Evropský a americký přístup k mobilům je tradiční – mobil vypadá jako mobil. Ale hračičkové z Dálného Východu právě zde cítí svou příležitost a tak nemůžeme se divit, že jsme u nás hodně pozadu.
Evropský a americký přístup k mobilům je tradiční – mobil vypadá jako mobil. Ale hračičkové z Dálného Východu právě zde cítí svou příležitost.
Západní svět lomí rukama nad nenadále přišlou ekonomickou krizí, ale Japonci tomu jen říkají: co bychom dali za vaši krizi, u nás už je deset let mnohem horší a stále se potápíme hlouběji. Zvenku to při pohledu na skvělé produkty od firem jako Sony či Mitsubishi nevypadá, ale Japonsku mimo jiné zcela utekla celá branže počítačů a komunikací, o Internetu nemluvě.
Něco se ale mění. Japonsku se podařilo bleskurychle uchopit technologie chytrých mobilů: na zdejším trhu má dnes třicet miliónů lidí (!) mobil s připojením k Internetu, každý pátý Japonec, a domácí telekomunikační pseudo-monopol NTT DoCoMo šlape do 3G daleko rychleji než jeho evropské nebo americké protějšky. Srovnejme toto číslo s 500 000 „chytrých mobilů“, které se doposud prodaly na srovnatelně velkém americkém trhu. Odborníci na WAP a další technologie mobilního Internetu rádi říkají, že Japonci ukazují, kudy v tomto směru vede cesta – a mají zřejmě pravdu.
To, že jsou Japonci hračičkové, nás také nemůže překvapit, a je proto jenom logické, s čím přichází Matsushita: s mobily zabudovanými do nejrůznějších předmětů denní potřeby, či s mobily vypadajícími jako tyto předměty: mobil jako hodinky, jako digitální kamera, jako videohra či jako ještě exotičtější předměty. Zatím jde o designové návrhy (uvnitř je obvykle „jen“ mobil), ale předznamenává to právě předměty s kombinovanou funkčností – typická asi bude kombinace rádia či walkmana/discmana/MP3mana s mobilem.
Západní svět k tomu přihlíží zatím se shovívavým úsměvem: šéf firmy Matsushita sám tvrdí, že ze Západu se setkává s reakcemi, že jsou to „bláznivé nesmysly“. Jenomže vsadím boty, že totéž říkali tito pánové o Pokémonu, když jej poprvé uviděli... Japonci, resp. východoasijci obecně už několikrát prokázali schopnost vytvořit různé umělé předměty a kolem nich takovou aureolu popularity, že tím nakazili celý svět (např. Tamagotchi, robotický pes Aibo, vůbec „kulturu“ anime atd.). Například dnes už mají na trhu mobil s tiskárnou, která je schopna tisknout lístečky zhruba o velikosti poštovní známky (vyrábí Sharp). Nevíte, k čemu je to dobré? Já také ne, ale nedivil bych se, kdyby to brzy musel mít každý správný český teenager.
Ještě neposílejme Japonsko do výslužby – spíše by se mohli poněkud konzervativní světoví výrobci přiučit a začít vytvářet také jiné designy mobilů než „inovace“ od Nokie, které spočívají ve výměně šedého krytu za hráškově zelený.
