Drahá mobilní data se opět stala politickým tématem. Zatímco se zástupci stran v Poslanecké sněmovně předhánějí v novelách zákona o elektronických komunikacích, český trh se blíží k aukci kmitočtů, která jeho fungování díky příchodu čtvrtého operátora může zásadně změnit. Je o tom přesvědčen i předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák.
Na základě čeho jste si tak jistí tím, že příchod čtvrtého operátora může změnit telekomunikační trh?
Na základě zkušeností z Evropské unie. Když přišel čtvrtý konkurent, trh se začal chovat jinak. Profitoval z toho spotřebitel.
Proč zrovna čtvrtý?
Ve čtyřech je složitější dostat se do tacitní koluze (oligopol, ve kterém konkurenti postupují shodně i bez vzájemných dohod - pozn. red.). U čtyř je to složitější než u třech. Když přišel na trh třetí hráč, tak z toho trh profitoval. Vodafone potřeboval získat tržní podíl, dostat se do černých čísel, konkuroval svými nabídkami a pestrostí služeb dvěma stávajícím a ti na to museli reagovat.
Maximálně se snažíme o to, abychom omezili vstup spekulativního subjektu. Vydražitel bude držet kmitočty a zároveň vědět, že do určité doby musí spustit síť, nabízet službu a v určitém čase spustit síť celoplošně.
Když nesplní rozvojová kritéria, má úřad nově kompetenci dávat pokuty. Nejvyšší, které v zákoně jsou. Pokud by to nevedlo ke změně stavu, odebral by se mu příděl kmitočtů, které vydražil. Úřad má v ruce efektivní klacek, aby spekulativnímu chování zabránil.
Zatím je veřejně známý jediný zájemce o pozici čtvrtého operátora, Nordic Telecom. Spekulovalo se o jeho navázanosti na O2 kvůli personálním vazbám. Co můžete dělat pro to, aby u nového hráče nedocházelo k jednání ve shodě?
V podmínkách je doložení vlastnické struktury až do vrstvy konečného vlastníka. Když se po čtyřech letech například ukáže, že se subjekt chová ekonomicky neracionálně, nesoutěží, kde by soutěžit měl, tak bychom mohli kmitočtové spektrum i zpětně odebrat.
Kdy budete mít pro aukci hotové finální podmínky?
Čekáme, až vláda projedná informaci, kde jsou hlavní parametry. Dopracujeme konkrétní podmínky a spustí se veřejná konzultace. V původním harmonogramu jsme počítali, že by to mohlo být v dubnu. Vláda ten materiál zatím neprojednala, tak se posouváme plus minus na termín do léta.
Do kdy může případný zájemce do aukce naskočit?
Přesná data budou předmětem vyhlášení. Naše představa je, že když dojde k vypořádání připomínek a vyhlášení aukce, bude lhůta například tři měsíce na podání přihlášek a na vstup do aukce.
Jsou na trhu nějací zájemci, kteří čekají na finální podmínky aukce?
Vezmu to obecně. Jsme svědky přerodu telekomunikačního trhu. Konsolidují se regionální hráči. Na schválení ze strany Evropské komise čeká spojení Vodafonu a UPC v České republice. Pokud tomu dá zelenou, dá to trhu nový impulz.
Peníze v telekomunikacích jsou, je tu příležitost investovat. Jak se naši hráči dívají na sousední trhy, tak opačně například může z okolí střední hráč přijít.
Když se sem lákal Amazon, dělaly se investiční pobídky. Jestli něco v tomto smyslu připraví vláda, je to další plus, proč sem jít. Nemůže stačit, že Česká republika řekne „tady máte spektrum a pojďte k nám“. To je málo.
Na co by se tedy sem mohli další hráči nalákat?
Česká republika je malý trh. Ale může dávat smysl ho využít pro vstup na do Evropy. Evropský region je z pohledu využívání spektra zajímavý pro experimentální využívání spektra. Za určitých podmínek můžete v České republice nekomerčně testovat nové technologie. Český zákazník se navíc učí používat je poměrně rychle, důvěra v ně je tu poměrně vysoká.
Vidíme také trendy typu synergie klíčových odvětví. Na některých trzích jako Rumunsko je prostupnost energetického a telekomunikačního sektoru. V Česku Innogy udělala akvizici dvou regionálních hráčů, kteří poskytují pevné připojení.
V čem zde synergie spočívá?
Když máte nějaký podíl na trhu energií, máte zákaznický kmen. Přinesete mu balíček na jedné faktuře a bude tam mít topení, plyn, pevný internet a mobilní služby. Náklad oslovit zákazníka je nižší. Možných strategií je dost.
Je mi jasné, že nemůžete říkat jména potenciálních zájemců o vstup na český trh. Můžete ale mluvit ohledně jejich počtu?
Ode mě to číslo neuslyšíte. S nějakým seznamem pracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Z vaší analýzy vyplývá, že zhruba třetina spotřebitelů využívá neveřejné nabídky. Je to moc?
Ale 70 procent zákazníků na trhu domácností to nemá. Když jsem akční, budu vyjednávat a jdu do toho rizika, tak jsem schopen si vyhádat nějakou cenu. Pak je také důležitá výše slevy, která se u operátorů výrazně liší.
Někdo by vám mohl namítnout, že tu možnost má většina zákazníků.
Existence retenčních nabídek snižuje riziko tacitní koluze. Umožňuje individuální vyjednání nižší ceny, která není veřejná. To bychom ale museli být v ideálním světě, kde neexistuje mystery shopping (získávání informací pomocí využívání služeb - pozn. red.), kde je nastavený jiný systém přenositelnosti.
Je to ale špatně, že je tu poměrně vysoký počet neveřejných nabídek?
V mezinárodním srovnání ceníkových cen Česká republika stojí někde u konce. To je špatně. I jinde existují retenční nabídky, ale ceníková nabídka je diametrálně jiná. Například jinde nebudou takové slevy, nebo taková slevová schémata.
Samotná existence retenčních nabídek není plus nebo mínus. Musí se to hodnotit v souvislostech. Pokud po 14 letech měním operátora a ten mi není schopen nabídnout nic jiného než ceníkovou nabídku, nemůžu říci, že systém retenčních nabídek funguje tak, jak je nám předkládáno.
Při uveřejnění vaší analýzy jste uvedli, že se vám následně otevře prostor pro regulaci. Jaké budou vaše další kroky?
V květnu chceme seznámit Evropskou komisi se závěry veřejné konzultace. Pak začneme připravovat tvrdou regulaci. Zákon zná nápravná opatření od těch lehčích až po cenovou regulaci. Nechci ale předjímat, aby to protistrana nevyužila k námitkám o předpojatosti. Ale za současného stavu trhu si dokážu představit regulaci v té tvrdší části.
