Od roku 2013 víme, že Panasonic vyvíjí něco, co by mohlo výrazně posunout možnosti digitální fotografie. To něco se jmenuje organický fotosenzor a díky organické vrstvě OPF dokážou jeho fotodiody pojmout 10× více světla než dnes nejrozšířenější CMOS snímač. To zásadně zvyšuje dynamický rozsah (o 3 EV) a výrazně zlepšuje obrazovou kvalitu při focení v horších světelných podmínkách.
Vrstva OPF je 4–6× tenčí než silikonový povrch běžných fotodiod. Rozšiřuje se tak úhel, v němž je čip schopen sbírat světlo (z klasických 30 až 40° na 60°). Díky tomu je možné umístit optiku blíže snímači, což znamená větší svobodu při konstrukci objektivů.
Další zásadní výhodou organického fotosenzoru je schopnost vyčítat signál ze všech pixelů v jeden okamžik (zažil se termín globální závěrka). Konvenční senzory postupují řádek po řádku, což způsobuje nežádoucí kácení svislic při focení např. jedoucího auta, nebo při natáčení videa (tzv. rolling shutter efekt). Tyto problémy s organickým fotosenzorem odpadají, stejně tak barevné pruhy vznikající při osvětlení scény blikajícím světlem (typicky zářivkou).
Co je rolling shutter efekt?
Zajímavé je, že organické vrstvy jsou rovnou dvě. Jedna zachytí viditelné světelné spektrum, druhá infračervené světlo. U tradičních CMOS snímačů se k záznamu infračerveného světla používá tzv. Bayerova maska, která však snižuje rozlišení celého čipu. Přepínání mezi jednotlivými vrstvami určuje výška napětí v obvodech.
Máme první kameru, kdy přijde mobil?
Začátkem roku Panasonic představil hotový organický fotočip připravený pro produkci a čekalo se na první produkt, který jej integruje. Jeho premiéry jsme se dočkali na přelomu října a listopadu a jde o 8X videokameru Panasonic AK-SHB810. Do prodeje se však dostane až na podzim 2019 a jeho cena patrně bude závratná.
Jde spíše o referenční zařízení, resp. systém, protože kromě záznamového modulu s objektivem je zde také SHU jednotka, která zpracuje hrubá data ze senzoru, a konečně rekordér AJ-ZS0580, který obrazová data konečně uloží.
Je tedy vidět, že cesta nového konceptu do produkce je dlouhá a složitá. První oznámení padlo v roce 2013 a patrně už tehdy za sebou Japonci měli několik let práce v laboratořích. První produkt bude dostupný v roce 2019. Jak rychle bude pokračovat evoluce a miniaturizace? Kdy se organický fotosenzor dostane do kompaktnějších fotoaparátů a smartphonů? Odpovědi zatím nezná ani Panasonic.
Skvělé je, že se máme na co těšit. Už teď jsme ve fotografickém odvětví svědky intenzivní evoluce značně koncentrované na smartphony, technologie od Panasonicu by mohla přinést evoluční skok. A také tolik potřebnou konkurenci pro už několik let dominující fotosenzory od Sony. Od Panasonicu ze začátku zcela jistě nedostaneme 8K video a gigantické datové toky, ale to ani běžný uživatel nežádá. Hlavní je, že výše jmenované klíčové výhody organických senzorů zůstanou zachované a budou z nich těžit i smartphony.
Via Engadget a Ubergizmo.com
