Nokia 3220 je kvalitní mobil střední třídy, určený především mladým uživatelům. Pyšní se velmi efektními světelnými efekty a bohatou nabídkou funkcí. Pokud také vy uvažujete o jeho koupi, jistě oceníte praktické uživatelské zkušenosti s tímto telefonem.
Nokia 3220 nebyl žádný dlouho očekávaný model. Když se objevil na trhu, mnoho potenciálních zájemců o podobně funkčně vybavený mobil bylo v rozpacích z nevšedního designu, kombinace barev a bláznivých světelných efektů. Ti, kteří se pro Nokii 3220 nakonec rozhodli, jistě své koupě nelitují a já se nyní pokusím objasnit, proč tomu tak je.
Design a konstrukce
Troufám si tvrdit, že se 3220 málokomu zalíbí na první pohled. Já jsem používal černou variantu se stříbrným lemem a řekl bych, že je ze všech nejpřijatelnější. Zpočátku se mi trochu příčila fialová barva použitá na klávesnici i lesklém rámečku kolem displeje, ale za čas jsem si zvykl a dokonce jsem této barevné kombinaci přišel na chuť. Zřejmě to bude podobně fungovat i u ostatních barevných variant.
Všechny barevné varianty na oficiální fotgrafii a černostříbrná varianta v reálu
Konstrukce telefonu si zaslouží pochvalu. Telefon sice používám jen jako druhý, ale přesto ho s sebou nosím docela často, nejčastěji vměstnaný do kapsy u kalhot. Přesto se ani za tři měsíce neobjevilo nějaké velké vrzání, výjimkou je však stisk vypínacího tlačítka, který vždy doprovází nepříjemné vrznutí.
K vypínacímu tlačítku bych měl první výtku. Nejen, že jeho stisk doprovází nepříjemný zvukový projev, ale navíc se špatně mačká. Je podlouhlé, ale aktivní je však pouze na pravé straně a stisk vyžaduje větší sílu. Navíc je zarovnané s okolní plochou, takže se obtížně domáčkne polštářkem prstu. Pokud často měníte profily, asi vám to bude trochu vadit.
Vybouleniny na boku jsem ocenil při držení telefonu. Pevně sedí a nemá šanci z ruky vyklouznout. Zadní kryt vypadá po oddělání chatrně, ale na telefonu sedí jako přilepený. Občas se mi jej ale nepodaří napoprvé správně nasadit. Nejsem stylový fanatik, takže jsem zatím nevyužil možnosti výměny papírového motivu pod zadní kryt, s dodávaným modrým jsem spokojen. Průhledný kryt je ale bohužel docela náchylný k poškrábání. Zatím na něm mám jen spíše „ošoupaniny“, tedy žádné hluboké rýhy, ale na průhledném krytu si toho všimnete daleko dříve než na lakovaném povrchu.
Vypínací tlačítko je slabým místem • díky vybouleninám telefon dobře sedí v ruce • zadní kryt se snadno poškrábe
Kryt se světelnými efekty jsem neměl možnost vyzkoušet. Ale nevím, kde bych jej využil, protože na diskotéky nechodím. Nicméně mohou být dobrým zpestřením.
Displej, výdrž a klávesnice
Displej by se mohl zdát docela malý. 27 × 27 mm však pro běžné potřeby bohatě stačí. Mile jsem byl překvapen jeho výbornou čitelností i na slunci. Rozlišení 128×128 bodů je dostatečně jemné a podpora 65 tisíc barev zaručuje kvalitní zobrazení. Pod sklíčko se mi záhy dostalo trochu prachu, ale díky výměnným krytům ho lze snadno vyčistit.
Displej se k telefonu této třídy hodí jak velikostí, tak kvalitou
Menší rozměry displeje jistě měly pozitivní vliv na výdrž baterie. Výrobcem udávaných 280 hodin v pohotovosti je sice velmi nadsazená hodnota, ale oproti většině konkurence se nemá 3220 za co stydět. Telefon jsem nezatěžoval nějak příliš, vystačil jsem si v průměru s pěti SMS zprávami denně a jedním telefonátem. V takovém případě vydržel až šest dnů bez nabíjení. Při větší, řekněme trojnásobné zátěži jsem nabíjel každý třetí den, což je také docela solidní hodnota. Plné nabití proběhne do dvou hodin.
Chválou budu pokračovat i na klávesnici. V recenzi jsem se zmínil, že na mě zpočátku nepůsobila příjemným dojmem a spíše jsem ji hanil. Po delším používání na ní však nedám dopustit. Malým nedostatkem je hlavní, pětisměrná ovládací klávesa. Občas se mi nezdařilo potvrzení a sklouzl jsem do některého směru.
Klávesnice z počátku budí rozpaky
Pro psaní textovek je však klávesnice jako stvořená. Tlačítka jsou docela blízko od sebe, ale jsou velmi dobře hmatově rozeznatelná. Stisk je jistý a doprovází ho cvaknutí. Jenomže je bohužel až příliš hlasité, až je to někdy na obtíž.
Prostředí, ovládání
Budu se opakovat, ale nemůžu jinak. Docela mi totiž vadila skutečnost, že si na pozadí nemohu dát tmavý obrázek, protože v tom okamžiku přestanou být čitelné veškeré, černě psané, údaje na displeji. Dále mi vadila absence nastavení jasu a kontrastu displeje. Obzvlášť v noci bych uvítal, kdyby displej méně zářil. Naopak oceňuji jednoduché digitální hodiny, jako spořič displeje.
Do nabídky se dostanete stiskem středu hlavní ovládací klávesy. Jednotlivým směrům jsou vyhrazeny nejpoužívanější funkce – psaní nové SMS zprávy, fotoaparát, telefonní seznam a kalendář. Volba je to dobrá a tak mě ani nemrzelo, že ji nelze změnit. Zvolit si však můžete funkci pravého kontextového tlačítka a hlavně seznam nejpoužívanějších funkcí v nabídce Jdi na, přístupné z levého kontextového tlačítka. Do hlavní nabídky tedy vstupuji jen minimálně.
Pohotovostní displej • hlavní nabídka v maticovém a ikonovém zobrazení
Nabídku mám v maticovém zobrazení, připadalo mi to praktičtější než ikonové. Zmlsán nádhernou grafikou asijských telefonů, jsem dlouho nemohl přijít na chuť strohým ikonám v Nokii. Jsou ale dobře rozlišitelné. Uvítal jsem možnost změny barvy nabídky, modrá se mi brzy okoukala.
Různé barevné varianty prostředí
Co si zaslouží jedničku s hvězdičkou je rychlost telefonu. Nikdy se vám nestane, že byste zmáčkli klávesu a odezva by vás nepříjemně zdržela. Telefon reaguje okamžitě a je radost s ním pracovat.
V druhé kapitole probereme nejdůležitější funkce telefonu, tedy telefonní seznam, telefonování a práci se zprávami.
