — o parník před konkurencí

** Apple Watch se po letech dočkaly vylepšeného designu ** Hlavní změnou je větší displej s tenčími rámečky ** Zlepšila se však i výbava a použité senzory

Martin Miksa | 187

RECENZE: Honor 20 – když politika vtrhne do technologií

RECENZE: Honor 20 – když politika vtrhne do technologií

**Procesor Kirin 980 stále neztrácí dech, pořád je to špička **Čtečka otisků prstů v rámu telefonu funguje skvěle **Na díru v IPS displeji si prostě musíte zvyknout, schovat moc nejde

Jakub Michlovský | 17