Našli jsme kartu SIM. Chcete ji?

Jdete po ulici a na zemi leží karta SIM. Co s ní? Chcete najít majitele, ale nevíte, jak na to? Cesta k původnímu majiteli není jednoduchá, ale pokud se chcete stát poctivými nálezci, není to nemožné. Mně se to podařilo.

Ani nevím, kdy a zda vůbec jsem měl to štěstí něco najít, popřípadě vyhrát. Včera se mi však poštěstilo najít SIM kartu. Jen tak si ležela na zemi na poměrně frekventovaném místě. Ihned mě napadlo, že je z kradeného telefonu. Později se ukázalo, že skutečně byla. A jak jsem se tak na ni koukal, říkám si, že se jí asi bude po původním majiteli stýskat. Určitě je plná kontaktů a možná i důležitých esemesek, určitě bych měl najít toho nešťastníka. Fajn, ale jak? Kde začít? Vzhledem k tomu, že se to může stát opravdu každému, jsem se rozhodl o svém zážitku napsat pár slov.

Už na první pohled se jednalo o Oskartu. Dal jsem ji do svého mobilu a zkouším ho zapnout. A jejda, je chráněna PINem. To se dalo předpokládat. Co teď? Zkusím nějaké jednoduché číslo. Oskar má primárně nastaveno 1234, tak jsem to zkusil a zabralo to. Opravdu nechápu, že si plno lidí tohle PIN nemění. Karta SIM je tedy aktivní. Podívám se do seznamu přijatých zpráv, vím že to není zdvořilé, ale co mám dělat?

Je s podivem, co všechno jsem se dozvěděl o původním majiteli, vlastně majitelce, z 15 esemesek. Je to středoškolačka, bydlí na intru v Brně. Znám jméno její nejlepší kámošky a taky znám jejího přítele, a to celkem důvěrně (jen z textovek!). Takže, komu zavolám nejdříve? A mám tam vlastně kredit? Vytočím *22# a už to vím. Asi 160 Kč. No, radši pošlu SMS. Mirek mi okamžitě volá. Nejdřív trochu nechápe- o ztrátě telefonu své přítelkyně vůbec netuší. Pak jsem se s ním domluvil, že si dáme sraz a SIMku mu předám. Aspoň udělá své Katce radost. A taky se tak stalo. Nalezení původní majitelky mi trvalo asi 15 minut.

Fajn, takhle skončil můj příběh, ale co když PIN netrefíte? Takže zpět a zkusíme druhou variantu téhle příhody.

Protože vím, že je to karta SIM od Oskara (kdo někdy viděl SIMky našich operátorů, tak to pozná už podle jejich zabarvení), volám ze svého mobilu na infolinku Oskara: 0800 177 117. Téměř okamžitě se mi ozve operátorka. Sdělím ji svou příhodu. Je trochu zaskočena, ale pomoci mi nemůže. Musí mě přepojit na zákaznickou linku 0800 177 100. Párkrát jsem si vyslechl vzkaz: „Prosím o vaši trpělivost. Operátor se vám bude za chvíli věnovat.“ Odezva u Oskara je pořád dost dlouhá. Čekal jsem alespoň pět minut.

Sdělil jsem operátorce, že jsem našel kartu SIM, a co bych s ní měl tedy dělat? Operátorka je opět očividně zaskočena. Slyším jemný smích a pak chvíli ticho. Prý se jí to ještě nestalo. Chápu, že většina „poctivých“ nálezců si SIMku nechá pro vlastní účely. Na chvíli mi pustí hudbu a jde se ptát, jak na mě. Takže, čekám, co mi navrhne.

Mám jí nadiktovat číslo SIM karty. Hledá v databázi informace. Zjistila, že se jedná o předplacenku a že je karta aktivní, tedy není zablokovaná a je na ní kredit. Dívá se, kdy bylo z této karty naposledy voláno. Bylo to předevčírem. Nakonec se domluvíme následovně. Vezme se ni na mě číslo a zkusí obvolat naposledy volaná čísla a zavolá mi zpět. Pokud by se jí nepodařilo do večera nikoho sehnat, řekne mi PUK a karta SIM je moje.

Po 10 minutách mě volá, že se jí podařilo zkontaktovat maminku, která byla štěstím bez sebe. Domluvili jsme se tak, že donesu kartu SIM na nejbližší prodejnu, kde si ji po té maminka převezme. Nebo, že dá mamince mé číslo a že se nějak domluvíme.

Takže i pokud neznám PIN, jde u Oskara vše bez problémů.

Nedalo mi to a chtěl jsem si zkusit, jak budou postupovat další dva operátoři. Musím předeslat, že po vynikající zkušenosti z Oskarem, jsem byl přímo šokován jednáním dalších dvou operátorů.

Nejdřív Paegas. Volám na 0603 603 603 a opět oznamuji, že jsem našel kartu SIM. Slečna mi milým hlasem odvětí, abych ji donesl na jejich prodejnu, nebo ji poslal do Prahy. Nikam se mi jezdit nechce a nevím, proč bych měl platit za poštu. Takže čekám na jiný návrh. Slečna se mě ptá, zda neznám telefonní číslo této karty. Odvětím, že pokud bych ho znal, asi bych věděl i PIN a tudíž už bych majitele dávno znal. Říkám, že ji mohu říci pouze číslo karty SIM. A jsme v koncích. Operátorka Paegasu není schopná pouze podle čísla karty SIM o dané kartě cokoliv zjistit. Musí znát telefonní číslo. Tak to mě dostala. Takže pokud ztratím kartu SIM a najde ji někdo jiný, tak jasem o ni asi přišel; komu by se chtělo jít shánět prodejnu Paegasu, natož tam jezdit nebo něco posílat.

A jak jsem dopadl u Eurotelu? Pokud by se jednalo o kartu SIM s tarifem, je vše bez problémů. Podle čísla SIM karty zjistí majitele a okamžitě ho zkontaktují a předají mu mé telefonní číslo a už si to nějak vyřešíme. Ale pokud najdu kartu Go, je to opět bez šance. Ať se snažím, jak se snažím, operátorka mi zarputile opakuje, že karta Go je anonymní a že mi nemůže pomoci.

Nalezenou kartu SIM nejdříve zkontrolujte, zda je celá a není nijak poškozená. Pokud není v pořádku, můžete ji zahodit, už je k ničemu. Pokud je však v pořádku a vy víte, kterému operátorovi patří, volejte na jeho infolinku.

Oskar vám pomůže určitě. S Eurotelem to bude o něco horší. Pokud se jedná o předplacenou kartu Go, asi můžete rovnou začít tipovat PIN. Stejně tak i u Paegase. Pokud máte v okolí bydliště autorizovanou prodejnu daného operátora, je nejjednodušší ji tam rovnou odnést. Pokud ne, můžete zkusit poštu. Jinak si zkuste trefit PIN. Pokud se vám to podaří, zavolejte někomu ze seznamu. Pokud ne, můžete SIM také zahodit a litovat majitele, který přišel nejen o pár kaček za SIM, ale hlavně přišel o kontakty a svoje číslo a bude si muset zařídit nové, případně požádat o znovuvydání karty se stejným číslem.

Stala se vám už podobná příhoda? Jak jste postupovali?