Přichází nahradit oblíbenou hudebnici, Nokii 5310 XpressMusic. Nokia X2 je levná, pohledná a zaujala i takovou drobností, jako jsou sluchátka.
Zase jednou pořádný hudebník
Hudební přehrávač v X2 se nijak neliší od standardu, který Nokia do S-čtyřicítek dodává už pár let, ale to vůbec nevadí, jelikož jeho funkčnost je prakticky bez chyb. Při vstupu do přehrávače vás uvítá hudební knihovna schopná třídit hudbu dle interpretů, alb a žánrů. Nechybí ani podpora playlistů. Drobnou výtku bych snad měl jen k rychlosti přetáčení skladeb – interval, po němž přehrávač přeskakuje, by se mohl zvyšovat rychleji.
Zvuk lze modulovat pětipásmovým ekvalizérem a efektem rozšíření sterea, který však nedoporučuji používat v případě, že k telefonu máte připojenou nějakou lepší zvukovou aparaturu – což je díky přítomnosti 3,5mm jacku velice pravděpodobné. X-dvojku jsem v úvodu připodobnil k Nokii 5310 XM, u čehož můžu zůstat i v porovnání kvalit zvukového výstupu – a to je, myslím, dobře. Možná je až smutné, že ani po takřka třech letech nemá levná Nokia X2 díky přítomnosti kvalitního zvuku a standardního jacku na trhu prakticky žádnou konkurenci.
Tahle sluchátka jen tak nezamotáte. NokiaMania jim věnovala samostatný test
V hudebně orientovaném telefonu nemůže chybět rádio, a aby nám X2 dokázala, jak vážně to s muzikou myslí, skrývá se zde jedno z největších překvapení tohoto mobilu: rádio hraje i bez připojených sluchátek. Nejsem si dokonce vůbec jistý, zda mohou mít připojená sluchátka na příjem signálu nějaký vliv, jeho kvalita však bez nich není naštěstí o nic nižší. Ostatní funkce rádia jsou zcela tradiční; podporuje RDS a můžete si uložit celou dvacítku stanic.
Fotoaparát: více neznamená lépe
Nokia X2 zřejmě drží mezi mobily jedno prvenství: disponuje prvním 5megapixelovým fotoaparátem bez autofocusu. Řada lidí se nad touto kombinací nechápavě pozastavila, osobně však absenci ostření nepovažuju u tohoto modelu za tak významnou. Optika fotoaparátu u takto levného telefonu však nijak kvalitní není a navíc X-dvojka snímky až necitlivě komprimuje, tudíž celkový dojem z fotografií je spíš průměrný. Oněch „obřích“ 5 megapixelů nemá na kvality snímků prakticky žádný vliv, zato tu však spolehlivě funguje wow-efekt na nezasvěcené.
Správě fotografií věnuje telefon samostatnou sekci, přistupovat k nim však můžete i postaru - z adresářového průzkumníka Galerie
Fotoaparát je aspoň opatřen diodovým bleskem, nabídne i několik možností vyvážení bílé barvy a barevných efektů. Překvapilo mě, že telefon zpracovává fotky ještě několik minut poté, co je pořídíte. V tu chvíli s nimi nelze nijak pracovat, ani je ihned odstranit, což nebývá příjemné.
Testovací fotografie: interiér...
...exteriér...
...a pokusy o focení textu
Internet a jiná zábava
Nokia X2 není telefon určený pro brouzdání internetem, o čemž svědčí především jeho sporá datová výbava. Vystačit si musíte jen s EDGE, sítě 3. generace ani WLAN podporovány nejsou. Pokud by to však někomu přece jen stačilo, v telefonu už je pro brouzdání předpřipravená Opera Mini v Javě. X-dvojce však ani přesto nechybí aplikace spolupracující s internetovými službami, jako např. Flickr a Ovi. Mile mě překvapuje i midlet Facebook pro spolupráci se stejnojmennou oblíbenou sociální sítí. Všechny aplikace jsou v češtině. To vše doplňuje osmero her – všechny známe už z jiných Nokií série 40.
Všechny předinstalované hry jsou důvěrně známé z předešlých Nokií série 40, chybět vám nebude ani had
Za méně než tři tisíce
Nokia X2 útočí především na tu mladší část uživatelstva. Její design je však dost reprezentativní na to, aby se za něj nemuseli stydět i ti starší. Byť je tento telefon primárně koncipován jako hudební, v jádru jde vlastně jen o další „klasickou Nokii“ se vším, co k tomu patří. Pokud však někdo takovou Nokii shání a hudba pro něj není primární, doporučil bych zaměřit pozornost na podobně vybavenou Nokii 6303i Classic; u X-dvojky by totiž v takovém případě mohla být na překážku její boční tlačítka, která se tisknou až příliš snadno.