Neplaťte, když nemluvíte – GPRS naživo

Jste první v České republice. Můžete si přečíst, jak jsme testovali prakticky jedinou novinku operátorů na letošním Invexu, která není jen konceptem, ale opravdu funguje: GPRS EuroTelu.
Neplaťte, když nemluvíte – GPRS naživo
Když koncem minulého týdne EuroTel oznámil, že spustil GPRS, objevovaly se pochyby, jestli tato služba doopravdy funguje. Spekulacím napomáhal fakt, že EuroTel zatím tuto službu neaktivuje každému; pro její využívání je nutné zakoupit speciální baliček za třicet tisíc, v němž je mobilní telefon Motorola Timeport P7389i a aktivovaná karta SIM s datovými službami včetně GPRS. Zatím tedy není možné přijít s vlastní kartou SIM a telefonem a nechat si GPRS aktivovat, i když půjde právě o P7389i. Právě tento balíček nám EuroTel hned první den Invexu zapůjčil a tady jsou první zkušenosti.

Připojíte se všude

Pokrytí GPRS ohlašuje EuroTel v celé své síti, nicméně na Invexu jsme se občas pomocí GPRS na WAP ani k Internetu připojit nemohli. Mimo Invex, tedy dále od výstaviště, už bylo spojení v pohodě a nepadalo. Už wapování je o poznání rychlejší než u klasických přenosů s rychlostí 9,6 nebo 14,4 kb/s, stránky se načítají podstatně svižněji. Vyšší rychlost u GPRS připojení však není tou nejdůležitější výhodou – platíte totiž jen za přenesená data, takže je vám jedno, za jak dlouho se stáhnou do telefonu. Vyšší rychlost se u WAPu vyplatí jen tehdy, platíte-li za čas a potřebujte se rychle „proklikat“ velkým množstvím stránek, abyste našli tu správnou informaci.

Datové přenosy GPRS se však podle mého názoru budou používat spíše pro surfování Internetem a čtení pošty. Stáhnete stránku a e-maily, v klidu čtete, stáhnete další atd. Nemusíte se neustále odpojovat ve strachu, aby náhodou nezačal nový impuls. Pro klasické stahování dat bez přestávek je určitě lepší HSCSD, které nabízí vyšší rychlost a ve výsledku je levnější – viz naše srovnání z předchozího týdne.

Jak to běží prakticky

Nejprve jsme zkusili rozchodit připojení k Internetu na počítači s Windows 2000. Instalace modemu proběhla v pořádku, stejně jako pomocný program Motorola GPRS Wizard. I když se telefon inicializoval správně a vytočil připojení (na displeji je napsáno GPRS datový přenos), připojení k Internetu nefungovalo. Napoprvé se jej však podařilo rozchodit na počítači s Windows 98.

Průměrná rychlost běžného stahování souborů z Internetu se pohybovala mezi 1,5–3 kB/s, podle toho, zda se používaly dva timesloty nebo jeden. Někdy se však stalo, že se spojení sice drželo, ale žádná data nebyla stahována; po chvíli se vždy stahování dat znovu rozhýbalo. Naštěstí v době, kdy se nic nestahuje, neplatíte, takže se to dá bez mrknutí oka přehlédnout.

Z telefonu, který právě stahoval data, jsme také zkoušeli volat - to je v GPRS možné. Průměrná přenosová rychlost se v tom okamžiku snížila na nulu. Po dobu volání se tedy nestahovalo, dalo se však hovořit a datové volání bylo stále aktivní. Po položení hovoru se opět stahování v pohodě rozběhlo. Výkyvy ostatně vidíte na obrázku: v místě, kde je křivka v dolní pozici, se volalo. Opačným směrem, tedy při volání na náš testovaný mobil, jsme však vždy skončili v hlasové schránce.

Vysvětlivky k obrázku:

a: pro připojení k Internetu se využívá jeden timeslot
b: právě se volá, data se nestahují
c: pro připojení k Internetu se využívají dva timesloty

Poznámka: Telefon Motorola Timeport P7389i má dva timesloty ve směru k uživateli, jeden ve směru od něj. Připravovaný telefon Motorola Timeport 260 bude mít dokonce 4+1 timesloty. Jak funguje technologie GPRS se dozvíte v tomto článku.

Co vás zajímá? Zeptejte se!

Máte-li k GPRS EuroTelu nebo k této službě vůbec nějakou otázku, položte ji v diskusi za tímto článkem. Co víme, prozradíme, o zbytku víme, kde jej zjistit.

Témata článku: Ostatní, Motorola Timeport 260, GPRS