Vy si dělejte ty svoje mobily a my si ponecháme hrací mašinky, ano? Přesně tak lze shrnout prodejní poměr mezi N-Gage a konkurencí. Hracích Nokií se totiž prodalo výrazně méně, než se očekávalo.
Pro zhodnocení hybridního přístroje Nokia N-Gage není lehké zvolit přiléhající slůvko: napadá mě neutrální pozoruhodný nebo méně zdvořilé kuriózní. Model s neobvyklou funkčností i designem byl prezentován dlouho před uvedením a díky svému neobvyklému vzhledu se stal mediálním hitem, často fotografovaným, tištěným a zmiňovaným.
Tip: Přečtěte si první recenzi Nokie N-Gage v Česku.
Pět set za týden, milion za rok?
N-Gage je několik téměř čtrnáct dnů v prodejích a jsou zde první čísla, kompilace za prodeje v herních prodejnách ve Velké Británii – souhrn z přibližně šesti tisíc (!) obchodů provádí služba zvaná Chart-Track. Výsledky z těchto obchodů jsou pro Nokii a její produkt zdrcujícím zklamáním: po týdnu méně než 500 prodaných kusů. N-Gage se samozřejmě prodává i v obchodech s mobily, kde může být číslo o něco lepší, ale také nemusí. N-Gage je v první řadě hrací konzole a až v druhé řadě mobil (ve třetí – kapesní organizér, ve čtvrté – MP3 přehrávač, v páté – rádio. Zapomněl jsem na něco?).
Pokud by se někomu zdálo 500 kusů jako slušné číslo, pak se sluší uvést, že prodej N-Gage ve srovnání s podobným produktem v této třídě, tedy Game Boy Advance, dopadá v poměru 1:30, tedy 15 000 prodaných GameBoyů na 500 kusů N-Gage. Game Boy Advance je přitom na trhu už velmi dlouho, dá se říci, že kdo jej chtěl, už si jej dávno koupil. Nokia samotná tvrdí, že v roce 2004 očekává milión prodaných kusů N-Gage, přičemž se odhaduje, že do marketingu výrobku investovala 150 milionů eur – to je srovnatelné číslo s tím, kolik za prodej tohoto milionu kusů firma utrží. Pokud ovšem ten milion vůbec prodá. To, že nejprodávanějším herním titulem pro N-Gage je zatím Tomb Raider (!), svědčí o tom, že je cosi shnilého ve státě dánském.
Nešlapat do cizího písečku
Je samozřejmě zcela předčasné z tohoto jediného prodejního náznaku Nokii N-Gage odepisovat, ale úspěchu nebude dosahovat lehce. Tak jako je Nokia králem mobilů, je Nintendo králem kapesních herních konzolí. Obě firmy těmto oblastem dlouhodobě právem vévodí a dosáhly v nich nepochybného mistrovství. Úspěch Nokie v herních konzolích je ale podobně pravděpodobný jako úspěch Nintenda v mobilech (pokud by se do nich firma pustila). Potřebné know-how oběma firmám v opačné oblasti chybí, o zavedené značce a desítkách miliónů spokojených uživatelů, kteří sami působí jako neplacení „agenti“ prodeje, nemluvě. V herní oblasti přistupuje samozřejmě ještě jeden fenomén: je potřeba vyrobit hry, a někdo to musí zaplatit. Vývojář bude těžko investovat do portování hry na platformu, která neslibuje vysoké prodeje.
Konečně, problémem N-Gage, ale nejen tohoto přístroje, je uvedená multifunkčnost. Některé funkce spolu jdou a jiné velmi obtížně. Ovládání mobilu a ovládání herní konzole jsou značně odlišné činnosti; N-Gage má pro obojí stejné rozhraní. Auto má volant, motocykl řídítka, a budiž tomu tak na věky. Opačnými směry jdou požadavky na velikost přístroje: mobil má být co nejmenší, herní konzole musí mít přiměřeně velký displej, aby se na něm dala hra typu Tomb Raider skutečně hrát. Není jisté, zda je vůbec možné kočkopsa sestavit a zda se Nokia, i při použití veškerého a skutečně mimořádného technického umu, který u stroje N-Gage firma nepochybně předvedla, nepokouší o nemožné.
