Stejně ostře jako papričky může na maďarskou vládu působit verdikt Evropského soudu. Zdá se, že extra daně na volání jsou proti unijním zákonům.
Od července loňského roku mají Maďaři dražší volání i SMS, a to kvůli dodatečnému zdanění. O peníze, které mají plnit prázdnou státní kasu se ale ještě svede bitva paragrafů před Evropským soudem. Jen pro připomenutí: prvních deset minut v měsíci je osvobozeno, z každé další jdou do rozpočtu státu dva forinty (0,17 Kč), stejně tak za každou SMS. Poplatky jsou zastropovány částkou 700 forintů (60 Kč) pro individuální spotřebitele a 2500 forinty (213 Kč) pro firmy.
Toliko opáčko z loňska, letos může být všechno jinak. Plánovaný roční výnos z extra zdanění, které maďarské ministerstvo odhadovalo na 4,44 miliardy forintů ročně (378 milionů Kč) totiž může maďarská vláda vracet operátorům i s úroky. Tedy pokud se svou námitkou uspějí u Evropské komise (EK). Ta už zaslala Maďarům oznámení o zahájení řízení ve věci možného porušování unijních daňových zákonů. Jde přitom už o druhý „telekomunikační“ případ, který míří z krajiny na jih od Dunaje k Evropskému soudnímu dvoru.
Ten první se týká extra zdanění zisků společností působících na trzích, které už ze své podstaty nejsou konkurenční. Jde typicky o telekomunikace (energetické společnosti a banky), jelikož trojice operátorů tvoří stejně jako u nás přirozený oligopol. V Maďarsku působí trio T-Mobile (Magyar Telekom), Vodafone a norský Telenor.
Pokud maďarská vláda spor prohraje, bude kvůli způsobu, kterým společnosti zdanila službu nad rámec daně z příjmů, vracet 180 miliard forintů (15 miliard korun). Navíc by stěžovatelé měli v ruce významný trumf i do druhé pře a peníze zpět by chtěli i všichni ostatní.
Jednoduše řečeno, EK vyčítá Maďarsku, že extra daň na volání je v důsledku vlastně administrativní poplatek nežli daň, a to jde proti pravidlům zdaňování. Mluvčí komise Ryan Heath dodal, že daň porušuje pravidlo, které říká, že jakýkoli administrativní poplatek musí být přiměřený nákladům na provoz. Maďarské ministerstvo financí se samozřejmě brání a tvrdí, že o žádný nepřípustný poplatek nejde.
Nové daně a poplatky včetně pohybů peněz (od bankovních převodů po placení poštovními poukázkami) a zestátnění privátních penzijních fondů patří mezi cesty, kterými se Maďarsko snaží udržet deficit veřejných financí nad hladinou ponoru. Uvidíme, zda jim ony škrty Evropský soud neseškrtá.
