Národní operátor: přísně tajné?!

Český Telecom se stal před dvěma týdny Národním operátorem telekomunikačních sítí, bez výběrového řízení a s výrazným nesouhlasem ČTÚ! Jak je to možné? Co nám k této kauze řeklo Ministerstvo dopravy a spojů? To se dozvíte v našem exkluzivním článku.
Národní operátor: přísně tajné?!

Co je to Národní operátor?

Již dva týdny se intenzivně snažíme zjistit, co je to vlastně onen Národní operátor telekomunikačních sítí, kterým se stal Český Telecom jako jeden z mnoha operátorů fixních sítí, a to bez výběrového řízení. Vybrat firmu, která by pro stát zabezpečovala podobnou zakázku bez výběrového řízení je, jak se ukázalo, poměrně běžnou praxí. Minulý týden byl ale v Poslanecké sněmovně schválen zákon, který by těmto „výběrovým řízením“ měl učinit jednou pro vždy přítrž.

Vzhledem k tomu, že celou záležitost kolem Národního operátora mají na starosti dvě smluvní strany – tedy Český Telecom a Ministerstvo dopravy a spojů ČR (dále jen MDS), tak jsme vznesli na obě dvě tyto instituce skromný dotaz, co že to vlastně přesně znamená. Odpověď Českého Telecomu nás příliš neuspokojila (a podle ohlasů v diskusi jsme nebyli sami), a tak jsme to zkusili u státního orgánu, který má podávání takovýchto informací přímo v popisu své práce.

Dne 24. 4. 2002 jsme e-mailem a následně telefonicky vznesli na MDS tyto 4 dotazy:

  1. Jaké jsou povinnosti národního operátora?
  2. Jaké výhody či finanční ohodnocení získá národní operátor?
  3. Proč o "volbě" národního operátora nebyli informování ostatní fixní operátoři?
  4. Proč neproběhlo na post národního operátora žádné výběrové řízení jako například v případě volbě mobilního operátora pro Krizové řízení ČR?

Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem dva dny poté obdržel od tiskové mluvčí MDS tento e-mail:

Vážený pane redaktore,

zasílám Vám odpovědi na Vaše dotazy.

  1. Proč nebylo na výběr národního operátora vyhlášeno výběrové řízení?
  2. Má to, že vláda vybrala právě Telecom něco společného s jeho chystanou privatizací?
  3. Nemá to, že se Telecom stal národním operátorem nebude mít přednostní přístup k některým frekvenčním pásmům.

ad1) Práva a povinnosti států, týkající se stavu krize v rozsahu od lokálně omezené krize např. v důsledku vyšší moci na území jednoho státu až po válečný stav, mají za úkol zajistit zájmy a ochranu veřejnosti, státu jako takového a soulad se zájmy, danými mezinárodními úmluvami (EU, NATO). Tato práva a povinnosti jsou uvedena jak v Dohodách EU, tak i v příslušných Směrnicích EU, které se v daném případě týkají telekomunikací. V rámci výkonu těchto práv a povinností může stát prostřednictvím k tomu určených orgánů a v souladu se zákonným postupem přijmout opatření, odpovídající stupni a rozsahu krize, i bez ohledu na konkurenční prostředí. Ze stejných důvodů je možné odpovídajícím způsobem omezit i jinak garantovaný svobodný přístup k informacím.

ad2) Jmenování ČTc národním operátorem telekomunikačních sítí pro účely krizového plánování a spolupráci s NATO se provádí na základě předběžného projednání a vyslovení souhlasu Bezpečnostní rady státu z jejího 17. jednání ze dne 20.června 2000. Tento souhlas byl podmíněn provedením bezpečnostní prověrky uvedené organizace podle zák.č.148/1998 Sb. a podle podmínek Národního bezpečnostního úřadu. Tato podmínka byla splněna dne 20.11.2001, kdy NBÚ ukončil prověrku a společnosti ČTc vydal osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi pro stupeň TAJNÉ. Nejedná se tedy o účelové rozhodnutí, ale o pokračování naplnění mezinárodních dohod (EU, NATO), ke kterému bylo možné přistoupit až po provedení bezpečnostní prověrky.

ad3) Radiové frekvence, stejně jako tlf. účastnická čísla, patří mezi kapacitně omezené a tedy vzácné zdroje. Jejich přidělování je v kompetenci ČTÚ a musí být v souladu s národními plány. V rámci krizového plánování by bylo možné vyčlenit určité frekvence a tlf. čísla pro potřeby telekomunikačního spojení v době krize a z bezpečnostních důvodů nemusí být tato informace veřejně dostupná. Nejedná se však o zdroje, které by byly k dispozici výhradně společnosti ČTc, protože je ke své činnosti v době krize mohou využívat i jiné složky, účastnící se zajišťování chodu společnosti v době krize a odstraňování následků krize.

S pozdravem

Ludmila Roubcová tisková mluvčí MDS ČR

Pravděpodobně jste si, stejně jako já, všimnuli mírné odlišnosti odesílaných otázek a otázek, na které MDS odpovídalo. Zkusil jsem tedy vznést své dotazy ještě jednou. Tentokráte jsem musel na odpovědi počkat až do 2. 5. 2002:

Vážený pane redaktore,

zasíláme Vám odpovědi na Vaše dotazy.

1. Jaké jsou povinnosti národního operátora?
Povinnosti národního operátora zpracovává materiál vlády.

2. Jaké výhody či finanční ohodnocení získá národní operátor?
Žádné.

3. Proč o "volbě" národního operátora nebyli informování ostatní fixní operátoři?
Záměr jmenovat ČESKÝ TELECOM "Národním operátorem" byl projednán na jednání BRS v roce 2000 - usnesení BRS je na internetových stránkách úřadu vlády, jedná se tedy o veřejnou záležitost, dále je ČESKÝ TELECOM jedinou organizací splňující požadavky, kladené na národního operátora.

Poznámka: BRS = Bezpečnostní rada státu

Kromě poněkud nic neříkajících odpovědí mne zarazila ještě jedna věc, a to tvrzení, že informace o „volbě Národní operátora“ byly volně dostupné, což je v rozporu s tvrzením alternativních operátorů. Ale pojďme dále.

Co na to ÚOHS

Vzhledem k tomu, že se ČTc stal Národním operátorem bez výběrového řízení a vzhledem k tomu, že tento krok vzbudil poměrně velkou vlnu odporu mezi jeho konkurenty, jsme se rozhodli zeptat na celou záležitost s výběrovým řízením toho nejpovolanějšího – tedy pana předsedy Bednáře z ÚOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), který na celé „volbě“ nic protizákonného neshledal:

  1. Byl ÚOHS předem informován o tom, že se ČTc stane národním operátorem bez výběrového řízení?
  2. Nebyla tím, že se ČTc stal (jako jeden ze zhruba desítky fixních operátorů) národním operátorem, porušena pravidla hospodářské soutěže a případně i příslušný zákon?

Ad 1: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže byl o zakázce předem informován. Na základě podnětu jednoho ze zájemců o zakázku si ÚOHS u Úřadu vlády ČR vyžádal materiály související s předmětnou zakázkou a důkladně je prošetřil.

Ad 2: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po přezkoumání postupu zadavatele, Úřadu vlády České republiky, při zadání předmětné veřejné zakázky neshledal důvody pro zahájení správního řízení. Vzhledem k charakteru zakázky bylo zadavatelem provedeno porovnání způsobilosti operátorů působících na telekomunikačním trhu v České republice s cílem analyzovat jejich předpoklady spojenými s realizací zakázky. Z celkového porovnání vyšla společnost ČESKÝ TELECOM jako jediný subjekt, který je schopen garantovat rozsah, kvalitu a spolehlivost služeb pro potřeby státu. Zakázka byla tak zadána vládou schválenému uchazeči. V průběhu zpracování zadání i vyhodnocení nabídky osloveného uchazeče se přitom potvrdilo, že v daném případě jde o celý soubor podstatných rysů specializované zakázky, kterou mohl realizovat pouze jediný zájemce.

U nás v Kocourkově

Jako posledního zástupce státu jsme se zeptali pravděpodobně té nejkompetentnější osoby, za kterou bych si dovolil považovat pana Ing. Davida Stádníka, předsedu Českého telekomunikačního úřadu:

  1. Myslíte si, že bylo správné zřídit statut Národního operátora telekomunikačních sítí?
  2. Je pravda, že je tento postup v rozporu s předpisy členských států EU?
  3. Domníváte se, že při současném stavu technické vyspělosti a "pokrytí" je ČTc jediným operátorem, který by mohl v případě krizové situace zabezpečit spojení pro státní správu?

ad1) "Nemyslím. ČTÚ rozporoval materiál pro vládu. Naše připomínky nebyly akceptovány."

ad2 a 3) "Z usnesení vlády není jasné, co tento krok, respektive tento pojem znamená. Není jasné, co je jeho obsahem, resp. náplní."

Musím uznat, že jeho odpovědi nás při nejmenším překvapily. ČTÚ v ČR již léta funguje jako nezávislý regulační orgán, jehož rozhodnutí jsou v oblasti telekomunikací dokonce nadřazena rozhodnutím soudu. Právě tento orgán v čele se svým předsedou striktně vystoupil proti poněkud nestandardnímu kroku české vlády a i tak přes jeho naprostý nesouhlas byl ČTc jmenován Národním operátorem telekomunikačních sítí, což je pojem, o kterém ani sám předseda ČTÚ, podle svých slov, ani neví, co znamená.

Jaký je váš názor na celou tuto kauzu? Je jednání české vlády v pořádku a nebo se zde uplatňuje slavný Hamletův výrok: „Je cosi shnilého v Království dánském?“ O celé této kauze vás budeme na MobilManii i nadále informovat.

Témata článku: Operátoři, Ostatní, Operátor, Finanční ohodnocení