Cenu hovoru už dávno nezjistíte jen podle minutové sazby. Podstata je schovaná hlouběji. Naučte se prokouknout triky operátorů.
Mobilní operátoři patří k nejvýdělečnějším společnostem u nás. Ceny jejich služeb se drží vysoko a manažeři vymýšlí všemožné důvody, proč nemohou jít s cenou dolů. Jistě znáte dnes už široce známý výrok, že Česká republika je „specifický trh“, který nepochybně vstoupí do dějin.
Další příjemnou stránkou celé věci je pro operátory (ne)činnost ČTÚ, který se vymlouvá na všechno možné a vše ponechává oné neviditelné ruce trhu a přirozenému konkurenčnímu zápolení, což dává operátorům volnou ruku k levotám. A také k svornému udržování cen, jelikož jak si každý spočítá sám – výrazně nižší ceny oproti konkurentům při srovnatelné úrovni služeb by v dlouhém období zákonitě znamenaly snížení příjmu pro všechny v celém odvětví.
Krom velevysokých cen ale na zákazníky číhají i další obezličky, fígle a triky, jež vymýšlejí celé armády marketérů za podpory právníků. Vše elegantně zabalí do haldy lejster psaných pokud možno co nejméně srozumitelným jazykem a vše jistí větičkou, že si vyhrazují podmínky kdykoli změnit. V tomto článku bych proto chtěl názorně ukázat ty nejčastější a nejúčinnější praktiky operátorů, které zákazníkům vytahují z kapes další a další peníze aniž by to vůbec tušili.
Účtování hovorů
Klasika z nejklasičtějších, kterou čtenáři MobilMania.cz znají, další miliony běžných uživatelů bohužel nikoli. Průkopníkem v této oblasti je u nás O2 následovaný T-Mobilem, který byl za svým konkurentem vždy jen krůček pozadu. Abych byl zcela konkrétní, problémem u nás nejsou jen vysoké minutové sazby, ale také to, jakým způsobem jsou provolané minuty účtovány. Jen si představte následující situaci: čerpáte benzín u pumpy, poslední načatý litr se vám zaokrouhluje nahoru a zaplatíte ho celý. Klepete si na čelo?
Nechat si platit za neposkytnuté služby se tuzemským operátorům tuze zalíbilo. Zdá se, že zcela férová sekundová tarifikace je v našich končinách v nedohlednu
V telekomunikacích jde ovšem o zcela běžnou situaci, často stačí ukončit hovor v čase 1:03 a platíte dvě minuty! Účtovacích schémat je více, Vodafone a U:fon drží alespoň přijatelných 60+1 (tedy po první provolané minutě účtuje po sekundách), zbylá dvojice tlačí kupředu schéma 60+60, tedy po celých minutách. Se zcela férovou tarifikací 1+1, tedy po sekundách se u našich mobilních operátorů nesetkáte, můžete ji okusit jen v zahraničí.
Tedy lépe řečeno v roamingu, tam totiž Evropská komise způsob účtování hovorů operátorům nařídila. Příchozí hovor v eurozóně musí účtovat po sekundách, odchozí rovněž po sekundách, ale až po první celé půlminutě (30+1). Mimo působnost tzv. Eurotarifu ale počítejte s účtováním po celých minutách…
Korunu tomu nasazuje T-Mobile, který u nových Twistů zákazníkům odpočítává k získání výhody sekundy, ačkoli platit si nechá celé minuty. Minutové účtování (60+60) prodražuje minutovou sazbu v průměru o čtvrtinu, účtování 60+30 pak o 12 %. Analýzu na toto téma jsem již dříve zpracoval v samostatném článku, který ovšem ani dnes neztrácí nic ze své aktuálnosti.
Neprovolané paušální minuty či kredit
Máte-li paušál a platíte za služby zpětně, pak v rámci něj dostanete od operátora nějaký ten kredit či jiné jednotky jako například SMS či minuty na volání. Každý uživatel má ovšem v průběhu roku větší či menší výkyvy ve spotřebě, tím mám na mysli, že v prosinci odešle mnohem více SMS a provolá více minut než v jiných měsících a v srpnu, kdy si dá dovolenou u moře a pak ještě stráví týden v klidu na chatě, zase telefon skoro nepoužívá.
Ale nemusí jít o takové extrémní případy, prostě jen o výkyvy nad a pod to, co platíte v rámci paušálu. Pokud jste nad a přeplácíte, je vše OK, ale pokud jste pár měsíců pod placenou spotřebou, zpravidla tratíte. Nekonečně u nás převádí kredit jen T-Mobile, Vodafone jen polovičatě a O2 vůbec. A to například v Rakousku existují i případy, kdy operátor neprovolané minuty věnuje na charitativní účely.
Fér i nefér FUP u dat
Fair User Policy neboli (FUP) je omezení směřující k uživatelům nadměrně zatěžujícím datovou síť, kteří by tak v delším období ubírali kapacitu těm, kteří sice také přenášejí data, ale v mnohem menší míře. Jenže, to je jen jedna strana mince. Aplikace limitu FUP a snížení rychlosti nejsou vůbec férové z toho důvodu, že operátoři často nabízejí své tarify jako „neomezené“.
Další hezký příklad by proto mohl vypadat třeba takto: za vodu platíte vodárně měsíční paušál, ale jelikož se každý den rochníte ve vaně a spotřeba vody stoupá, omezí vám dodavatel dodávky. Ano, vody se vám dostává neomezené množství, ale pod sotva kapajícím kohoutkem si už neumyjete ani ruce.
A úplně stejné je to s daty, jakmile přešvihnete FUP, skončili jste. Načítat stránky rychlostí 16 kbit/s (tedy na úrovni prehistorického vytáčeného připojení) se rovná peklu na zemi. Ale důležitá je reklamní masáž a pokud zákazníci platí, je opět vše OK. Přitom by bylo mnohem férovější zavést systém, který funguje na rozvinutých trzích – operátoři nabízejí balíčky připojení s určitým počtem gigabytů za konečnou cenu a pokud je zákazník překročí, účtují mu data za jednotkovou cenu. Vše jasně, jednoduše a bez obezliček.
Špička a po špičce
Vzpomínáte na velmi trefnou reklamu tehdejšího Oskara parodující manýry konkurentů, kteří měli u svých tarifů i několik pásem jako špička, po špičce a večerní hodiny plus víkend? Pokud ano a stále vás nenapadá proč platit za stejnou službu různé ceny, vězte, že operátoři vědí. I dnes se totiž setkáme s uplatňováním nejrůznějších období ve a po špičce, či třeba „neomezeného“ volání jen v „pracovní době“. Narážím na tarify O2 Podnikání, které nabízejí volání v rámci paušálu pouze ve všední dny od devíti do pěti, jež bych já osobně nominoval na největší absurdnost v této kategorii.
Každopádně, cílem je zákazníka pořádně zmást. Někdy se dokonce setkáme s různou definicí špičky u různých tarifů jednoho operátora, někdy je špička od 8 do 20, jindy od 9 do 17 nebo od 21 hodin večer do sedmi do rána. A platí zde přímá úměra – čím větší chaos, tím větší šance odradit zákazníka, aby si to hlídal a větší šance dostat z něj víc peněz.
