Specifická země, specifické problémy. Proč je takový problém pokrýt mobilním signálem „dolní jednu miliardu neviditelných Indů“?
Na velikosti v byznysu záleží. V indickém telekomunikačním byznysu je velikost, nezměrná rozloha a počet obyvatel, jednou z největších výzev. Země má více než miliardu obyvatel, což z ní dělá pro telekomunikační operátory potenciálně jeden z nejlukrativnějších trhů na světě. Mince má ale i svoji druhou stranu. Operátoři stále hledají životaschopný model, který by obsloužil takzvanou neviditelnou Indii, tedy půl milionu chudých vesnic odříznutých od civilizace.
Na začátku tohoto roku se Indie mohla pochlubit více než 880 miliony lidí používajících mobilní telefon. V „zářící Indii“, tedy ve městech, je hustota pokrytí signálem téměř maximální. Na venkově je to ale zcela jiná písnička.
Mobilní telefony pomalu začínají pronikat i na indický venkov
(Autor: CC BY 2.0: rajkumar1220)
Příběh pokrývání Indie moderním telefonním signálem započal již o dekádu dříve, opravdová revoluce ale přišla až v uplynulém desetiletí s razantním nástupem indické střední třídy. V roce 2001 využívalo mobilní telefony méně než jedno procento populace. K dnešnímu dni se toto procento zvýšilo k 66 procentům. Indická vláda si dala za cíl dosáhnout do roku 2015 mety jedné miliardy telefonních předplatitelů.
Rychlý růst odvětví provázela řada skandálů a podezření z korupčního jednání. Ve většině případů se objevilo podezření, že hlavní soukromí hráči se pokoušeli získat výhodné smlouvy pomocí úplatků státním činitelům. Situace se částečně zlepšila až vytvořením silného regulátora, Comptroller and Auditor General of India, který začal korupčníky trestat. Ale navzdory lepší regulaci se stále všichni hráči na trhu potýkají se stejným problémem: jak obsloužit „dolní jednu miliardu“.
Překážkou se zabývá i indická vláda, která loni zveřejnila zprávu nazvanou „Očekávání nové telekomunikační revoluce 2012“. Píše se v ní o národní politice, která bude usilovat o lepší propojení chudého venkova a rozvinutějších měst.
Jeden z problémů je strukturální a souvisí se způsobem, jakým se byznys v zemi vyvíjel. Privátní operátoři utratili miliardy za nákup zařízení pro stavbu sítě 2G a 3G. V tomto procesu vytvořili dluh ve výši dvou bilionů rupií. Nyní se zdá, že v příštích několika letech se tyto firmy budou snažit vyrovnat své hospodaření a dluh splatit. Jinými slovy investovat méně v zaostalých částech Indie. V těchto místech jsou totiž servisní náklady na klienta výrazně vyšší než ve městech a klientská základna je chudší.
Zdá se tedy, že k některým Indům vlna telefonizace nedoplyne. Nadějí pro dosud neviditelné Indy je, že se stanou viditelnými. K tomu může docela dobře dojít, protože konkurence ve městech začíná být obrovská a operátoři dříve či později budou muset odejít na venkov. Už se to děje, v uplynulých měsících počet uživatelů mimo města prudce stoupá a nyní dosáhl 250 milionů lidí. Je na operátorech, aby pro tyto klienty našli technologicky i obchodně inovativní řešení.
Autor je členem sítě GlobeReporter.org
