V dohledné době přijdou mobilní sítě třetí generace, které nám, uživatelům, umožní mnoho nových věcí. Operátoři se jim však brání – znamenají pro ně další „zbytečně“ vyhozené miliardy.
V dohledné době přijdou mobilní sítě třetí generace, které nám, uživatelům, umožní mnoho nových věcí. Operátoři se jim však brání – znamenají pro ně další „zbytečně“ vyhozené miliardy.
Do příští generace mobilní telefonie označené „3G“ (jako „third generation“, technicky též „UMTS“) se vkládají takřka veškeré myslitelné naděje: zdá se, že příští vývoj mobilní telefonie nemůže jít nikudy než právě touto cestou. 3G umožní především datový přenos o obrovské kapacitě („průtoku“) linky, takže bude možné po mobilu přijímat například videoproudy o televizní kvalitě, o běžné práci s Internetem, daleko komfortnější než co nabízejí dnešní telefonní linky, ani nemluvě.
Operátoři nechtějí platit 3G telefonii by rádi viděli co nejrychleji hlavně výrobci mobilů. Logicky, pomůže jim znásobit obraty i zisky, v dnešní situaci, kdy nějaké zásadní technologické novinky a lákadla v současné 2G technologii (stávající GSM) už asi nepřijdou, půjdou ceny mobilů dolů, stále více mobilů bude dotovaných (i kvalitních a vyspělých), a na nich výrobce mnoho nevydělá. Brání se ale mobilní operátoři, protože to pro ně znamená kompletní výměnu sítí, přežije možná jenom nejhardwarovatější hardware, stožáry vysílačů.
Další gigantické investice pak půjdou do koupi licencí na frekvence – vlády jednotlivých států, které si usmyslely, že tyto frekvence patří jim, je draží a nutí operátory vynakládat další miliardy. Jejich skeptické hlasy takto silně zazněly poprvé na konferenci v Cannes, na kongresu paradoxně nazvaném 3GSM. Jak se ale operátoři vyrovnávají s tím, že nové technologie (zejména vysoká datová kapacita) jsou opravdu žádány? Tvrdí totiž, že jediný zásadní požadavek je právě datová kapacita a ta se dá zvládnout na stávající 2G technologii, jenom jejím „upgradováním“, pochopitelně se ale ve svých názorech liší, neboť firmy, které už za drahé peníze zakoupily frekvence pro UMTS (např. Deutsche Telekom) nyní tvrdí, že jenom 3G to zachrání, a ti operátoři, kteří ještě do těchto tendrů nešli (např. někteří ve Francii), se naopak o potřebě nových frekvenčních spekter vyjadřují skepticky.
Jak uvádí MSNBC, americký Sprint, což je jeden z největších domácích telekomů, tvrdí, že s využitím současného spektra by jej upgrade stálo jenom nějakých 700 milionů dolarů – a za samotné frekvence se jenom v evropských zemích, desetkrát menších než Amerika, v aukcích platí mnoho miliard. Jen evropští operátoři utratili pouze v Německu a Velké Británii za vysílací frekvence neuvěřitelných 93 miliard dolarů!
Pravda bude, jak se zdá, opět někde uprostřed. Skeptické poznámky o 3G jsou ze strany telekomů vypouštěny možná záměrně, například kvůli tomu, aby se v příštích aukcích nešroubovaly ceny tak vysoko. Dalším důvodem může být časové hledisko – 3G potřeba bude,
ale ne ihned, a tzv. 2,5 generace, tedy upgradovaná současná technologie, může být pro příštích několik (tři až pět?) let zcela dostatečná.
To, co by uživatelé v nejbližších měsících uvítali nejvíce, by byly i celkem standardní „telefonní“ přenosové rychlosti, např. zaručených 64 kb/s – a jak tvrdí například British Telecom, lze za pomoci komprese a „očištění“ o nepotřebná data dosáhnout na stávajících přenosových sítích kapacitu 180 kb/s. A naopak, současné desetidekagramové mobilní telefony nelze nyní vyrobit s takovými schopnostmi, aby mohly přijímat (zobrazovat, ukládat, přehrávat…) datové proudy o několika megabitech za sekundu, a to se rozhodně během krátké doby nezmění. Osud 3G se tak zdá být trochu nejistý – pokud by technologie skutečně umožnily přenosové kapacity řádu stovek kbps na stávajících sítích, vyhovělo by to požadavkům trhu určitě na několik příštích let.
