V kupónové privatizaci především lidé naletěli Klausovi a spol. Zajímavé je, že se už vůbec nemluví o Dušanovi Třískovi, který celý podvod připravoval. Celá podstata zlodějiny totiž není v přílišné hamižnosti, hlouposti a důvěřivosti lidí, ale v tom, že privatizace byla záměrně připravena tak, aby umožnila podvody a zlodějinu a později okrást tzv. DIKy o jejich akcie zcela i tam, kde investovali s rozmyslem a na přiměřený zisk. Nikdo si taky nevšímá zjevných podvodů při privatizaci společností, kde při privatizaci došlo v k tzv. převisu.
Když jsem kdysi při diskusi na téma „vítězství socialismu a komunismu na celém světě” (v jednom politickém předmětu na VŠ) oponoval, že komunismus nebude nikdy, protože první den komunismu by byl zároveň jeho dnem posledním (když by se lidé dověděli, že je všechno zadarmo a pracovat se nemusí, všichni by všecko okamžitě rozebrali a pokud by někdo pracoval, pak nanejvýš jen několik nadšenců) a nevěřím ani v celosvětové vítězství socialismu, protože v USA jsou tak bohatí lidé, že si za svůj majetek mohou dovolit vlastnit celý stát, takže tam něco takového nehrozí, odpověděl mně přednášející, šéf krajské VUML: to byste se divil, pane! Toto všechno máme dávno připraveno. S těmito lidmi bysme se domluvili a zaručili jim, že jim a jejich potomkům jejich majetky zůstanou a oni nebudou muset nikdy pracovat.
Na tato slova jsem si vzpomněl mnohokrát po r. 1989. Z tohoto pohledu nebyla žádná sametová, něžná, revoluce, ale obyčejný komunistický puč, který měl za cíl relativně nenásilnou cestou transformovat krachující reálněsocialistický systém na kapitalistický tak, aby se státní a družstevní majetek dostal do vlastnictví komunistického vedení.
Tito lidé se velice rychle zbavili rudých stranických knížek a dnes je můžeme vidět ve všech vlivných politických stranách vč. KDU-ČSL.
Mnozí se pozastavují nad preferencemi komunistů. Já se nedivím. Komunismus je dítětem primitivního kapitalismu 17. – 19. st. A nynější kapitalisté žádný jiný kapitalismus, než ten primitivní, o kterém se učili na stranických školeních, nepoznali. Teď vykřikují, jak krátkou mají lidé paměť, že podporují jejich donedávna soudruhy.
U nás je to jako ve vtipu Ivana Mládka: V roce 1948 přijde babička na Národní výbor a zařve »Heil Hitler!« Předseda, komunista, jí pohoršeně říká »Babičko, to jste si ale spletla dobu!« »Dobu možná, vás ne!«
Vůbec jste se nezměnili, soudruzi!
