V zemi, která již dlouhá staletí obklopuje papežovo sídlo Vatikán, se začíná mezi mnichy rozmáhat vlna moderního myšlení – mniši chtějí církevní oděvy s pouzdrem na mobil! Nemají ho totiž prý kde nosit.
Mobily v klášterech, jak je to možné?
Římskokatolická církev si za posledních dva tisíce let prožila již mnoho netradičních záležitostí. V jejích dějinách se objevilo několik církevních rozkolů, několik změn ve výkladu Bible a Desatera a jak je vidět tak v poslední době také ve výkladu duchovního života. V italských klášterech se dlouhé měsíce totiž řešil obrovský problém s tím, kam si mniši mají dávat mobilní telefon, když jej nosí přes den při sobě. Italská církev se tedy tento problém rozhodla vyřešit tím, že s jednou návrhářskou společností vyvinula stylové pouzdro na mobil, které nenarušuje již tradiční a vývojově stovky let starý oděv katolických mnichů. Požadavky na obal byly jasné – zachovat „dekorum“ a vyvinout praktický obal, z kterého by telefon nevypadával a byl v něm alespoň trochu chráněn před nástrahami běžného klášterního života, což návrhářská společnost splnila.
Moment Bože, zvoní mi telefon!
Možná by vás ale daleko více než to, že mniši potřebují nová pouzdra na své mobily (kterých mimochodem italská církev objednala již několik set), překvapil fakt, že mniši mají mobily. Abych se přiznal, tak si také příliš nedovedu představit duchovní život s mobilem za pasem. Podle mé, pravděpodobně nesprávné, představy se totiž mniši mají modlit, věnovat se sebevzdělávání v oblasti teologie a vykonávat práce na faře. Takhle to ale vypadá spíše, že mniši si budou přes den posílat textovky a telefonovat nebo budou surfovat po WAPu (kdo ví, jestli nějaký italský operátor nemá na svém WAPovém portálu něco jako Eurotel na Juicu).
Noví hi-tech mniši by pak namísto modliteb někde Bůh ví jak daleko (a věřte tomu, že on to ví) od kláštera mohli pořádat modlitby pomocí konferenčního hovoru z klidu své cely. Nicméně existuje i daleko elegantnější využití. Když se náhodou mnich s někým „zapomene na telefonu,“ tak jen stačí zavolat představenému kláštera, ať s odpolední modlitbou počká, že za chvilku přijde. Ale moment, proč vůbec by měli hi-tech mniši chodit na nějaké modlitby nebo ke zpovědi. Když už existuje Ježíškova linka, tak by mohla dost dobře také existovat Mariina linka (myšleno Panny Marie) či Božská linka. Hi-tech mnich by se pak nemusel zpovídat někde postaru v kostele nějakému svému kolegovi a mohl by se zpovídat přímo Bohu.
Mnichové musejí být šílení!
Upřímně řečeno, spojení mnicha a mobilního telefonu vypadá přinejmenším podivně. Sice italští mnichové argumentují tím, že chtějí telefonovat jako každý jiný člověk, ale přeci jen nosit mobil stále u sebe a ještě ke všemu ve speciálním catholic-style pouzdře je již opravdu dovedené ad absurdum. A co si myslíte o mobilech v klášterech vy?
