Nokia 7610 je jeden z nejelegantnějších chytrých telefonů. Přinesla však i něco úplně nového - mobilní fenomén dnešní doby, megapixelový fotoaparát. Chcete vědět, jak si tento model vede při používání v praxi? Přečtěte si unikátní delší zkušenosti dvou autorů.
V dnešní době je už megapixelový fotoaparát standardně součástí každého kvalitnějšího mobilního telefonu. Pamatujete si však ten u nás úplně první? Je to bez dvou měsíců už rok, co byla oficiálně představena Nokia 7610. I když se vývoj posunul už o docela solidní kousek dál, 7610 se stále podle redakční srovnávací mechaniky drží s 82% v první desítce nejlepších. Pokud se chcete dozvědět, jak si tento kousek stojí v praktickém životě, čtěte dále.
Marek Lutonský: Protože Nokia 7610 se v poslední době stala jedním z mých hlavních mobilních telefonů, dohodl jsem se s Ivem Marečkem, že článek napíšeme dohromady. Na jeho postřehy budu reagovat svými zkušenostmi a věřím, že pro vás tento nový typ článku bude přínosný. Mé reakce budou odlišeny kurzívou.
Design, konstrukce
Delší dobu už jsem používal Nokii 6100 a protože mi přestávala vyhovovat, bylo třeba začít přemýšlet o novějším kousku. Praktický žádné možnosti rozšíření staré 6100 mě přivedly k myšlence pořídit si smartphone. První věc, díky níž mé oko stanulo na obrázku „sedmšestdesítky“, byl její design. Na první pohled dosti netradiční a neotřelý, ale na druhou stranu velice elegantní a především stylový. Zatočená klávesnice představovala v tehdejší době něco docela jiného, než na co byl uživatel zvyklý. I když výstřední doplňky nejsou zrovna mojí parketou, 7610 jsem prostě musel vyzkoušet.
ML: Já jsem příliš povyšovat nepotřeboval, před Nokií 7610 jsem se spoléhal hlavně na Sony Ericsson P900, což je mezi smartphony i dnes špička. Ve skrytu duše jsem ale asi trochu stylový uživatel a vedle funkcí jsem chtěl telefon, který se bude i líbit. Navíc pro Series 60 je k dispozici výrazně víc aplikací, což se mi zase hodilo pro přípravu článků na MobilManii. Jakkoli byl můj pocit z Nokie 7610 při představení na loňském CeBITu rozpačitý, za několik měsíců se rozplynul; a stále si myslím, že je to moc pěkný telefon.
Nokia 7610
Protože jsem byl zvyklý na malou krabičku akorát do kapsy, naše první setkání provázel drobný šok. Je pravdou, že ve srovnání s dnešními telefony má 7610 nějaký ten gram navíc, ale za krátkou dobu si na to zvyknete a po měsíci používání už vám to ani nepřijde. Mobil se v ruce drží velice dobře a díky lesklému povrchu z dlaně nevyklouzává. Obsluha palcem je proto naprosto bezproblémová.
Když už jsem se zmiňoval o lesklém povrchu, je jistě nasnadě otázka, do jaké míry se telefon špiní od dotyků rukou. Protože jsem vlastníkem bílé varianty, s tímto problémem se potýkám jen u rámu lemujícího okolí displeje. Zde je každý sebemenší dotyk znatelný a kapesník nebo tričko jsem v tomto případě potřeboval docela často. Situace jistě bude rozdílná u elegantnějšího černého krytu, kde otisky mnohem více vyniknou.
ML: Po praxi se Sony Ericssonem P900 se mi do ruky dostal malý a hlavně poměrně tenký telefon. Také používám světlou variantu, o které si naopak myslím, že je mnohem elegantnější. S otisky prstů nemám problém, dovedu si ale představit, že tmavé kryty se velmi snadno ušpiní; je to moc dobře vidět třeba na Nokii 9500 Communicatoru.
Boční a čelní pohled na obě varianty
Klávesnice
Jak přední, tak zadní kryt sedí perfektně a nemohu si na ně tedy stěžovat. Horší už je to s klávesnicí. Ze začátku vypadalo vše naprosto bez problémů. Po několika týdnech používání se však začalo objevovat drobné vrzání a to především u tlačítek na pravé straně klávesnice. Později jsem zjistil, že příčinou bylo nejspíše tření nečistot o boční stranu krytu. Přední část jsem proto odstranil a vnitřek vyčistil. Tím se vrzání eliminovalo, nikoliv však úplně odstranilo.
ML: Na pevnost krytů bych nebyl tak milosrdný jako kolega, moje 7610 po stisknutí pěkně zapraská. Dělá to ale už v podstatě od začátku a nijak se to nemění. Také klávesnice začala praskat, pomohlo její lepší uložení.
I když je celkový tvar klávesnice dosti netradiční, lze si na něj během několika málo týdnů bez problémů zvyknout. Největší problémy činí rozdílná velikost tlačítek. Zatímco třeba klávesa s číslicí 3 je miniaturní a větším palcem budete mít problém se jí trefit, klávesa s hvězdičkou je téměř trojnásobné velikosti a najdete ji i poslepu. Klávesnice má průměrný zdvih, její stisk je však ve většině případů pevný a jistý. Výjimku tvoří postranní tlačítka, kde je kryt možná až příliš vysoko a často se o něj prstem musíte opřít, abyste se vůbec ke klávese dostali. Každý stisk je navíc doprovázen slyšitelným cvaknutím. Kromě výše zmiňovaného však nemohu říct ani jedno křivé slovo. Při prvním pohledu na klávesnici jsem byl trochu na pochybách, zda vydrží i nějaké to méně šetrné zacházení, ale její kvalita mě velice příjemně překvapila.
ML: Cvakání klávesnice je hrozné, v tichém prostředí tak nelze bez povšimnutí okolí napsat textovku. S rozložením tlačítek ale také nemám žádné potíže.
Detaily klávesnice
Dominantním ovládacím prvkem je bezpochyby pětisměrná klávesa umístěná uprostřed pod displejem. Osobně upřednostňuji směrové klávesy před joysticky, protože jsem si jejich pohyby jistější a nebojím se náhodné volby jiného směru. Celé tlačítko je navíc vyzdvihnuté nad úroveň ostatních částí numerické klávesnice, aby byl stisk a pohyb co nejpřesvědčivější a nejpřesnější. Trochu se však obávám toho, že mít o pár milimetrů silnější palec, už bych měl s přesným stiskem velké problémy. I teď už se mi občas, především při hraní her, stane, že se přehmátnu.
Pětisměrná klávesa bohužel není programovatelná a umožňuje jen vstup do telefonního seznamu. Jiné funkce nejsou žádnému směru přiřazeny. Pokud ani přesto nechcete složitě procházet celým menu, můžete si k dvěma bočním ovládacím klávesám nastavit přímý přístup k nejpoužívanějším službám.
Stěžovat si nemohu ani na modré podsvícení. Je rovnoměrné, dostatečné, a proto nemám nikdy problémy se psaním textovek, ani ovládáním telefonu. Na začátku mě trochu mátlo umístění tlačítka pro příjem a odmítnutí. Díky modrému podkladu totiž nebylo poznat, která z barev je zelená a která červená. Časem jsem si ale na umístění tlačítek zvyknul a už je pro mě jejich umístění naprostou samozřejmostí.
ML: Hry na 7610 prakticky vůbec nehraji a čtyřsměrná klávesa mi naprosto vyhovuje. Možnost naprogramování chování jednotlivých směrů by se ale určitě hodila. Na softwarová tlačítka jsem přiřadil psaní nové zprávy a přístup do funkce Jdi na, ve které se skrývají odkazy pro rychlé spouštění aplikací. Na polohu červeného a zeleného sluchátka jsem si zvykl, vidím ale, jaký s tím mají problémy lidé, kterým 7610 půjčím, aby si zavolali nebo zvedli hovor, když nemohu.
Podsvětlení klávesnice
V druhé kapitole se zaměříme na ovládání telefonu a na uživatelské prostředí. Hned na začátku se však podíváme na displej.