Můj mobil 2. místo: Sony Ericsson T610

Na druhém místě se v soutěži Můj mobil umístil Jan Hora se svým článkem o zkušenostech s mobilním telefonem Sony Ericsson T610. Nabízíme vám původní text článku bez redakční korektury.
Můj mobil 2. místo: Sony Ericsson T610
Autor: Jan Hora

Nejsem mobilní maniak, ale na svůj telefon jsem si zvykl tak, že si život bez něj dokážu jen těžko představit. Své zkušenosti mohu shrnout do jednoho dne, protože náš vztah je vcelku stereotypní.

Ráno

Rána jsou s mým miláčkem k nevydržení, protože možnosti budíků jsou opravdu rozsáhlé a já jich hojně využívám. On mě vzbudí tónem, který jsem si sám zvolil, a já mu na oplátku utnu přívod energie. Oba jsme pak po ránu nevrlí.

Vše zachrání pohled na display, ze kterého se na mě usmívá má přítelkyně. Ona nejen, že je na ploše, ale vykukuje na mě i při pohybu v menu. To vše díky definovatelným Grafickým schématům. Zdarma jsem si z internetu stáhnul příslušný software, pak už nebyl problém s pomocí hezkých fotek a trochou dobrého vkusu vytvořit pěkná schémata. Při velmi intuitivním ovládání je přístroj radost držet v ruce.

Dopoledne

Jsem student a jako takový hojně využívám úkolovníku. Je to pro mou churavou paměť nástroj opravdu nenahraditelný. Naopak kalendář je zbytečně složitý, nemá opakování a špatně upozorňuje. Ve škole občas využiju diktafon pro perličky našich profesorů, kvalita nahrávek je však nevalná. Také vždy změním na profil „ticho“. Změna profilů je nepříjemná, protože chybí příslušné tlačítko.

Poledne

Na obědě jsem potkal starou známou, prý má nový telefon. Měníme si vizitky, já si znova říkám, jak je bluetooth skvělá funkce. Naše debata pokračuje a ona si se zájmem prohlíží mého miláčka. Nedivím se jí. Je to opravdový designový skvost. Jeden z důvodů, proč jsem si ho vybral. Skvěle reprezentuje.

Kamarádka si přístroj prohlédla a pokládá jej na stůl. Ne, to ne! Říkám si. Na stole jsou drobky a zadní hliníková plocha se tak snadno poškrábe. Ihned si telefon přebírám, vyhřátá kapsička už čeká, tam ucítím jeho středně silné vibrace.

Odpoledne

Úkolovník o sobě dává potichu vědět. Než půjdu domů, musím ještě navštívit lékaře. Přímo nesnáším čekání v čekárnách, proto přijde vhod množství her (podporuje herní technologie JAVA a mophun), které jsem si zdarma stáhnul z internetu a přes bluetooth zkopíroval do mého miláčka. Takové pasiáns dokážou zabít dlouhou chvíli.

Vše mám za sebou a konečně mířím ku domovu. Po cestě mě zastihla zpráva. Nemít zapnuté vibrace, neslyším vyzvánění a to jsem přepnul na nejhlasitější profil „Venku“. Na odpověď odepisuji. Klávesnice ač kvalitní je příliš tuhá, po delším psaní mě z ní bolí palce. Po delším používání se také smazávají popisky. Co si však vychvaluji je joystick. Mám telefon skoro rok a je pořád skvělý (srovnávám s 7650 a OT 535). Slovník T9 je učenlivý, ale dodnes se mi přesně nepodařilo zjistit, proč někdy neumí nově naučená slova.

Celý zaujatý do psaní zprávy nedávám pozor na cestu, zakopávám. Ne! Telefon letí vzduchem, rotuje a slunce se odráží v lesklých plochách jeho kabátku. Dopad na beton je tvrdý a znovu potvrzuje, že hliníkový kryt je krásný na pohled, ale velmi snadno se poškrábe. Alespoň, že display, který se sice snadno upatlá, nějaký ten škrábanec vydrží.

Oplakávám jeho rány a říkám si, že snad po úvodní až windowsovské obrazovce s přesýpacími hodinami naskočí. Špatně rozeznávám, co se děje. Display je totiž na slunci naprosto nečitelný. Naskočil! Z displaye se na mě zase směje přítelkyně, já jej se zrychleným tepem leštím originálním hadříkem. Promačkávám ho a drží pohromadě. Po silném promačkání zavrzá, ale to každý telefon. Nemluvě o tom pádu.

Podvečer

Přítelkyně volá. Melodie z Total Recall burácí. Přístroj vyzvání pěkně, jenom to kazí ošklivý pazvuk, který zazní před samotným vyzváněním, který se nedá odstranit. Zvedám hovor joystickem, což je jedna z nevýhod absence zeleného telefonku. Často se mi stává, že zvednu hovor nechtěně při pohybu v menu. Alespoň, že zvuk je kvalitní, jen trochu tichý. Domlouváme se za znění minutového pípání na nějaké akci, já držím telefon dál od ucha, abych si uchem příliš neupatlal display. Venku s přáteli pak udělám pár povedených fotek. Ale opravdu jen pár. Paměť je velmi malá, což je největší nevýhoda telefonu.

Večer

Sedám k počítači a přes bluetooth se s miláčkem připojuji. Sdílíme teď stejná data. Kopíruji si fotky, které na monitoru vypadají opravdu hrozně a nahrávám nové hry. Tato jednoduchá propojitelnost s počítačem při absenci speciálního softwaru je veliká výhoda.

Noc

Po celodenní námaze dávám svému miláčku odpočinout v nabíječce. On si jen spokojeně svítí. Jak krásný spolu máme vztah.

Shrnutí

Jak vidíte, každé partnerství s sebou nese svá pro a proti. I my si občas trochu nerozumíme, ale většinou jenom kvůli detailům a malé hádky neuškodí. Jinak jsem se svým partnerem nadmíru spokojen a jak to vypadá, nejméně rok ještě budu. Vřele ho můžu všem doporučit.

+ Konektivita
+ Design
+ Grafická schémata
+ Mophun

- Tuhá klávesnice
- Na slunci nečitelný display
- Lehce poškrábatelný povrch
- Malá paměť

Hodnocení

  • Design: 1 s hvězdičkou
  • Zpracování: 2
  • Klávesnice: 2
  • Displej: 2
  • Pohodlné ovládání: 1
  • Výdrž: 2
  • Funkce pro telefonování: 1
  • Funkce pro práci se zprávami: 1
  • Organizace času: 2
  • Mobilní datové přenosy: 1
  • Vestavěný nebo přídavný fotoaparát: 3
  • Celkové hodnocení telefonu: 1


Toto je vítězná recenze soutěže Můj mobil. Více informací o soutěži najdete zde. Vyhodnocení soutěže je uvedeno zde.

Témata článku: Ericsson, Sony, Sony Ericsson, Ostatní, Ericsson, Sony Ericsson T610, Skvělá funkce, Mobil

Určitě si přečtěte


komerční sdělení

Komerční sdělení