Ona to asi nebudou kurvítka z principu (tedy - vyrobím to schválně tak, aby se to za danou dobu spolehlivě pomrvilo), ale je to spíš sekundární jev, v důsledku snahy o co nejvyšší snížení nákladů. A že to má za následek rychlejší odchod produktu do věčných lovišť? Pro obchodníka jen dobře. Když to šikovně vybalancuje a mašinka chcípne ne týden po záruční době, ale dejmetomu dva tři roky po ní, většina lidí na značku nezanevře. Najmě když v tu dobu už budou na trhu nové řady s novými funkcemi, hezčím (rozuměj: trendovějším) designem... Koneckonců, denně tu čtu, kterak většina z diskutujících mění mobil pomalu co půl roku, jinak by se jim patrně udělala vyrážka na intimních místech. Nedělám si iluze, že u jicných produktů lid uvažuje jinak, maximálně jde o delší lhůtu.
Meritum jádra, jak říkáme my vzdělanci, tkví v tom, že za starých časů byl k dispozici buď výrobek kvalitní, a nebo žádný. A kvalita něco stála. Proto kdesi výše zmíněná babička šetřila na mixér pár let. A když ušetřila, patrně funguje dodnes (mixér, nikoli babička). Dnes máme k dispozici miliardu produktů za pár šupů, což si může dovolit každý. Fajn. K tomu lze na trhu nalézt pár produktů kvalitních, ale drahých (pozor - neplatí bez výjimky, ne vždy je cena úměrná kvalitě). Po čem sáhne masa? Po produktu levném. Anžto masa si nespočítá, že ve výsledku, díky nutným častým obměnám, je dražší. Ale z toho neobviňujme obchodníky (výrobce) ale jen a pouze sami sebe. Ruku na srdce - když mi někdo dá za méně kvalitní produkt v důsledku (páč ho postupně koupí třikrát) víc peněz, než za jeden kvalitní, to bych byl blbej, kdybych toho nevyužil. Tak to prostě je, a brblání na diskusních fórech s tím nehne. Mám doma po dědovi profi krejčovský šlapací šicí stroj Pfaff, rok výroby 1934. Šlape jak hodinky, údržba minimální, v podstatě spočívá v občasném naolejování. A kdybyste viděli tu mechaniku... Tak precizní práce, že nechápu, jak to tehdá vůbec dokázali vyrobit. Ano, neumí třeba overlock. Ale když se obejdu bez něj... - a jsme u toho: cesta by měla být v přidávání nových funkcí, ne v znefunkčení původních výrobků. (ale zase to nebude zadarmo, žeano, děda taky pár let šetřil)Podobným příkladem jsou krejčovské nůžky(takové trochu monstrum, těžké jako kráva, ale funkčně luxus), r.v. 1899 - dodnes jsem je nebousil a ani nemusím. Jsou udělané tak, že se jaksi brousí samy o sebe. Podobně ruční mlýnek na maso z podobné doby.Maně se mi ovšem vybavuje dokument z ČT o nějaké české firmě, co po revoluci začala vyrábět ruční nářadí. Poctivě. A ejhle - po té, co nasytila trh, pomalu zašla na úbytě. Anžto byly jejich rašple tak kvalitní, že holt vydržely nafurt.A teď babo raď...(jo, je to dlouhý, mínusy chápu)
