Jako z mateřídoušky: Prožijte mé první mobilní lásky, první mobilní noc i první mobilní nevěru. To vše pro jednu krásnou Nokii, kterou bych nikdy neopustil.
Prožijte mé první mobilní lásky, první mobilní noc i první mobilní nevěru. To vše pro jednu krásnou Nokii, kterou bych nidky neopustil.
Nokia 540b byla mým skutečně prvním mobilním telefonem. Nebyla však prvním mobilem, se kterým jsem pracoval. Tím prvním byl tehdy otcův Philips Fizz - jeden z prvních dotovaných mobilů u tehdejšího mobilního nováčka Paegase. Pamatuji se, že jsme koupili první Fizz, který se na jižní moravě objevil. Přestože u nás tehdy ještě Paegas neměl pokrytí (rozuměj: u nás = Zlínsko), můj tatínek již měl mobilní telefon. Poprvé si s ním z domova zavolal až po půl roce od jeho zakoupení - tehdy, jednoho vlahého rána, se na displeji objevil tolik očekávaný nápis Paegas a slabé dvě čárky signálu. Přestože je to již několik let, signál sítě Paegas je stále stejně silný (rozuměj: slabý).
Necelý rok později jsem se rozhodl, že sobě také nějaký mobilní telefon opatřím. Paegas jsem po zkušenostech mého otce nechtěl a Oskar byl ještě na houbách. Zcela logicky padlo mé rozhodnutí na Eurotel. A cena tomu chtěla, že jsem si jednoho krásného květnového úterý zakoupil blankytně modrou Nokii 540b pracující v síti NMT se skvělým tarifním programem T!P TOP.
Pětsetčtyřicítka byla moc krásný telefon. Jsa zvyknut na nepohodlné ovládání Philipse (neměl dokonce ani české menu!) jsem byl nadšen kouzelným tlačítkem NaviKey, se kterým šlo ovládat naprosto cokoli. Přehlednost nabídek telefonu nebo elegance při práci s telefonním seznamem (který byl uložen v paměti mobilu) mne naprosto učarovala. A to pokrytí - jedním slovem všude. Opravdu, signálu jsem se prostě nemohl zbavit. A výdrž byla také slušná - téměř týden bez nabíjení s průměrným voláním.
Tak šel čas a sítě GSM se stále kousek po kousku zlepšovaly - já to však neviděl. Proč také, když i síť T!P začala přenášet textovky a mobilní internet byl ještě v plenkách. A tak jsem si šťastně volal až do doby, než se mi dostal do ruky Siemens C25. Byl krásně maličký a lehoučký a má Nokia vedle něj vypadala jako slepice vedle vlaštovky. Ale co, hlavně že mám signál.
Je pravda, že skvělý signál mám na Nokii pořád. Ale mým hlavním mobilem již není. Plní teď totiž naprosto jinou úlohu – slouží nyní jako autotelefon v mém plechovém přibližovadle. A jsem si jistý, že se vždy dovolám.
Na závěr se přiznám k tomu nejdůležitějšímu – myslím si totiž, že nové mobily od Nokie již postrádají své někdejší kouzlo a půvab. Přesto však na svou Nokii 540b nedám dopustit a asi bych se s ní těžko loučil. Víte, za tu dobu jsem si na ni tak nějak zvykl.
