Samsung Blue Earth: změřili jsme solární článek

Diskuze čtenářů k článku

Anry  |  14. 02. 2010 11:11

Pane autore,udáváte hodnoty které MT spotřebuje avšak velice zcestné!!!!Za zmínku by také stálo že každý MT nemá stejnou spotřebu..Odběr v klidovém stavu 1mA??Na to zapomeňte!!!To že BT v klidovém stavu bere nula nula nic?Další obrovský nesmysl...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
123  |  11. 02. 2010 17:42

Nejlepší je, že při výrobě jednoho takovéhoto solárního článku například v Číně se spotřebuje 2x-3x více energie, než je schopen článek v světelných podmínkách Evropy za 20 let své životnosti vyprodukovat

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tom  |  11. 02. 2010 22:51

Pěkná blbost

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  11. 02. 2010 23:16

No pokud do toho započte jenom tavení křemene (sklo i elektronika) energií z čínského mouru spalovaného s mizernou účinností, pak má nejspíš i pravdu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Prsk  |  12. 02. 2010 08:43

Tohle platilo před cca 20 lety, když se fotovoltaika rozjížděla. Dneska je už všechno jinak a energetická návratnost je v řádu jednotek let. Ale vždycky se v diskuzích najde nějaký rozumbrada, který vytáhne na světlo něco, co si sám přečetl v jiné diskuzi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  13. 02. 2010 09:18

A co takhle nam sem dat zdroj, ze ktereho cerpas?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Keff  |  19. 02. 2010 09:25

Se současnými zákonem nařízenými výkupními cenami na násobcích tržní ceny (dotovanými všemi ostatními spotřebiteli energie) je ekonomická návratnost opravdu několik let, skutečná ekonomická i energetická návratnost je v případě 20leté životnosti opravdu maximálně šul nul (+ pár set mrtvých číňanů).
Ale klidně si jděte s písní na rtech budovat vlhký zelený sen, jen prosím někam kde to nebudu platit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mulo  |  11. 02. 2010 16:08

musim povedat ze je to super vec ale ne u nas si zoberte ze zijete niekde na Sahare a okolo vas nikde po blizku nieje el. siet vtedy by to bolo super mat taky mobil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
myšpulín  |  11. 02. 2010 14:41

Co takhle v kanceláři položit telefon na kopírku, ta svítí docela dost. Pravda přerušovaně

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  11. 02. 2010 23:13

A navíc má spektrum nevhodné k dobíjení (žlutozelená u ČB kopírek)...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fido  |  11. 02. 2010 12:47

Tak vysledek mereni me neprekvapil. Dokonce zhruba odpovida memu mereni podobne velkeho clanku. Musim potvrdit, ze v lete kolem poledne se maximalni nabijeci proud pohybuje kolem 30 mA.
Ovsem pozor na jednu vec. Se vzrustajici teplotou solarniho panelu klesa jeho ucinnost. Kdyz ho nechate rozpalit na letnim slunci na vysokou teplotu, dava i pres dostatek svetla treba jen tretinu deklarovaneho vykonu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
maxos  |  11. 02. 2010 08:26

Nechavat mobil pod celnym sklom pocas slnecneho dna ??? no nechcem vidiet co by z mobilu zostalo po takej dajme tomu hodinke :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tom  |  11. 02. 2010 08:51

Co by z něj mělo zbýt? Zbude ti z něj to samé jako když jsi ho tam zavřel, akorát bude o trochu teplejší a baterka ti bude nadávat po zbytek svého života. Určitě se neroztaví, nevybuchne a co já vím jaké podobné povídačky po internetu kolují...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  11. 02. 2010 23:12

V článku bylo celkem rozumně vysvětleno, že z něj majiteli možná taky zbudou jenom oči pro pláč, až přijde k autu s vymáčklým sklem. Tuplem v Cajzlově a nebo Brně a nejbližším okolí, do kterého tamní smažky s oblibou vyrážejí na spanilé jízdy za perníkem... Zrovna minulý týden takhle dobráčci "zkontrolovali" mojí staré kabelku, kterou si spolu s děckem (na 3 minuty před vchodem do školky) nechala na zadní sedačce...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PN  |  11. 02. 2010 12:25

Já nevím, jak ty, ale já po cestě autem také sedím za čelním sklem. A neroztavím se. V autě za jízdy mám obvykle 22 stupňů, když bych v létě vypnul klimatizaci, tak možná (jen s větráním) 35.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
11. 02. 2010 17:57

"V autě za jízdy mám obvykle 22 stupňů" - a nemáte někdy neodolatelnou chuť na krev s takovou tělesnou teplotou? :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hnidopich  |  13. 02. 2010 19:38

Zkus si tam nekdy polozit teplomer. Ze mas teplotu vzduchu 22...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honzig  |  11. 02. 2010 07:21

...hlavne az za rok za dva mobilu skonci zivotnost, tak recyklace VYSOCE NEBEZPECNYCH a TOXICKYCH LATEK ze solarnich clanku bude pochopitelne obtizna a draha! Ekologie predevsim...
http://www.youtube.com/homeproject...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tom  |  11. 02. 2010 08:49

A na to jste přišel jak? Telefon určitě vydrží fungovat déle než dva roky (pokud nepočítám morální zastarání) a dnešní solární panely se vyrábějí ekologicky (RoHS) a jejich životnost je klidně i 20let při snížení výkonu na 80%.
Probuďte se, zaspal jste dobu!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rascal  |  11. 02. 2010 10:46

Už vidím jak telefon s životností jen tak tak na hranici 2-3 let bude fungovat 20 let. A co s tím článkem až telefon přestane šlapat? Nebudu to 20 let schovávát v šuplíku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honzig  |  11. 02. 2010 10:46

To zadna smernice neresi! Ani RoHS! Ten solarni clanek bude vzdy vnimany jako "nebezpecny odpad". Jeho recyklace bude draha a problematicka. A navic nikdo nebude ten telefon pouzivat dele nez par let, pak pujde do kytek... Pri tak male ucinnosti jde o naprosto neefektivni vyuziti moderni technologie - ktera v beznych podminkach temer nefunguje. Probudte se spis vy... Modra planeta Samsung je jen dalsi marketingova lez!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  11. 02. 2010 23:05

Hele odpade, nepleteš si náhodou solární články se zákonem přikazovanými "ekologickými" zářivkami plnými rtuti?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Keff  |  19. 02. 2010 09:22

Hele, odpade, je veřejným tajemstvím, že stávající solární články za svých cca 20 let životnosti vyrobí asi stejně energie, jakoo spotřebovala jejich výroba (+- nějaké drobné), jediné co je na tomhle šílenství (po kterém nám zbydou akorát těžké kovy v půdě, a rtuť v čínských řekách už dnes) výhodné jsou státní/evropské dotace (ve formě výkupu za ceny skoro o řád převyšující tržní cenu energie).
U mobilu s životností max 2-3 roky to pak má význam jednoznačně záporný, děkuji redaktorům MM za boj se zeleným šílenstvím :).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jehovista  |  12. 02. 2010 09:34

Jak dlouho vydrzi je nepodstatne, kdyz oproti nabijeni ze zasuvky usetris maximalne korunu rocne. Ani za tech 20 korun proste neni mozne ten clanek vyrobit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel K.  |  11. 02. 2010 07:12

Já tomu plně věřím.
Dělal jsem testy s Powerzila eXplorer (či jak se to přesně jmenuje), prostě solární dvojitý článek + baterie 2500mAh, která je vlastně ten záložní zdroj z kterého budeme čerpat energii pro náš telefon.
Při slunečném / polojasném dni se eXplorer nabije za 4 dny (trvale pověšený na oknu směrem na jihovýchod) přibližně na 75% podle ukazatele na displeji. Tím lze nabýt jednu NOKII (cihličku) na 100% či SAMSUNG OMNIA PRO na 50 -60%.
Hlavní nevýhoda je to dvojí nabíjení, při každám nabíjení baterie ve skutečnosti ztrácíte skoro 30% energie (1000mAh článek potřebuje pro své nabytí cca. 1400-1500mAh).
Můj závěr - nabíjim eXplorera v práci ze sítě a doma ho udržuji ze sluníčka - pokud svítí - a považuji to za absolutně nepoužitelné zařízení - při ceně u nás 2500Kč za vyhozené peníze.
Solární panel začíná nabíjet při slunci cca. 50 - 70W/m2.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pave K.  |  11. 02. 2010 07:14

ach jo - omlouvám se za ty hrubky - ale takhle po ránu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Komenský  |  11. 02. 2010 09:29

Ty nybÝjíš telefony ... ?!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
S55  |  12. 02. 2010 10:25

To se stane, kritizovat něčí chybu a vyrobit další...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
HG_man  |  11. 02. 2010 06:45

Příliš se mi nezdá použitá metoda měření. Při této aplikaci dokáže snímací rezistor multimetru zanést do měření značnou chybu, takže výsledky mohou být ve skutečnosti lepší. Mnohem vhodnější by bylo použití nepřímé metody měření, například klešťovým ampérmetrem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tom  |  11. 02. 2010 08:54

A základní nedostatek tohoto testu: solární panely jsou konstruované pro maximální výkon při slunečním svitu, takže jakýkoliv jiný zdroj světla (žárovky, zářivky, ...) má jiné vyzařované spektrum a výkon panelu jde rapidně dolů. No a testovat panel v zimě při zatažené obloze?
Celkem úlet...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Asterixx  |  11. 02. 2010 18:32

Kdyz uz si v redakci dali praci testovat solarni panel v unoru, proc alespon jeden z testovanych svetelnych zdroju nebyla UV lampa? Udaj o napeti solarniho panelu je take pomerne klicovy (zajima nas celkovy vykon, ze?), ale v clanku chybi nebo jsem jej mozna prehledl (clanek mi prisel pomerne upovidany).
Kazdopadne v mereni proudu v radu jednotek az stovek mA multimetrem zadny problem nevidim. I kdyby trida presnosti meraku byla 10 % (tak mizerny ampermetr tezko hledat) je vysledek dostatecne vypovydajici ..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Kuruc  |  11. 02. 2010 23:16

Bohužel UV lampu v redakci nemáme. Chtěli jsme jít do Hornbachu a vyzkoušet to proti různě barevným zářivkám, jenže oni je tam mají vystavené asi ve třech a půl metrech nad zemí

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ziki  |  14. 02. 2010 12:39

Když už jsi takový hnidopich, tak řekni, co by tou UV lampou získal. Fotovoltaický článek bude s největší pravděpodobností nějaká varianta křemíkového článku (monokrystal, amorfní, polykrystalický) tj. šířka zakázaného pásu je 1,1eV a z toho plynoucí vlnová délka je 1,12um, což je ještě hluboko v infračervené oblasti. Největší citlivost článku je v infra a viditelném spektru, dále už citlivost výrazně klesá. Pokud by to mělo být skutečně laboratorní měření (což tohle není), tak jako světelný zdroj by mělo být použito něco, co se blíží záření absolutně černého tělesa, v tomto případě o teplotě 6000K

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Kuruc  |  11. 02. 2010 23:19

Ach jo, máme to s vámi těžké. Kdybychom testovali Blue Earth v létě, tak nám napíšete, že je to dávno off-topic. A vůbec, ten telefon budete používat i v zimě, ne? Nebo jej v září strčíte do šuplíku, protože se už nebude dobíjet? Pokud nám vydrží do léta, není problém měření zopakovat a přinést další výsledky...
Je nám jasné, že mají žárovky užší spektrum a solární článek tedy dává méně. Ale je to z praxe, jak píši, většina kanclů je osvícena právě zářivkama. Takže odpovídáme na otázku, zda se vám bude dobíjet i během pracovní doby...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  12. 02. 2010 00:51

To chce klid, vždycky se najde nějaký šťoura - já bych naopak řekl že na české po(lo)měry jste toho tentokrát prakticky otestovali zatraceně víc než bývá v běžných recenzích zvykem...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eee  |  11. 02. 2010 11:25

Zajímalo by mne jak chceš měřit proud v řádu mA SS klešťákem navíc na tištěném spoji mobilu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tomas  |  11. 02. 2010 17:16

cely to mereni je divny, kde je napeti clanku? myslim ze nebude stejne co napeti akumulatoru, navic se snad taky meni pri ruzne intenzite osvetleni pokud se nepletu, a jak bylo receno, digitalni multimetry jsou pro mereni proudu, jeste takto malych nevhodne z duvodu relativne velkych vnitrnich odporu, pak ztraty pri nabijeni...z takovehoto merenim nejde vyvozovat zadne zavery, maximalne to ze clanek funguje a to nejlip na slunci, a u tech zarivek, kazdy model ma jine svetelne spektrum, takze se muzou taky dost lisit kdyz bude zarivka mit teplotu chromaticnosti 3000K nebo 6000K nemyslite?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek.  |  12. 02. 2010 00:48

Problém běžných zářivek je, že mají (DOST MIZERNÉ) čarové a ne spojité spektrum - a pokud se jím netrefíte do několika málo vlnových délek na které reagují použité fotovoltaické články, máte prostě smůlu. Jestli je to 3000K, 4000K a nebo dokonce 5-6000K (na které ovšem kromě DTP prakticky nenarazíte), to je v podstatě jedno.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarmi  |  20. 03. 2010 22:51

Nabíjecí proud bude pravděpodobně větší při vybitém akumulátoru mobilu. Napětí solárního článku i při menším osvětlení umožní alespoň částečné dobití. V nouzové situaci je to k nezaplacení.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor