Příběh: jak jsem loni vyhrál Nokia Game

Protože se blíží další ročník celoevropské hry Nokia Game, zveřejňujeme příběh jednoho z hráčů loňského ročníku, který popisuje, jak se mu podařilo tuto hru vyhrát. Sledujte příběh rostoucího adrenalinu, napětí a očekávání. Sledujte Nokia Game.
Příběh: jak jsem loni vyhrál Nokia Game

Budiž legrace

Nějaký čas v televizi běžela zmatená reklama na něco s názvem Nokia Game a vybízela k navštívení stránek www.nokiagame.cz. Jelikož jsem v tu dobu byl majitelem telefonu značky Motorola, nevěnoval jsem tomu žádnou pozornost. Naštěstí můj táta Nokii vlastní, takže mi neustále připomínal, ať mu vysvětlím, o co jde. Trvalo mi to velice dlouho. Po přečtení podmínek k účasti ve hře jsem zjistil, že není podmínkou mobil značky Nokia, ale jednou z nich připojení na Internet. Tuto podmínku táta nesplňuje, proto jsem se přihlásil jen já. Z popisu hry jsem usoudil, že se budu asi dobře bavit. Že bych při svém štěstí vyhrál jedinou cenu v České republice, účast na akci Snowball společnosti MTV v italských Alpách, mě ani nenapadlo. Pro mě to byla jen legrace.

Tajúplný telefonát

Hra byla spuštěna 1. listopadu. Opravdu, na jeden měsíc se mi zcela změnil život. Svůj mobilní přístroj jsem neodkládal dále, než bych mohl z postele dosáhnout. Dělal jsem přesně to, co mi pořadatelé hry řekli. V přesně stanovený čas jsem poctivě sledoval televizi, kupoval noviny, kde měly být ukryty indicie. S poctivostí jsem to dotáhl tak daleko, že při jednom úkolu, kdy se jedno z vodítek mělo objevit ve vysílání rádia a z důvodů nějakých problémů se tam nedostalo, poslouchal jsem tu stanici ještě 1,5 hodiny, aby mi to náhodou neuniklo. Tolik jsem byl do hry zabrán.

První újmu na psychice jsem však utrpěl hned asi třetí den hry, když mi zazvonil telefon bez čísla volajícího. Zrovna jsem spal ve vlaku cestou za Luckou (přítelkyní). Zvonění mě probudilo a ozval se hlas (já si myslel, že ženský): „Ahoj, tady Mika. Ty jsi jediný kdo mi rozumí ...“ Nenapadlo by vás stejně jako mě, že si z vás někdo dělá legraci? Hovor jsem měl za žert s erotickou linkou, a proto jsem ho položil. Že šlo o volání Miky z NokiaGame, mi došlo až asi za hodinu, když jsem již bral za kliku dveří u Lucčina pokoje. Tehdy jsem proklínal a měl jsem za to, že jsem o něco přišel a jsem ze hry vyřazen. Naštěstí se to nestalo.

Lasery, slalom, redordy padají

Vše pak šlo hladce až do chvíle hry na Internetu, kdy jste měli proběhout mezi blikajícími lasery. Měli jste nekonečně pokusů na trénink, ale po kliknutí na tlačítko PLAY byla jen jedna šance. Projít, nezavadit o žádný paprsek a být dostatečně rychlí, protože postupovali jen ti nejrychlejší (nakonec to byli všichni, koho to nespálilo). V tréninku jsem to procházel pod 30 sekund, ale co udělají s člověkem nervy, si neumí dle mě představit nikdo, kdo tu hru nehrál. Po stisku tlačítka PLAY mi ve vteřině přestala fungovat myš (mě to tak připadalo), klepalo se mi celé tělo, v ruce jsem měl křeče, zvedal se mi žaludek při pomyšlení na chybný krok a toto pomyšlení přicházelo s kažným dalším klikem. Nakonec jsem se při posledním stisku tlačítka krochu uklepl a laser mi blikl těsně za zadkem. Trvalo mi to přesně 40 sekund oproti rekordu z tréninku 21 sekund, ale nakonec jsem postoupil. Ten adrenalin nikomu nepřeju; bungee nemůže nikomu dát víc.

Snad posledním stresem byl pohled na skóre ostatních hráčů ve hře Collision (slalom na snowboardu s následnou srážkou s mým druhým já). Rekordy přes 15000 a mě to kolísalo něco přes 7000. Pak mi to přestalo jít úplně (po výměně počítače) a na ostro jsem nahrál jen 5890. Systém trénink/play byl stejný jako ve hře s lasery. Nakonec to opět stačilo a já postoupil 30. listopadu do finále hry.

Tři dny nejistoty

Bylo to skvělé, perfektně vymyšlené (pár technických nedostatků pominu). Bavil jsem se celý měsíc, kdy jsem vyšel ze stresu jen na chvilku po vyhlášení postupu do další hry. Závěrem hry jste měli zodpovědět na několik otázek a tím co nejpřesněji osvětlit záludné praktiky jedné fiktivní firmy. Soudce pak rozhodl, který hráč odpověděl nejpřesněji. Mohu odpřísáhnout, že byl opravdu nestranný.

Po ukončení hry jistě každým okamžikem mnoho hráčů nedočkavě brouzdalo po stránkách Nokia Game či přímo Nokie. Nebyl jsem výjimkou. Asi dva týdny uplynuly od ukončení finále do doby, kdy zazvonil můj telefon a v něm mi mužský hlas oznámil, že je z Nokia Game a já se stávám šťastným výhercem. Hlavou mi probíhala jména lidí, kteří mohou mít v takové nehorázné legraci prsty. Po dlouhém mlčení mi z úst vypadla neskutečná věta: „A to jako vážně?“ Moje váhání podpořila kolegyně sedící naproti mě, když se při diktování adresy ironicky zeptala „Vyhrál jsi Nokia Game?“ Taková poznámka vás ještě víc znejistí. Po zavěšení jsem oběhl všechny spolupracovníky, kteří o mojí učasti ve hře věděli s otázkou, kdo z nich v tom má prsty. Nikdo se nepřiznal. Začal jsem opět váhat, zda to přece jen nejsem opravdu já.

Byly to strašné tři dny nejistoty, než mi přišel e-mail ze společnosti TFI, přímo od šéfa jedné z jejich skupin. Vše jsem si samozřejmě ověřil na jejich webových stránkách. Zjistil jsem, že tato společnost se opravdu stará o zabezbečení akce MTV Snowball. Začal jsem nabírat na tělesné teplotě. To přece nemůže být pravda. Jeden z mnoha, ale opravdu mnoha šílenců, kteří na celý listopad změnili svůj životní režim. Diskutovali spolu nad řešením problémů spojených s touto hrou. U mnoha lidí to bylo jediné téma, o kterém se s nimi dalo diskutovat. A já mám jet do Alp. Ještě teď, když tohle píšu, mi to nejde do toho kulatýho, co mám na krku. Zajímalo by mě, kolik lidí ve hře bylo namočeno. Mohl to být každý z nich.

Úsilí se vyplatilo

Už jsem tomu opravdu uvěřil. Kdyby to teď byla jen nejapné legrace, asi by mě to položilo. Já budu ten, kdo 25. ledna odletí na čtyři dny do italských Alp, do střediska Madonna di Campiglio. Také se těším na akci Snowball. Určitě si na ní dají záležet jako na celé hře. A co dál? Určitě se zúčastním příštího ročníku. Dvakrát to asi nevyhraju, ale kdo ví...

Autor příspěvku je Aleš Hrodek, loňský vítěz.

Pokud vás Nokia Game zajímá a chcete si letso zahrát, vězte, že jako hlavní cena je padesát mobilů Nokia 5510. Proto neváhejte a honem se zaregistrujte, čas máte jen do 3. listopadu. MobilMania.cz samozřejmě bude přitom a bude vám radit, jak se dostat do další části hry. Z tohoto důvodu jsme připravili stránku na adrese www.nokia-game.cz, kterou vytváří loňským hráčům bezesporu známý Medvídek.

 

Témata článku: Nokia, Nokia 5510

Určitě si přečtěte

Týden mobilně 367: Obrněných Androidů není nikdy dost

Týden mobilně 367: Obrněných Androidů není nikdy dost

** Nebudeme mluvit o iPhonu, ale o tom, co udělal se světem smartphonů ** Představíme obrněné Androidy, dvojčata iGet Blackview ** Chybět nebude ani Pavlač s komentářem toho nej z uplynulého týdne

14.  1.  2017 | Kůžel Filip, Láska Jan | 7

Nokia 6: Vytoužený návrat legendy je tu

Nokia 6: Vytoužený návrat legendy je tu

** Nokia 6 je první smartphone legendární značky v nové éře ** Má však slabý procesor a bude se prodávat pouze v Číně ** Berme ji pouze jako předehru před veletrhem MWC (konec února)

8.  1.  2017 | Kůžel Filip | 50

Síť pro „internet v oblacích“ úspěšně prošla testem. K pokrytí ČR stačí 4 vysílače

Síť pro „internet v oblacích“ úspěšně prošla testem. K pokrytí ČR stačí 4 vysílače

** Vysokorychlostní síť EAN slouží k připojení chytrých zařízení na palubách letadel ** V komerčním provozu by se mohla objevit už příští rok ** Pokryta bude celá EU včetně Česka

13.  12.  2016 | Láska Jan | 14


komerční sdělení

Komerční sdělení