Je nenápadná, výkonná a právě se začíná prodávat. Své práci rozumí, přesně jako vy. Nokia E66 pro konzervativní manažery.
Dvojici zbrusu nových manažerských smartphonů řady E, které Nokia nedávno představila, aby je vzápětí uvedla do prodeje, reprezentuje klasický model E71 s plnohodnotnou QWERTY klávesnicí a také „obyčejně“ vypadající E66. Recenzi první jmenované Nokie si můžete přečíst zde, na vysouvací E66 se zaměříme v dnešním testu. Hned na úvod musím říct, že se rozhodně nejedná o žádnou ošklivější a méně povedenou sestru, která by měla zůstat ve stínu E71. Výbavou jsou na tom totiž obě manažerky až na klávesnici prakticky stejně.
Oficiální tiskové fotografie
Klíčové vlastnosti:
- kvalitní kovové provedení s konzervativním designem
- kompaktní rozměry, zejména dobrý údaj pro tloušťku
- vylepšená verze Feature Pack 1 se dvěma domovskými obrazovkami
- vynikající kalendář, správa e-mailů a hovorů
- kvalitní displej i klávesnice
- 3G, HSDPA, GPS, Wi-Fi
- 3,2 Mpx fotoaparát s LED diodou a autofocusem
- paměťová karta microSD 2 GB součástí balení
- dodávané příslušenství kožené pouzdro a poutko
Hlavní nedostatky:
- kvůli množství použitých kovových prvků vyšší hmotnost
- fotoaparát produkuje průměrné snímky, malé rozlišení videa
- méně citlivý přijímač 3G
- nestandardní konektory audio 2,5 mm a microUSB
- málo využitý potenciál přepínání dvou domovských obrazovek
Nokia E66 |
|
Nástupce výsuvné E65 přináší stejnou konstrukci, podobný design, znatelně nižší tloušťku, přijímač GPS, podporu HSDPA, 3MPx fotoaparát s autofocusem a Feature Pack 1 k systému Symbian S60 3rd Edition. |
rozměry a hmotnost: 108 × 50 × 14 mm, 121 g
displej: 2,4'', aktivní TFT, 240 × 320, 16 mil. barev
sítě: GSM (850/900/1 800/1 900 MHz), 3G, GPS
data: GPRS tř. 12, EDGE tř. 12, UMTS, HSDPA
konekt.: microUSB, Bluetooth (A2DP), infraport, Wi-Fi
paměť: 110 MB, paměťové karty microSDHC
baterie: Li-Ion 1000 mAh, procesor: 369 MHz
operační systém: Symbian 9.2 S60 3rd Edition, FP1
hudba: přehrávač hudby, rádio
fotoaparát: 3MPx (2 048 × 1 536), video (640 × 480), autofocus, diodový blesk |
85 %
(23. místo z 908) |
katalog |
preview |
info výrobce |
cena: 8 480 Kč (koupit) |
K čemu QWERTY?
Sám jsem nikdy neviděl přílišnou potřebu v používání plnohodnotné alfanumerické klávesnice na mobilu. Všemi deseti si na telefonu stejně nepopíšete a rozdíl v ušetřeném čase při psaní dvěma prsty na QWERTY (byť s predikcí) a jedním prstem na obyčejné numerické klávesnici se slovníkem T9 je zanedbatelný. Navíc zbývá jedna ruka volná. Proto jsem byl rád, když se naši redakční supi při obdržení zásilky z Nokie hned dychtivě slétli nad netrpělivě očekávanou E71 a druhá éčková novinka zůstala téměř bez povšimnutí ležet bokem.
Nová Nokia přímo navazuje na předchůdce E65, v tomto případě však nebudete příliš dlouho váhat, zda je důvod pro výměnu přístroje, jako při duelu E61i vs. E71. Jen namátkou: rychlejší data, lepší fotoaparát, větší vnitřní paměť, rozměrnější displej, FM rádio – to vše mluví ve prospěch novinky. Celkové zpracování s prvky oceli a menší tloušťka nenechá nikoho na pochybách, že tentokrát evoluce opravdu proběhla a nejde jen o kosmetický redesign staršího modelu.
TIP: Všechny parametry Nokie E65 a E66 můžete srovnat v katalogu mobilů
E66 je přesně ten typ telefonu, které mám rád. Optimálně velký, ne příliš miniaturizovaný slider, jehož hloubka však nepřesahuje 15 mm. To je totiž jediný rozměr, který v kapse kalhot nejsem ochotný tolerovat. E66 má tloušťku dokonce o milimetr nižší, přičemž zbývající dva rozměry činí 108 × 50 mm. Mezi vysouvacími chytrými telefony tak patří určitě mezi ty nejútlejší. Hmotnost dvanáct deka sice žádný rekord netrhá, ale to už je daň za kvalitní použité materiály.
Moc jsem si přál, aby nám na testování dorazila bílá varianta, to už bych opravdu po vzhledové stránce neměl co vytknout. Ve spojení s kovovým plochami, které odráží okolní prostředí a také velmi ochotně zachycují šmouhy, a se stejně náchylnou lesklou plochou kolem displeje vyznívá šedá verze (oficiální pojmenování je Grey Steel) spíše jako neidentifikovatelný odstín hnědé, který mi barvou připomíná známou UHO omáčku ze školní jídelny. Ale třeba právě tohle je barva, kterou manažeři nejvíc ocení, telefon na sebe díky ní určitě nestrhává pozornost.
Bílé provedení sluší E66 o něco více
Co se týká tolik oblíbených lesklých ploch, počítejte s tím, že na přední straně je nablýskané úplně všechno od displeje, přes kovový obvodový rám až po funkční a směrová tlačítka. Leštění se nevyhnete. Ze spodního dílu vyčuhující brada už je naštěstí matná a to je dobře, protože o ni budete nejčastěji zapírat palec při vysouvání. To probíhá naprosto bezproblémově. Kolejničky jsou důkladně „promazány“, pružina je nastavena na optimální odpor. Horní a spodní díl telefonu nemají vzájemně žádnou vůli a nemělo by tak docházet k nežádoucímu vysunutí v kapse nebo tašce. Podobně jako nejvyšší modely Nseries, sjíždí i tato Nokia z továrních pásů přímo ve Finsku, takže je celkové konstrukční zpracování na nekompromisní úrovni.
Jeden z nejtenčích vysouvacích smartphonů
Zadní strana je z převážné části tvořena krytem z nerezové oceli. Aby se snížila náchylnost k umazání a také hladkost povrchu proti vyklouznutí z ruky, je do krytu vyleptáno zdobení v podobě hustého tečkování. Protože plíšek nesahá úplně k horní ani dolní hraně telefonu, jsou k jeho uchycení použity dvě pojistky po bočních stranách telefonu. Jejich současné stlačení proti sobě kryt uvolní a pohodlně se dostanete do útrob mobilu. To je mnohem lepší řešení než u telefonů s plastovými zády, u nichž nikdy s jistotou nevíte, jestli s takovým kroucením plastů inženýři ještě počítali.
Pozn.: Kolega ze spřízněné NokiaManie, jenž také testoval E66, píše, že bez návodu v manuálu by na sundávání krytu jen těžko přicházel. Možná, že tento způsob s bočními úchyty není přímo intuitivní, ale o to více je praktický. Já podobný problém neměl, protože s tímto systémem už jsem se dříve setkal. Nokia jej použila například u modelu 8800 Arte.
Systém sundávání krytu je jeden z nejpraktičtějších, s jakými se můžeme u mobilů setkat
Zbývající prostor zadní strany je v horní části vyhrazen čočce 3,2Mpx fotoaparátu a přisvětlovací LED diodě, kterou bohužel nelze použít samostatně jako svítilnu. Výrobci by už konečně mohli u takto vybavených telefonů zpřístupnit tuto funkci se stejnou samozřejmostí jako třeba Bluetooth. Ze spodní strany na záda potom zasahuje otvor pro připevnění poutka, jež je v koženém provedení přímo součástí balení. Do spodního rohu je trochu nešťastně zakomponován hlasitý reproduktor, který však při držení většinou překryjete rukou a hrající muziku tak spolehlivě zadusíte.
Fotoaparát je obyčejný, nemá ani krytku
Spodní hranu využívá pouze 2mm konektor pro nabíječku, opačné straně mobilu vévodí trochu nepochopitelně červenou barvou vyvedené zapínací tlačítko s funkcí přepínání profilů. Proč byla zvolena právě červená, která do konceptu kovu a šedých matných ploch naprosto nezapadá, je mi dodnes záhadou.