Mimozemský design, originální konstrukce, nový operační systém, skvělá výbava. Testujeme zlomenou Motorolu!
Raději volat
Výsuvný mechanismus musím pochválit za dostatečný odpor, displej drží v obou pozicích bez nepříjemné vůle či pohybu. Už méně sympaticky působí zpracování kloubu, kde se telefon láme – v zavřeném stavu jde vychýlit ještě o několik stupňů nad přímý úhel a mezi displejem a klávesnicí se tak vytvoří milimetrová mezera. Až na tuto nepříjemnost se ale Motorole zlom celkem povedl, netrpí jinou vůlí ani se neviklá. Otázkou zůstává, jak bude vypadat po několikaměsíční intenzivní zátěži. U Z8 je zlom mnohem více designovým než funkčním prvkem, jistou funkcionalitu mu ale upřít nelze - kromě zmenšení typického schodu u sliderů se podílí na přiblížení mikrofonu blíže k ústům během hovoru.
Nad displejem najdeme standardní prvky v podobě sluchátka a VGA kamery pro videohovory. Displej patří mezi to nejlepší, co Z8 nabízí. Rozlišení 240 × 320bodů je vzhlejdem k úhlopříčce 2,2“ adekvátní, 16 milionů barev se podílí na věrném zobrazení. Nastavení jasu lze korigovat v sedmi krocích, po zvoleném časovém intervalu se může zobrazit spořič v podobě obrázku nebo běžícího textu. Tato nastavení se váží k aktivnímu vyzváněcímu profilu. Pro změnu barev prostředí telefonu lze změnit barevné téma. V Rizru najdeme sice dvě, většina uživatelů ale asi nepoužije bílou variantu a zůstane v černozelené, která koresponduje s barvami telefonu, případně stáhne téma další. Čitelnost displeje je i na slunci výborná, zobrazovač se Motorole opravdu povedl.
Stisknutí funkční klávesy se graficky projeví na jejím popisku. Podsvícení je podobně jako displej velice kvalitní
Pod displejem si našel místo kruhový čtyřsměrový prstenec se samostatným potvrzovacím středem. Ten je obklopen trojicí tlačítek z obou stran, jmenovitě dvěma funkčními klávesami, červeným a zeleným tlačítkem pro hovory a klávesami pro mazání a návrat na úvodní obrazovku. Tlačítka jsou oddělena gumovými předěly pro snadnější rozlišení hmatem. Stejný proužek gumy se nachází i těsně pod displejem a slouží k snadnějšímu manipulování s výsuvným mechanismem.
Po odsunutí displeje se spodní část zalomí a odkryje pohled na klávesnici. Pod ní rozpoznáváme oblíbený prvek Motoroly – bradu známou již od prvního Razru. V ní se chytře schovává hlasitý reproduktor a malá informační dioda, která plní funkci indikátoru nabíjení akumulátoru.
Numerické klávesy jsou tvořeny jednou membránou a odděleny nízkými předěly. Hmatem jsou rozeznatelné, ale chce to cvik. Podsvícení všech kláves koresponduje s doplňkovou barvou telefonu a jeho intenzita nijak nenarušuje používání Z8. Zlomení telefonu se sice pozitivně podepsalo na přístupnosti horní řady numerické klávesnice, zkosení brady také nijak rapidně nebrání v přístupu k spodní řadě, samotné psaní už tak růžové není. Numerická část a hlavně blok pod displejem klade větší odpor, tlačítka jsou tuhá a nepoddajná. Zdvih je minimální, což může někomu vyhovovat, odezva by mohla být lepší.
Psaní na Rizru vyžaduje delší cvik, časem se klávesy možná více vychodí. Zatímco na numerickou část si lze zvyknout během několika dní, kruhový ovladač byl moje noční můra. Počet překlepů rozhodně nebyl zanedbatelný, tady měli návrháři zapracovat více na odlišení potvrzování a změny směru. Pochválit musím svižnost odezvy, čtyřnásobný rychlý stisk devítky vyčaruje správně zetko na displeji.
Rizr určitě můžeme zařadit mezi stylové telefony, o to víc překvapí lesklé kontakty ve spodních rozích klávesnice, pomocí kterých telefon pozná, ve které poloze se displej nachází. Jejich umístění do míst, kde zůstanou skryty očím uživatelovým, by neměl být technicky neřešitelný problém. Pokud jste si tyto kontakty prohlédli blíže a zarazil vás otvor v pravém z nich, vězte, že ukrývá mikrofon.
Rozměry jsou jedním slovem sympatické, Rizr není žádný titěrný drobeček, ani přerostlý obr
Všechny zmíněné prvky se vešly do rozměrů 50,7 × 109,7 × 15,3 mm, ručička vah ukazuje 112 g. Na klasický slider by to byly hodnoty spíše nadprůměrné, v případě chytrého telefonu, kterým Rizr díky Symbianu je, se jedná o hodnoty zcela standardní.
Spojení se světem
Každá země disponuje odlišnými možnostmi datování. O to víc překvapí, že Z8 má všechno (GPRS, EDGE, UMTS i HSDPA), snad jen na Wi-Fi se zapomnělo. A to pochází zpoza velké louže, kde i milionkrát probíraný iPhone tímto modulem disponuje a 3G sítě jsou mu cizí. Přitom Wi-Fi je způsob jak uživatelům zdarma ukázat výhody mobilních dat a oni už sami časem přejdou k aktivnímu využívání placené varianty přes mobilní síť. Ne každý si pořizuje chytrý telefon na práci, někoho jenom láká variabilita systému a data jsou mu ukradená, přesto se nemohu zbavit dojmu, že neosazením Wi-Fi si Motorola zbytečně hází klacky pod nohy.
Komunikaci na krátké vzdálenosti má na starosti Bluetooth, který podporuje i profily A2DP a AVRCP. Pro připojení k počítači máme k dispozici oblíbený miniUSB kabel, podle potřeby se zvolí, jakým způsobem se má Motorola připojit. Vedle varianty modem a připojení pro správu telefonu umí Z8 i Mass Storage, jedinou podmínkou je vložená paměťovka. V tomto režimu se pohybují rychlosti kolem 750 kB/s pro zápis a 830 kB/s pro čtení. Naplnění 4GB karty proto raději realizujte přes čtečku.
Během připojení k počítači se také nabíjí baterie. S nabíjením souvisí i jedna zajímavost, Motorola odmítala komunikovat se dvěma různými miniUSB nabíječkami. Bližší porovnání údajů na nich uvedených (shodných), odhalilo, že nabíječka dodávaná se Z8 poskytuje na výstupu nižší proud (850 mA místo 1 A). Pokud jste tedy těmito zařízeními zásobeni, počítejte s faktem, že Z8 je nemusí akceptovat.
Houstone, máme problém
O rychlý chod zařízení se stará procesor taktovaný na 330 MHz. Pro běh aplikací je určeno 50 MB RAM, po spuštění telefonu je jich k dispozici asi polovina. Na uživatelská data má Z8 připraveno 80 MB, nedostatek této kapacity lze kompenzovat paměťovkami. Zařízení reaguje na smartphone relativně svižně, uživatelé rozumně hospodařící se spuštěnými programy by se neměli setkat se závažnějšími problémy, nicméně nějaký ten megabajt RAM navrch by určitě nebyl k zahození.
Většinu nedostatků Z8 lze akceptovat a smířit se s nimi, snad až na Wi-Fi. Bohužel ten nejhorší teprve přijde. Motorola pracuje na systému Symbian 9.2 UIQ 3.1, který sám o sobě neoplývá takovým množstvím dostupných aplikací, jako třeba Windows Mobile. To by snad až tak nevadilo, kdyby šly všechny existující nainstalovat. Nemálo pokusů o instalaci doplňkového softwaru skončilo neúspěchem. Dokonce i některé programy, které se jiným majitelům podařilo rozchodit, odmítaly poslušnost. Pokud už se přeci jen nějaký program podařilo do Motoroly dostat a rozjet, stále nebylo vyhráno. Z8 totiž nemá dotykový displej a pokud určitou funkci nezvolíte z nabídek vyvolaných přes funkční klávesy, máte smůlu. Ikona na ploše může být, bez pera se k ní ale nedostanete a danou funkci (nezřídka důležitou a pro daný program nenahraditelnou) nespustíte.
Tyto ne zrovna ideální zkušenosti nemusí být v praxi až tak černé, ale pokud chcete využít proklamovanou otevřenost systému, je potřeba upozornit potenciální majitele, s čím se mohou potýkat. Internet a řada fór vlastníků Z8 jsou v tyto chvíle nepostradatelné, ovšem ani rady v nich uvedené nemusí vést k úspěšnému cíli. Doufejme, že novější verze firmwaru tuto situaci zlepší.
