I příjem.
O: Ale nemůžete ten přijatý fax vytisknout, že?
Pomalu si získávala mé sympatie, ale já jsem byl nakonec ten, kdo to pokazil.
Já: Můžu, ale nepotřebuji, já to vidím na displeji.
Uznávám, že to bylo trochu nefér. Nastalo dlouhé ticho. Pokusil jsem se zachránit situaci, ale už bylo pozdě:
Já: Já tu mám totiž takový telefon, co to umí …
Fakt, pozdě. Urazila se a roztřásl se ji hlas.
O: Jestli tedy chcete data a fax, tak já vám je musím zaktivovat. Chcete, abych to udělala?
Znělo to hodně nasupeně, až výhrůžně. Navíc jsem se lekl, že by to po aktivaci mohlo přestat fungovat - zní to logicky, ne?
Já: Ne!
O: Takže nechcete!?
Já: Ne, já jsem spokojený, nechte to tak, jak to je. Děkuji vám.
O: Jak si přejete. Nashledanou.
Dodneška nemám aktivována data a fax, přesto je denně používám. Bylo to jak v Královně koloběžce: a dáte mu režim data–nedata, fax–nefax.
Určitě si přečtěte