Mít ruce „free“ nebo „ne-free“?

Již více než rok a čtvrt platí zákonem ustanovený zákaz držení komunikačního zařízení při řízení vozidla v ruce. Dodržujete jej?
Mít ruce „free“ nebo „ne-free“?

Čeho všeho se tento zákaz týká?

Domníváte-li se, že jen mobilních telefonů, jste na omylu. Tento zákaz se vztahuje i na vysílačky všech druhů a pagery. V konečném důsledku tedy i na komunikační prostředky policistů, hasičů a zdravotnické záchranné služby obsluhované za jízdy řidičem. Je to zvláštní, ale na komunikační prostředky jednosměrné – radiopřijímače, se tento zákon nevztahuje. A na komunikační prostředky genetické (viz „Básníci…“) už vůbec ne…

Mimochodem, ladíte za jízdy rádio? Měníte kazety v přehrávači? A nebo snad dokonce „směňujete“ genetické informace???

Kontrola???

Používám automobil ke své přepravě z místa na místo dosti často a na nemalé vzdálenosti, ale dosud jsem v ČR žádnou silniční kontrolu zaměřenou na tuto část zákona nezaznamenal. Zaznamenal jsem mnoho jiných, ale takovouto dosud ne…

Zato dosti často pozoruji okolo jedoucí řidiče čehokoli s mobilem mezi ramenem a uchem nebo dokonce s mobilem v ruce, řidiče kamionů s mikrofonem CB-čka v ruce, dokonce jsem si všimnul i řidiče motocyklu (bez přilby, jen v šátku) s telefonem u ucha (zato měl Harleye). Za pravděpodobně „nejodpornější“ považuji situaci, kdy za jízdy „z ruky“ telefonuje řidič autobusu, mající odpovědnost za „své“, nic netušící cestující. Mnohdy i lze jet taxíkem, jehož řidič používá za jízdy mobil či CB (i když toto je zapovězeno nejméně dvěma zákony) a vůbec nevypadá provinile.

Dokonce i já, občas a přes svá zařeknutí se, porušuji zákon a bezostyšně vytahuji svůj telefon za jízdy z pouzdra a „vesele“ volám nebo přijímám hovor – někdy.

Následky a důsledky?

Nehodlám diskutovat s řidiči, kteří „i s telefonem v ruce řídí daleko bezpečněji, než ti ostatní okolo“. A už vůbec nehodlám diskutovat se zákonodárci, kteří tento, podle mého názoru špatný a nedostatečný zákon, navrhli a přijali.

Rád bych ovšem apeloval na všechny řidiče používající mobilní telefon bez jakéhokoliv HF, aby si někdy a někde* vyzkoušeli, co s jejich soustředěností na řízení vozidla provede telefon uprostřed hovoru upadnuvší mezi pedály.

Rád bych apeloval na všechny v předešlém odstavci zmíněné řidiče, aby si vyzkoušeli „lovení“ mobilu z pouzdra za silného provozu na víceproudé silnici. Nebo při jízdě po dálnici, třeba jen při provozu „na stupni 3“ (podotýkám, že stupňů je 5). Nebo v silném městském provozu. Nebo… - možností je mnoho…

Nehodlám a nemohu porovnávat nehodovost způsobenou alkoholem, telefonováním, drogami všech stupňů a druhů, nervovou labilitou (ať už permanentní či momentálně akutní)… Nechci o těchto faktorech polemizovat. Všechny zmíněné (a i mnohé další) jsou a budou součástí silničního provozu a je jen na nás, řidičích, abychom se jich pokusili eliminovat co nejvíce – už třeba jen pro svou vlastní bezpečnost. Nebo pro bezpečnost svých milých a blízkých.

Lehká HF - „bondovka“

Je nejlevnější (v řádu desetikorun), nepotřebuje montáž, přesto jí přenášený hovor je pro běžnou komunikaci dostatečně kvalitní a srozumitelný. Při řízení ovšem vadí „drát“ mezi telefonním přístrojem a HF sadou – může se zaplést mezi pedály, do řadící páky, do ruční brzdy, prostě zavazí. Jednoduchým způsobem, jak tato nebezpečí vyloučit, je použít ji jen pro příjem hovorů a vlastní, odchozí, hovory za jízdy neuskutečňovat – pak, pokud je navíc telefon správně nastaven a drát vede maximálně mezi uchem a opaskem nebo kapsou řidiče, je zcela bezproblémová a téměř zcela bezpečná.

Těžká, kvalitní a pevně namontovaná HF

Pravděpodobně nejlepší řešení pro valnou většinu řidičů. Umožňuje hovory přijímat a s relativně malým rizikem i iniciovat, na displayi je vidět číslo nebo jméno volajícího (či volaného), „umí“ i ztlumit hrající rádio. Má jen jeden nedostatek – v hlučném provozu nebo vozidle není protistraně dostatečně rozumět. A vlastně ještě jeden, pro mnoho našinců daleko podstatnější – cena této HF se pohybuje v řádu tisíců korun a dalších několik set Kč stojí montáž, kterou navíc neumí správně provést „každý kutil z naší vesnice“.

„Těžká“ HF sada, ovšem jen CL (montáž spočívá v připojení na zapalovač cigaret v palubní desce automobilu)

Bez potřeby montáže, bez zásahu do interiéru vozidla (o exteriéru ani nemluvě), pro téměř každý telefon na trhu – prostě stačí propojit několik konektorů a vše funguje. Zvládne téměř každý laik. Vlastně úplně každý, i laik.

Problém je v tom, že většinou tato sada není doporučena výrobcem (mnohdy ani homologována pro provoz v ČR) a obvykle ani zdaleka nenabízí komfort originální sady. Mikrofon ani reproduktor nemají patřičné parametry, neumožňuje ovládání autorádia, napájení z konektoru pro zapalovač vypadává, nemá konektor pro připojení externí antény… Ač tedy i tato sada vytáhne z naší kapsy několik tisíc, nelze ji zrovna doporučit.

HF sada BlueTooth

Momentálně technicky zdaleka nejlepší řešení na trhu. Má-li váš telefon implantovánu technologii BlueTooth, pořiďte si k němu sluchátko s toutéž technologií.

Pravda, zaplatíte za něj o něco více než za těžkou sadu i s montáží, ale máte to nejlepší, co mít můžete.

Má-li totiž váš telefon BT, má i hlasové ovládání a vytáčení a tak vám při nastoupení do auta stačí na ucho nasadit sluchátko s mikrofonem a odjet. Jste schopni hlasem hovor „vytočit“, přijmout i odmítnout. A to nejlepší – váš telefon může být klidně třeba v kufru vašeho auta (nebo i na střeše – pokud se tam udrží). BT je limitováno vzdáleností cca 8 m a tak vůbec nezáleží na místě, kde v autě telefon máte.

Netelefonovat

Toto je pravděpodobně nejlepší řešení ze všech. Hovor přijmu až zastavím na odpočivadle (nebo zavolám zpět), volám jen když mé auto stojí (klidně třeba ve frontě u závor nebo před křižovatkou), netelefonuji, potřebuje-li řízení vozidla trošku pozornosti (to je ovšem vždy).

Toto má ale jeden velký háček – velkou schopnost sebeovládání každého řidiče a jeho zodpovědnost nejen za sebe sama a osoby se mnou jedoucí, ale zodpovědnost i za ostatní účastníky silničního provozu a schopnost předvídat jejich chyby a ochotu převzít částečně řešení těchto chyb na svá bedra.

Buďme k sobě tolerantnější a nespoléhejme na to, že ten „druhý“ je alespoň tak dobrý řidič jako já. Navíc – i já dělám chyby …

Témata článku: Ostatní


komerční sdělení

Komerční sdělení