Před pár dny jsem byl náhodným svědkem rozhovoru dvou pánů o problematice odposlouchávání našich mobilních telefonů. Protože výsledkem jejich rozhovoru bylo překvapující odhalení, že "policajti umí odposlouchávat všechno", rozhodl jsem se napsat tento článek.
Možné odposlouchávání mobilních telefonů je na stránkách časopisů i na obrazovkách některých televizních stanic poměrně oblíbené téma. Jsme totiž lidé ostražití a své soukromí si každý z nás úzkostlivě střeží a jakýkoli možný útok tak vnímáme jako velmi reálný. Vždyť každý ví, že mobilní telefony bylo možno skutečně odposlouchávat! Pravda, tehdy se jednalo o staré přístroje analogové mobilní sítě NMT.
Jak to dělají
Nejlepším začátkem jakéhokoli povídání o odposlouchávání našich mobilních telefonů je malá troška mobilní teorie. Při přihlašování mobilního telefonu k síti (obvykle ihned po svém zapnutí) se generují bezpečnostní kódy, s jejichž pomocí se šifruje veškerá komunikace mezi mobilním telefonem a základnovou stanicí. Tyto kódy se sítí nikdy nepřenášejí – vygeneruje si je každý účastník sám. Pokud se síť s telefonem na vygenerovaných kódech neshodne, odmítne jeho přihlášení.
Protože je každý přenos mezi mobilem a sítí kódován, je v současnosti nemožné tento hovor rozšifrovat. Pokud se tedy našemu špiónovi podaří odchytit náš hovor, nedokáže si poslechnout o čem mluvíme, protože každý hovor se přenáší digitálně – jako soubor jedniček a nul. Aby bylo nějaké zařízení schopno z těchto digitálních dat sestavit opět hlasový záznam, musel by znát použité šifrovací kódy. A jak již vím, tyto kódy se sítí nepřenášejí a proto nemá špión šanci je zjistit. Pro větší zabezpečení už tak bezpečného spojení se před každým novým hovorem generují kódy nové.
Zajímavost: Možná jste před časem zaslechli zprávu, že šifra A5, která se používá právě pro kódování mobilní komunikace, již byla prolomena. Ano, máte pravdu, ale šifra byla prolomena tzv. hrubou silou – a i vzhledem k této skutečnosti nelze bez znalosti šifrovacího klíče použít tuto metodu pro rozkódování hovoru v reálném čase.
Jedna překážka za druhou
Přestože rozšifrování odposlechnutého hovoru není technicky proveditelné, hází mobilní síť špionovi nejeden klacek pod nohu. Ono totiž zaznamenat šifrovaný hovor není vůbec nic jednoduchého, protože i když se odposlouchávaný telefon nepohybuje (tzn. Komunikuje pouze s jednou základnovou stanicí) , mění v průběhu hovoru používanou frekvenci poměrně často. Stejně se chovají i ostatní mobilní telefony, které komunikují se stejnou stanicí – a těch může být až několik desítek. Náš špión by tedy musel být velmi dobře technicky vybavený – musel by odposlouchávat všechny hovory na všech kanálech (frekvencích) a později by musel složitou analýzou tyto hovory kompletovat.
Pokud se mobilní telefon pohybuje – například telefonujete v autě nebo v tramvaji – předávají si jej základnové stanice mezi sebou. Špión by tak musel „mít napíchnuté“ všechny základnové stanice podél vaší cesty, aby mohl vůbec získat kousíčky zakódovaných hovorů.
Přesto to lze!
Ano, protože přece Policie dokáže všechno, lze hovory přece jenom odposlouchávat. Nemůžeme zde ale mluvit o odposlechu přímo mobilního hovoru, ale hovoru samotného. Existují totiž všemožné štěnice - malá elektronická zařízení, které pozorně naslouchají a prostřednictvím radiových vln předávají každé vaše slovo svému majiteli. Nemyslete si, ke štěnici lze přijít poměrně snadno - stačí jen, když svůj mobil necháte chvíli bez dozoru nebo jej někomu půjčíte. Na druhou stranu existují také různé směrové mikrofony, kterých lze v podobných případech s - větším či menším - úspěchem použít.
Nemusíte však propadat panice. Proto, aby vás někdo odposlouchával, musí mít nějaký důvod. To znamená, že musíte být známá nebo důležitá osobnost. Věřte mi, že běžný pracující občan nebo student střední či vysoké školy je pro špiony nezajímavým objektem.
