Polemika: na papír, nebo na displej?

Je kapesní počítač konkurencí pro papírové organizéry, nebo mohou oba typy „zařízení“ existovat vedle sebe? Jaké má výhody a nevýhody PDA a jaké papírový organizér? Co je lepší pro jaké účely? Zkusili jsme oba typy záznamníků porovnat.
Polemika: na papír, nebo na displej?

Co je levnější?

PDA stojí podle typu, stáří a stavu od několika tisícikorun po několik desítek tisíc. Kvalitní organizéry začínají na cca třech tisících a končí někde okolo patnácti. Některá PDA potřebují měnit baterie, alkalické AAA představují několik desetikorun měsíčně. Papírový organizér je třeba doplňovat podle potřeby, ceny značkových formulářů se pohybují v desítkách až stovkách korun za sadu. Do PDA se běžně dokupují aplikace, ceny jsou v jednotkách až desítkách USD. PDA je tedy jednoznačně dražší.

Co je flexibilnější?

Většina aplikací pro PDA je jednoúčelová. I když totéž platí i pro většinu formulářů v organizéru, lze je mnohem snadněji využít v případě potřeby i k něčemu jinému, než na co byly původně navrženy. Jsme ale omezeni jejich počtem, u PDA kapacitou paměti. Obsah PDA lze snadno odkládat do PC nebo jiného PDA. Totéž platí i pro organizér, kroužkové vazače stejných formátů jsou kompatibilní a u dražších modelů je archivační vazač součástí dodávky.

O osobních digitálních asistentech se píše a mluví už pár let. Teprve nedávno ale tyto technologie opustily zákoutí kapes nejbohatších manažerů a staly se masově dostupnými. Původním účelem PDA bylo fungovat jako rozšiřitelný správce PIM (Personal Informations Management). Tato zařízení se tak stala sofistikovanějšími pokračovateli digitálních diářů. I když je dnes používáme k mnoha jiným účelům, PIM jako těžiště funkce každého PDA zařízení přetrvává.

Proto je PDA konkurentem klasického, papírového diáře. Samozřejmě že není konkurentem absolutním, na první pohled to vypadá, že se jeho funkce s možnostmi klasického plánovacího systému protínají jen částečně. Už na druhý pohled je vše ale mnohem složitější.

Nejen otázka stylu

Určitá část majitelů PDA používá svého asistenta nejen jako praktického pomocníka v každodenním životě, ale také jako symbol osobního postavení a majetkových poměrů. Dělat si poznámky psaním po dotykovém TFT displeji je zkrátka vizuálně přitažlivější než stejná činnost provozovaná špačkem tužky na zmačkanou účtenku. Mnoho skutečných managerů ovšem ke stejným účelům používá papírový plánovací systém. PDA se dá zabalit do luxusního koženého pouzdra, pro klasické plánovače je takové pouzdro obvykle součástí standardní dodávky. Plánovačem samozřejmě nemyslíme kalendář s bakelitovými deskami v cenové relaci desítek korun, ale komplexní a promyšlený systém typu Day Runner nebo ADK.

Stylově působí obojí, každé trochu jinak. Zatímco PDA je symbolem pokroku a modernity, plánovač působí poněkud konzervativně a pomáhá vytvářet obraz solidnosti svého majitele. K tomuto obrazu digitální asistent naopak příliš nepřispívá. Zajímavě a kompromisně může působit kombinace obojího. Proč, namítnou v tuto chvíli krajní zastánci jak elektronické tak papírové platformy. V praxi se ale ukazuje, že taková kombinace nemusí být zbytečnou a už vůbec ne nefunkční.

Nejen otázka funkce

PDA na jakékoliv softwarové platformě je nedocenitelným pomocníkem při správě schůzek, úkolů a událostí, které jsou vázány na konkrétní datum nebo čas. Tam, kde je potřeba se do klasického diáře podívat a pracně hledat, umí osobní asistent nabídnou požadované zobrazení okamžitě a sám. Plánovač také neumí nic připomínat, má horší možnosti filtrování informací a může, ale nemusí, být těžkopádnější při procházení různými kategoriemi záznamů. Jinak ale umožňuje mnohem širší pohled hlavně na kalendářová data. Pokud používáme plánovač s několika tyty formulářů třeba pro týdenní a roční plánování času, můžeme se jejich kombinací dopracovat k přehledům, které zatím zřejmě žádný asistent nedokáže.

V papírových časových plánech, kalendářích a úkolech je možné čmárat a škrtat. K digitálním úkolům můžeme přidávat poznámky, nebo dokonce malůvky. Ty jsou ovšem prostorově omezeny. Jejich výhodou je pevné spojení s daným úkolem bez potřeby dohledávání, nevýhodou naopak prostor omezený rozlišením displeje.

Prostor je vůbec největším problémem PDA. Klasické plánovače mají speciální listy na poznámky a také s milimetrovou mřížkou. Jich je možné využít pro kreslení různých diagramů, schémat a nápadů. Vizuální informace jsou hlavně pro kreativní pracovníky někdy důležitější než ty v textové podobě. Totéž je možné na PDA, obvykle až po doinstalování patřičné aplikace. V každém případě ale zůstává prostorové omezení dané ani ne tak velikostí paměti, jako spíše fyzickými rozměry.

Zadávání textu je v drtivé většině asistentů odvozeno od psaného písma, je tedy jednoduché a hlavně přirozené. Nedostatkem je, že přístroj musí písmo poznat. To, co napíšeme na papír, musí poznat ten, kdo to pak bude číst, tedy obvykle ne stroj. A tak lze na papír psát šikmo, shora dolů, kamkoliv (na rozdíl od zařízení Palm OS vybavených Grafitti ploškou). Nedostatkem je, že to, co jednou napíšeme už na stejném místě ničím jiným nenahradíme, zatímco v PDA ano, a také že jednou napsaný text nelze samozřejmě formátovat.

PDA je malé, papírový organizér obvykle větší. Existují sice poněkud exotické varianty miniaturních plánovačů, ty jsou ale nepřehledné a pro některé uživatele prakticky nepoužitelné. Diář velikosti A5 je pravděpodobně optimem, na rozdíl od PDA jej ovšem nelze nosit v kapse u saka.

Papírový plánovač nelze používat ve tmě, přežije ale i silný pád na zem beze ztráty informací. Musí se k němu dokupovat spotřební materiál, informace se třídí ručně, pero potřebuje inkoust nebo jinou náplň. Naopak nedocházejí baterie a psát lze čímkoliv.

Na PDA lze instalovat a pouštět další aplikace. Diář lze vybavovat dalšími formuláři. Sám ovšem pochopitelně nic nespočítá. Data z něj lze přenést do počítače jen tak, že je tam přepíšeme nebo naskenujeme. 

Obojí?

Pro toho, kdo potřebuje plánovat svůj čas a úkoly vždy a všude je PDA ideálním společníkem. Pro toho, kdo potřebuje zaznamenávat své nápady pokud možno grafickou formou se hodí více papír. Při správném použití kombinace obojího tak můžeme mít přehled o svých informacích a profitovat z výhod jak PDA, tak konvenčního organizéru. Když se špatně používá tak taková kombinace může vést k naprostému chaosu v informacích. A to není cílem ani jedné z platforem.

Plusy kapesních počítačů a poznámkových bloků

PDA

  • moderní
  • miniaturní velikost
  • samostatně počítá a třídí informace
  • lze používat ve tmě (se zapnutým podsvětlením)
  • lze kombinovat s mobilním telefonem
  • snadný přenos informací do PC
  • nepotřebuje spotřební materiál

Papírový organizér

  • stylový
  • větší volnost při zadávání a organizaci informací
  • mechanicky odolnější
  • nezávislý na zdroji energie
  • pracovní prostor není omezen velikostí displeje

Témata článku: Ostatní, Ideální společník, Pole, Displej