Siemens C70 není úplně nový telefon, ale setkáváte se s ním v nabídkách obchodů a jeho označení je pro vás možná matoucí. Jedná se o mírně vylepšený model C65, který má stejný obal, ale v nabídce mu přibyla funkce Push to talk.
Siemens C65/C70 je mobilní telefon pro mírně náročnější uživatele, kterým jde hodně o cenu. Kdo chce víc, pro něj má Siemens vyšší model CX65/C70, odolný M65 nebo manažerský S65. CT65 je i přes svoji nízkou cenu moderní telefon se všemi „nutnými“ funkcemi: má barevný displej, vestavěný fotoaparát, vícehlasé zvonění. Nechybí ani důležité a prakticky využitelnější možnosti, jako je obrovský a velmi kvalitní adresář, kalendář a také třeba infraport. Softwarově je Siemens C65 velmi podobný vyšším a dražším modelům.
Pohodový mobil
Oblý vzhled starších Siemensů řady A a C se dal vždy poznat na první pohled. Něco z nich najdeme i v Siemensu C65/C70, více ale vychází ze současného designu, pro který jsou typické ostřeji řezané hrany.
Pro test máme k dispozici modrou variantu, kterou doplňují světlé prvky: vnější sloupce klávesnice, okraj kolem displeje, celý vnitřní blok. Prodávají se ale i jiné barevné verze a Siemens C65/C70 má navíc výměnné kryty, takže možnost personalizace bude zaručena. Zadní kryt baterie jsem napřed vůbec nemohl odsunout, po nějaké době to ale už jde snadno, navíc má už trochu vůli a vrže. Přední kryt je trochu pevnější, ale ozývá se už také. Až nebudete vědět, jak ho sejmout, použijte čep zadního krytu, kterým otočíte v otvoru v hlavě telefonu.
Svléknutý přední kryt a klávesnice • Siemens C65/C70 „nastojato“
Siemens C65/C70 je s rozměry 105 × 47 × 18 milimetrů ve srovnání s ostatními mobily středně velký, díky hmotnosti 86 gramů ale patří do skupiny lehkých telefonů. Dobře se drží v ruce, proporčně je vyladěný – prostě pohodový mobil.
Srovnání velikosti s platební kartou • další pohledy ¨
Displej sice pasivní, ale dobrý
Displej telefonu je barevný a pasivní, nicméně hodně kvalitní. Displej dokáže zobrazit pětašedesát tisíc barev, jeho rozlišení je 130 × 130 bodů, což na rozměrech 28 × 28 milimetrů dává velmi jemné zobrazení. Pasivní technologie se projevuje hlavně horší viditelností, když se na displej nedíváte úplně kolmo. Zpoždění displeje, což je další obvyklý průvodní jev, je téměř nepatrné. Úroveň podsvětlení lze regulovat – displej může zářit anebo jen slabě „doutnat“. Možná to z fotografií nemusí být znát, ve své kategorii je ale displej Siemensu C65/C70 opravdu dobrý.
Podsvětlení a detaily displeje
Číslicová tlačítka klávesnice jsou dostatečně velká, horní řada možná až příliš široká. Směrem dolů se tlačítka zužují, v nejnižší řadě jsem si občas nerozuměl s klávesou nula, která je ukryta mezi dvěma tlačítky. Klávesa s dvojkou musela ustoupit funkčnímu tlačítku, má jen poloviční výšku a dělá to neplechu třeba při psaní textovek. Když totiž omylem místo dvojky stisknete horní tlačítko, ocitnete se v nabídce, ze které se už do zprávy nedostanete. Musíte začít znovu z hlavního displeje. Siemens v tomto případě naštěstí v posledním kroku nabídne pokračování rozepsané zprávy – i tak je to ale zdržení a na funkční tlačítko asi někdy budete zlí. Klávesy jsou pevně uchycené, nijak zvlášť se neviklají a na Siemensu C65/C70 se celkově píše dobře.
Dva detaily klávesnice • blok s tlačítky je tuhý, nejde o pryžový díl jako u jiných telefonů
Joystick není vidět
Nad blokem s číslicovými tlačítky jsou funkční klávesy. Dvěma tlačítkům můžete přiřadit rychlé spuštění vybraných funkcí. Ale stejně jako u číslicových tlačítek 2–9, u nichž to jde také, a stejně jako u všech starších Siemensů, i C65/C70 používá trochu nelogický způsob volby. Když tlačítko stisknete krátce, máte možnost změnit nastavení. Pro vyvolání funkce je klávesu stisknout ještě jednou nebo podržet. Ale stejně jde jen o zvyk.
Dvě funkční tlačítka pod displejem vycházejí z plochy a trochu špatně se mačkají, když to zkoušíte v jejich středu. Lepší je tisknout je na vnějších okrajích. Funkce dvou tlačítek pro ovládání hovoru je jasná, zbývající funkční klávesa pod joystickem slouží pro vstup do wapového prohlížeče.
Joystick a funkční tlačítka kolem něj • joystick je hodně zapuštěný
Joystickem lze pohybovat do čtyř stran, pro potvrzení volby se dá stisknout. Je vcelku citlivý, takže ani tak moc nevadí, že ho Siemens dosti zapustil pod okolní plochu. Kdyby ale byl výš, určitě bychom se nezlobili. V pohotovostním stavu jsou čtyřem směrům joysticku přiřazeny funkce pro rychlé spouštění aplikací: adresář, profily, fotoaparát a složka Doručeno, kde se shromažďují informace o nepřijatých hovorech a nepřečtených zprávách. Tyto funkce není možné změnit.
Oranžové podsvětlení tlačítek
SIM je v telefonu natrvalo
Na přední straně telefonu je už jen reproduktor sluchátka, klasicky zakrytý drátěnou mřížkou. Na bocích nejsou žádná tlačítka, pouze okénko infraportu. V levém horním rohu najdeme průchozí otvor pro provléknutí poutka. Systémový konektor je stejný jako u všech ostatních současných Siemensů.
Mřížka sluchátka • infraport • otvor pro poutko
Na zadní straně je ošklivý otvor pro externí anténu, u něj by Siemens nemusel šetřit na gumovém špuntíku. Na zádech je také objektiv vestavěného fotoaparátu. Čočka je hodně zapuštěná pod povrch, kvůli členitosti zde může být problém s čištěním.
Systémový konektor • záda telefonu s objektivem a konektorem externí antény
Baterie typu Li-Ion má kapacitu 600 mAh. Podle Siemensu vydrží v pohotovosti až 250 hodin nebo 300 minut při telefonování. Hodně nešťastné je uložení karty SIM. Přímo před ní je plechová mřížka elektroniky a pro vyjmutí musíte kartu hodně vyhnout a zároveň vysunout. Jde to opravdu špatně.
Sejmutý zadní kryt • pohled pod baterii • karta SIM je poměrně zablokovaná
Další kapitolu začnu popisem možností vestavěného fotoaparátu, podíváme se na grafické prostředí a ovládání telefonu. Velká část kapitoly je věnovaná funkcím pro telefonování, zejména vynikajícímu adresáři
