Proč mám stále rád svůj stařičký Ericsson GH388

Mobilní telefon Ericsson GH388 má za sebou už šest života. Přesto se najdou uživatelé, kterým stále vyhovuje. A není to proto, že by na nový neměli peníze.
Proč mám stále rád svůj stařičký Ericsson GH388
Současná doba nás nutí obměňovat mobilní telefony každého půl roku, přesto věřím, že je dost takových, kteří se tomuto trendu dokáží vzepřít. A nemusí to být rozhodně z ekonomických důvodů.

Něco malého úvodu pro mobilní zelenáče. Ericsson GH388 spatřil světlo světa v roce 1995, jako manažerský telefon vyšší třídy. Jeho pořizovací cena se pohybovala okolo 16 tisíc a na svou dobu šlo opravdu o mimořádně vyspělý telefon. V současné době je v této kategorii zhruba Nokia 6210, i když pochopitelně jsou oba dva telefony co do funkcí nesrovnatelné.

V roce 1997, když se připravoval nástup jeho následníka – Ericsson GH688, vyprodával Paegas zbylé telefony. Za tehdy lákavou dotovanou cenu 5000 Kč bylo k mání zhruba 700 telefonů. Jeden z nich jsem získal i já. Telefon jsem si tedy již od začátku koupil jako v podstatě zastaralý, také proto mi možná vydržel tak dlouho.

Mobil dekády

GH388 ale opravdu svou dobu překonal, jeho vybavení funkcemi i logiku ovládání překonávají až telefony z poslední doby a to ještě některé nepříliš uspokojivě. Již v době svého uvedení měl GH388 takové věci, jako hodiny, datum, budík, kalkulačku, přiřazování času ke zmeškanému hovoru, konfigurace blokování a přesměrování přímo v mobilu, prostě prvky, které se například u mobilů Nokia objevovaly až s několikaletým zpožděním. Skvělé je i samotné provedení telefonu. Vnější rozměry jsou na úrovni Nokie 5110, není to tedy žádná obludka, precizní klávesnice prakticky nejde ošoupat a magnéziový rám telefonu, který již přežil mnoho brutálních pádů, je u Ericssonů již pověstný.

Navíc i tzv. následníci GH388 mnoho nového nepřinesly. Třířádkový textový displej Ericsson držel až do modelu SH888 prakticky beze změny, jen ho nepřirozeně roztáhl. Jednořádkové absurdity z GF788 a GF768 mne opravdu nechávaly chladným.

Časem se objevila i aktualizace firmwaru s podporou češtiny. Ta sice obsahuje řadu překlepů a chyb (VčechnaVol; slepé zadávání písmena pro hledání v seznamu a podobně), určitě se s ní ale telefon ovládá lépe. Jediný bodem, kde GH388 zastarával, bylo napájení, byl posledním šestivoltovým telefonem (další pak už mají okolo 3V), což, jak se ukázalo, je největší slabinou telefonu.

Cesta do Hannoveru

Asi každý, kdo má mobil delší dobu, má v kapse dostatek historek o tom, co jejich mobil všechno zažil. Můj telefon přežil asi osm pádů na asfalt a kameny bez ztráty kytičky, odlétnutí baterky je přirozené odvedení energie nárazu a počítá se s ním. Nejkurióznějším případem byla ovšem ztráta tohoto telefonu. Při cestě do Hannoveru na CeBIT jsme přestupovali v Berlíně z vlaku mířícího do Hamburku. Jak je mým dobrým zvykem, telefon jsem nechal ležet v kupé a zjistil to až tak po 20 minutách. Naštěstí Německo nejsou Čechy a tak paní, která zvedla telefon, když jsme na něj zavolali, jej dala v Hamburku do ztrát a nálezů. Odtamtud jsem si ho nechal zaslat do Hannoveru, kde jsem si ho po dvou dnech, když jsme odjížděli domů, vyzvedl. Nejen, že jsem dostal svůj telefon bez poškození zpátky, ale také z něj nikdo netelefonoval. Prostě paráda. Tolik pro odlehčení.

GH388 používám dosud, je to dle mého názoru opravdu skvělý telefon a bohatě na to telefonování stačí. Nemá sice SIM toolkit, WAP, grafický displej, hry a další „chujovinky“, které, řekněme si upřímně, většina telefonistů nevyužívá. Přesto existuje důvod, proč budu muset přejít na nový telefon: baterie. Jelikož se jedná o starý telefon, kde již podpora ze strany výrobců byla prakticky ukončena, čerstvou baterii téměř nekoupíte. Nová tlustá baterka 1200 mAh zvedne pohotovostní výdrž tohoto prcka na tři dny bez vypínání, ale po dvou letech je v podstatě nutná její výměna – telefon vydrží v pohotovosti zhruba den, když moc nevoláte, a velmi rychle slábne. Cena baterky přitom již často překračuje současnou cenu tohoto telefonu, výhodnější tedy bude přejít na něco nového.

Před baterkou, za baterkou

Ač je tedy tento článek oslavou jednoho konkrétního telefonu, dle mého soudu posledním po všech stránkách vyváženým Ericssonem, poukazuje i na nepříjemnou vlastnost ostatních telefonů. I vy, kterým jejich mobilek plně vyhovuje, jednou dojedete na baterku. Budete před rozhodnutím, zda koupit novou baterii nebo úplně nový telefon, který oddálí dobu, kdy se zase přestanou vyrábět baterie pro konkrétní mobil.

Znám spoustu lidí, kteří mění telefony rychleji než se střídají roční období, stejně tak budou jistě uživatelé, kteří si prostě jiný telefon dovolit nemohou. Ač jste možná dostatečně zblblí reklamou a recenzemi nových telefonů, opravdu ale existují i takoví, kterým jejich telefon plně vyhovuje a nemají nejmenší potřebu na něm něco měnit. Sám vím, že v mnohých případech je tímto telefonem Nokia 6110, jako zavilý fanoušek Eriků však hodnotím GH388 jako mobil dekády.

Témata článku: Ericsson, Smartphony, Nokia 6110 Navigator, Nokia 6210 Navigator

24 komentářů

Nejnovější komentáře

  • medvidek 24. 10. 2001 12:49:44
    to cvrlikani je genialni funkce, moc uzitecna. jakmile zacne volany...
  • svejs 17. 7. 2001 19:06:31
    Souhlasím, vše mohu potvrdit a přidat další dodnes ne běžné a samozřejmé...
  • Tomáš Holčík 17. 7. 2001 19:06:31
    Jak Petr napsal, proti své vůli používám Siemens C35i (je firemní,...
Určitě si přečtěte

Huawei se dotahuje na Apple, Xiaomi slaví návrat do Top 5 [výsledky 2Q 2017]

Huawei se dotahuje na Apple, Xiaomi slaví návrat do Top 5 [výsledky 2Q 2017]

** Trh smartphonů roste pomaleji než v minulosti ** Jedničkou zůstává Samsung následovaný Applem ** Čínské značky se pomalu ale jistě derou vzhůru

17.  8.  2017 | Láska Jan | 6

Lenovo Moto G5: černý kůň střední třídy [recenze]

Lenovo Moto G5: černý kůň střední třídy [recenze]

** Nenápadný navenek, povedený uvnitř ** Lenovo Moto G5 potěší výbavou, ale hlavně čistým Androidem ** Díky speciální úpravě přežije déšť i polití

16.  8.  2017 | Miksa Martin | 16


komerční sdělení

Komerční sdělení