S mobilem do servisu

Rozbil se vám již někdy váš mobilní miláček? Jestli ano, tak určitě víte, že návštěva servisu nebývá dvakrát příjemnou záležitostí. Kdy lze vůbec opravu považovat za záruční a kdy ne? Na to vše dostanete odpověď v našem článku.

Než půjdete do servisu

Je jasné, že servisní středisko výrobce mobilních telefonů navštěvujeme pouze tehdy, když nám na telefonu něco nefunguje a nebo to funguje jinak než by mělo. I když si teď možná řeknete, že to je zbytečnost, tak přeci jen občas, obzvláště pak u složitějších telefonů, stojí za to, si před návštěvou servisu dobře pročíst uživatelskou příručku, a obzvláště pak tu sekci, která se věnuje řešení potenciálních problémů.

Pokud jste tak učinili a na fungování telefonu se k lepšímu opravdu nic nezměnilo, pak je na čase asi navštívit servis. Servisy máme ale různé, některé jsou levné, některé drahé a některé vlastně ani servisy nejsou, protože dotyčný člověk opravuje telefony doma, takzvaně „na koleně.“ To, který druh servisu si zvolíte je samozřejmě na vás. Koneckonců, je to váš telefon a vaše peníze. Než se ale rozhodnete některý z právě zmíněných servisů navštívit, tak si určitě nejprve zazálohujte všechna data z telefonu, tj. telefonní seznam, kalendář apod.

Není servis jako servis

Obecně ale platí jedna zásada – pokud telefon přestal fungovat zcela bez vašeho přičinění a je ještě v záruce, pak bude pro vás pravděpodobně nejvýhodnější s telefonem jít do některého z autorizovaných servisů, který vám po předložení platného záručního listu telefon zdarma opraví. Pokud jste současnému stavu vašeho telefonu trochu dopomohli, pak už to tak jednoznačné není. Pravda je ale ta, že solidnost jednání a pravděpodobnost úspěchu opravy exponenciálně klesá s tím, pro který servis se rozhodnete. Autorizovaný servis vám telefon opraví téměř vždy, otázka je ale za kolik. Neautorizovaný servis se telefon nepochybně také pokusí opravit a mnohdy se mu to může i podařit a dost možná i levněji než autorizovanému servisu. No a konečně tou pravděpodobně nejhorší variantou je servis typu: „Myčky, ledničky a pračky, mobily a jiné ..... opravuji na počkání, rychle, levně, spolehlivě.“ Zde ale zase máte jistotu, že když se oprava povede, tak za ní zaplatíte asi nejméně peněz.

Ale pozor! Oprava telefonu není vůbec nikterak jednoduchou záležitostí a lehce se při ní dá i něco pokazit. Nejhorší na tom je, že to třeba nemusíte hned poznat a že se závada vzniklá neodbornou opravou může projevit až třeba po měsíci. Zatímco u autorizovaného servisu máte téměř stoprocentní jistotu, že se nic takového nestane, tak u jiných servisů je tato pravděpodobnost již o něco nižší. Pracovníci autorizovaných servisů jsou totiž proškoleni přímo od výrobce a každý telefon velice dobře znají. Také počet oprav, které denně provádějí se dá počítat na desítky, takže lze konstatovat, že v tom mají poměrně praxi. Kromě toho mají také poměrně drahé vybavení na diagnostiku a opravy telefonu, což si neautorizované servisy dovolit nemohou.

Pro všechny typy servisů platí ale jedna hlavní zásada – když přinesete rozbitý telefon, kterému jste k jeho stavu nějak dopomohli, pak je vždycky lepší „přiznat barvu.“ Oprava pak pro vás bude nepochybně rychlejší a mnohdy i levnější. Zkušený servisní technik stejně zjistí „odkud vítr fouká.“

Na závěr je tu ale ještě jedno, velice důležité, varování – pokud servis není autorizovaný výrobcem mobilních telefonů, tak nemá přístup k originálním náhradním dílům (pokud nemá v zásobě několik jiných telefonů, z kterých by ty díly použil). Originální díly vám tak může poskytnout jedině autorizovaný servis, který si je může objednat přímo u výrobce. To se stává problémem obzvláště u těch typů telefonů, které můžete otevřít pouze poničením některých plastů vevnitř, které pak při smontování musíte nahradit novými. Takové díly má pak k dispozici pouze autorizovaný servis a jakýkoliv jiný servis musí telefon dát dohromady nějak jinak.

A jde se do servisu

Když už jste udělali vše potřebné a smířili jste se s tím, že váš mobilní miláček se prostě bez servisního zásahu neobejde, pak nezbývá než se vypravit do vámi vybraného servisu. Pokud budete uplatňovat nárok na záruční opravu, pak si s sebou určitě vezměte záruční list a pro všechny případy také doklad o koupi (i když ho v některých autorizovaných servisech nebudete potřebovat). Pokud se o záruční opravu jednat nebude, pak je určitě dobré se také smířit s tím, že oprava bude něco stát. Obecně by se dalo říci, že není moc dobré počítat s tím, že: „Zaplatím tak dvě, tři stovky a bude to OK.“ Mnohem lepší je se psychicky připravit na to, že oprava bude stát i přes tisícovku. Pak alespoň můžete být nižší cenou jen a jen příjemně překvapeni.

A kdy že se to vlastně jedná o záruční opravu a kdy ne? Obecně lze říci asi to, že pokud se vám podaří telefon nějak fyzicky poškodit (spadne na zem apod.), namočit, zaprášit (spadne vám do jemného písku, vysypete na něj mouku apod.) a nebo na něj třeba vylijete kávu, tak se o záruční opravu s největší pravděpodobností (řekněme spíše jistotou) jednat nebude. Podobná situace může také nastat, pokud vám telefon někdo odblokuje a nebo do něj špatně nahraje nový firmware. Samozřejmě, že pokud si necháte výše uvedené úpravy telefonu provést přímo v autorizovaném servisu, pak o záruku nepřijdete. Důvodem pro ztrátu záruky však může být také tzv. porušení pečetí (samolepek), které naleznete na většině mobilních telefonů někde pod baterií apod.

Servis je na vaší straně!

Může se stát, že když přijdete do autorizovaného servisu s tím, že telefon je v záruce a že by oprava měla být záruční, že vám servis tuto opravu jako záruční neuzná. V takovém případě je asi přirozená reakce, že si začnete myslet, že servis to dělá schválně, aby vás „okradl“ nebo na vás vydělal. Přesný opak je ale pravdou. Autorizovaný servis, obzvláště pokud nepatří přímo výrobci telefonů, ale provozuje jej třetí společnost, má velký zájem na tom, aby k němu lidé nosili rozbité telefony, na které by mohli záruku uplatnit. Veškeré náklady na opravu včetně materiálu a práce servisního technika mu totiž proplatí výrobce telefonu. Ten však na druhou stranu stanovuje, co je a co není záruční oprava. V případě, že by se servis pokusil deklarovat například „utopený“ telefon jako záruční opravu, tak mu to výrobce nezaplatí. To je také důvod, proč za takovouto opravu musíte zaplatit vy.

Pro zákazníka poměrně nepříjemnou záležitostí je ale také to, že servis chce mnohdy i tzv. poplatek za zjištění závady, který u některých značek dosahuje částky až okolo 500 Kč. Může se tak stát, že přijdete s telefonem v záruce, který najednou bez vašeho přičinění přestal fungovat a technik zjistí, že třeba praskla základní deska (která napraskla při nějakém klidně i týdny starém pádu a postupem času se prostě rozlomila úplně). Taková oprava samozřejmě záruční není a její cena (v případě výměny základní desky) bývá někdy i vyšší než cena nového telefonu. Servis vám tedy oznámí, že oprava nebyla uznána jako záruční, protože je rozlomená základní deska a že bude stát tolik a tolik korun. Vy tedy řeknete, že telefon spravit nechcete, ale i tak budete muset zaplatit. Ptáte se proč? První, co technik totiž většinou udělá, je diagnostika telefonu. Poté telefon rozevře, což někdy znamená, že musí nenávratně zničit nějakou plastovou západku, kterou pak vymění při zavírání telefonu za novou. K tomu pak ještě přidejte takových 20 minut práce a jsou tu náklady, které, spolu s přiměřeným ziskem, který je mnohdy jednotně stanoven samotným výrobcem telefonu, činí i několik stovek korun.

Diskuze (44) Další článek: A tak koukám jako hrom, Oskara je milion!

Témata článku: , , Pečeť, Originální díl, Mobil, MOBI, Neautorizovaný servis, Servisní technika, Záruční oprava, Miláček