Polská vědkyně začíná vyrábět fotovoltaiku nové generace. Slibuje energeticky soběstačné budovy i gadgety

Hlavní problém současných solárních panelů na bázi křemíku? Při jejich výrobě je potřeba vysoký žár, což klade značné nároky na podkladový materiál. V praxi je to většinou sklo. Výsledný panel je rovný, křehký, těžký a drahý, takže se dá umístit jen na specifická místa a vzhledem k omezené účinnosti se jej na řadu míst ani nevyplatí instalovat.

Hitem posledních let je perovskit (CaTiO3, oxid titaničito-vápenatý). Tento minerál je známý už od 30. let 19. století, ale fotovoltaický byznys v něm našel potenciál pro snižování ceny a zvyšování účinnosti solárních článků.

Od energeticky soběstačné budovy po plastové víko notebooku

Do toho přichází polská vědkyně a podnikatelka Olga Malinkiewicz. Vyvinula tiskovou metodu, díky které lze s perovskitem pracovat za řádově nižší teploty. Výsledné panely jsou poloprůhledné, výrazně levnější a jako podkladový materiál lze použít třeba i ohebné plasty.

Skvěle tak poslouží víko notebooku, ciferník chytrých hodinek nebo záda telefonu. Takové pokusy tu byly už v minulosti, ale opravdu šlo pouze o pokusy, které se neuchytily. S novými pravidly hry by to teď mohlo vyjít. Nicméně na konkrétní aplikaci v oblasti elektroniky si budeme muset počkat...

Hlavní myšlenky totiž směřují ke stavebnictví. Kde je dnes potřeba přesně propočítaná konstrukce, která panely udrží na střeše, dostanou architekti volnost ve tvarech, rozměrech a materiálech. Zatímco dnes si energeticky soběstačnou budovu dovolí snad jen Apple a pár velmi bohatých technologických fandů, nová technologii tuto myšlenku otevře širší veřejnosti.

Z laboratoře do praxe ještě letos

Naštěstí není Malinkiewicz pouze špičková materiálová fyzička, ale také schopná podnikatelka. Se dvěma polskými byznysmeny už v roce 2014 založili společnost Saule Technologies, získali obří investici od japonského miliardáře Hideo Sawada, mají podepsané první velké smlouvy a rozjíždějí výrobní linku.

Díky postupné krystalizaci perovskitu je tisk článku zajímavá podívaná:

Ještě letos má linka vyrobit 40 000 metrů čtverečních panelů, v roce 2020 už to má být 180 000 metrů. I to je jen kapka v moři poptávky po solárních panelech, nicméně hlavním smyslem je odladění výrobního procesu. Díky jeho jednoduchosti pak bude možné instalovat relativně kompaktní výrobní linky prakticky kdekoliv na světě.

V prosinci podepsaná smlouva se stavebnickým gigantem Skanska rozšíří technologii v Evropě, USA a Kanadě. Už dnes firma testuje články od Malinkiewicz na jedné ze svých varšavských kancelářských budov, v japonském Nagasaki stojí energeticky soběstačný hotel a další podobné projekty vznikají v Německu a ve Švýcarsku.

Cena nových panelů bude ze začátku srovnatelná s konvenčními panely, překoná je však zmíněnými vlastnostmi. Až časem a s růstem výrobních kapacit by měla cena pozvolna klesat. Saule Technologies uvádí, že panel o ploše 1,3 metru čtverečního bude stát 50 eur a i v klimatických podmínkách střední Evropy vyrobí dostatek proudu k provozu jednoho kancelářského pracoviště.

Via TechXplore.com

Diskuze (22) Další článek: Sony prodalo méně než 2 miliony smartphonů, mobilní divize opět ve ztrátě

Témata článku: Technologie, Zajímavosti, USA, Gadget, Investice, Kanada, Vědkyně, Budova, Fotovoltaika, Euro, Evropa, Německo, Švýcarsko, Skanska, Nová generace, Panel