Chcete vědět, co se děje s mobilní sítí při povodních? Jak se pozná přetížená síť a co dělat, když se nemůžete nikam dovolat? A jak je to s voláním na tísňová telefonní čísla? To vše se dozvíte v našem článku.
Když síť zaplaví voda
Z hlediska mobilní telefonní sítě nejsou záplavy tak kritické, aby zabraňovaly její funkčnosti. Klíčové části sítě jako HLR (databáze uživatelů), MSC (mobilní ústředna) a BSC (zařízení řídící činnost několika BTS) jsou totiž většinou umístěny v dostatečně chráněných budovách, které jsou postaveny mimo vodní toky. Všichni naši operátoři navíc mají u těchto prvků generátory elektrického proudu a záložní baterie, takže i když nastane dlouhodobější výpadek dodávky elektrické energie, tak tato část sítě bude i nadále napájena. Datové spoje mezi MSC a BSC jsou pak většinou několikrát zálohovány a jsou vedeny jak bezdrátově, tak pomocí kabelů.
Opravdové nebezpečí může hrozit tedy jedině BTS (vysílačům). U těch mají všichni naši operátoři záložní baterie, které je mohou napájet po dobu 4 – 12 hodin (v závislosti na operátorovi a konkrétní BTS). U Eurotelu a T-Mobilu navíc některé důležitější BTS, přes které jsou k BSC připojeny jiné další BTS, mají i vlastní generátor elektrického proudu. Tyto BTS jsou tedy schopny se několik desítek hodin obejít bez jakéhokoliv externího napájení. Při delším přerušení dodávek elektrické energie pak operátoři řeší vzniklou situaci tak, že do dané oblasti přivezou mobilní dieselové generátory. Ty ale nemusí být vždy možné k dané BTS dovézt.
Nespornou výhodou mobilní sítě je, že BTS se umísťují většinou na kopce, kde jim zaplavení nehrozí. Horší je, že jim zde může hrozit například úder bleskem, který je pak schopen celou BTS vyřadit z provozu (což se také v minulosti již několikrát stalo). BTS ve městech jsou pak umísťovány na střechy nejvyšších domů, kde je opět velmi nízká pravděpodobnost, že by voda dosáhla až k nim. Nicméně při déle trvajícím intenzivním dešti se může stát, že se na střeše domu nahromadí takové množství vody, že se do BTS stejně dostane. BTS na střechách se ale většinou umisťují na 10 – 20 cm vrstvu cihel apod., aby byly před menšími dešti ochráněny.
Posledním problémem, který může mobilní síť potkat, jsou bezdrátové datové spoje mezi BTS a BSC. U nich se totiž může stát, že při bouřce či velmi hustém dešti dojde k jejich přerušení, což bude následně znamenat ztrátu spojení BTS se zbytkem sítě a tudíž výpadek signálu, který BTS šířila. Každá mobilní síť v ČR je ale konstruována tak, že jednotlivé BTS se buď mírně nebo úplně překrývají. Pokud tedy vypadne z nějakého důvodu jedna BTS, pak to ještě nemusí nezbytně nutně znamenat ztrátu signálu (pouze se tím sníží kapacita sítě). Nejlépe jsou na tom samozřejmě majitelé automobilů s pevnou HF sadou vybavenou anténou – ta má totiž výrazně vyšší vysílací výkon než anténa v mobilním telefonu, a tak je schopná komunikovat i se vzdálenějšími BTS. Vždy je tu ale technologické omezení v podobě cca. 35 km vzdálenosti od BTS na frekvenci 900 MHz a cca. 4 km vzdálenosti od BTS na frekvenci 1800 MHz.
Když se přetíží síť
V krizových situacích dochází poměrně často k přetížení mobilní telefonní sítě. To se projevuje tak, že i když vidíte na displeji mobilu logo svého operátora, tak si nemůžete zavolat a nikdo se nemůže dovolat vám. Co ale v takovémto případě dělat?
- Zkuste místo hovoru poslat SMS. Ta se posílá po tzv. servisním kanálu, který nemusí být narozdíl od hovorových kanálů přetížen. I když přetížen je, tak se textovku stejně na několikátý pokus podaří odeslat.
- Rozhodně se nesnažte vypnout a zapnout telefon, zbytečně tím ještě více přetěžujete síť (konkrétně servisní kanál).
- Mezi jednotlivými pokusy o navázání hovoru dělejte přestávky, v opačném případě budete opět zbytečně zatěžovat servisní kanál.
- Pokud voláte do oblasti postižené záplavami, volejte raději na pevnou telefonní síť (pokud v daném místě funguje). Volání na mobilní síť totiž zabere dva hovorové kanály (pro vás a pro volaného), které nemusejí být vždy volné.
Kam volat o pomoc
Pokud potřebujete lékařskou pomoc, hasiče a nebo policii, tak volejte na příslušná tísňová telefonní čísla. Díky Integrovanému záchrannému systému stačí volat vždy pouze na jedno z nich. Jednotlivé složky si volání následně předají. Pro tísňová volání tedy používejte tato čísla:
| Hasiči |
150 |
| Záchranná služba |
155 |
| Policie ČR |
158 |
| Tísňový hovor (obvykle Policie ČR) |
112 |
Na všechna tato telefonní čísla se dovoláte jak v případě přetížení mobilní telefonní sítě, tak v případě, že váš operátor v daném místě nemá signál a daná oblast je pokryta signálem jiného operátora. V okamžiku, kdy je přetížená síť, tak váš operátor a dané BTS ukončí hovor s nižší prioritou a zajistí vám spojení. V případě, že všechny hovorové kanály jsou obsazeny voláním s nejvyšší prioritou, pak spojení vašeho hovoru přebírá jiný mobilní operátor. Stejně tomu je i v případě, že vašemu operátorovi v daném místě vypadne BTS. Priorita tísňového volání včetně povinného vnitrostátního roamingu (možnosti volat přes síť jiného operátora) platí pro všechna výše uvedená telefonní čísla. Pro volání na číslo 112 pak platí ještě to, že na něj můžete volat i bez SIM karty a nebo se zablokovanou SIM kartou.
Dále také platí to, že pokud se nedovoláte například na Policii ČR, tak můžete zkusit telefonní číslo na Hasiče, neboť všechny tyto složky jsou organizovány v Integrovaném záchranném systému a jsou vzájemně propojeny. Vaše tísňové volání si tedy automaticky předají.
