Skončí Nokia se Symbianem?

Spekulace nad budoucností Symbianu v mobilních telefonech značky Nokia se v posledních dnech jenom hemží. Je však třeba uvést některé věci na pravou míru. Dočkáme se tedy nakonec Nokií vybavených operačním systémem Linux?
Skončí Nokia se Symbianem?
Pokud i vy bedlivě sledujete dění okolo mobilních telefonů, jistě vám v minulém týdnu neunikla informace o množících se spekulacích nad budoucností dvojice Nokia – Symbian. Vše začalo úvahou, která byla zveřejněna na internetovém serveru ARCchart.com. Zde byla publikována polemika nad budoucností chytrých telefonů v podání finské Nokie. Ačkoliv jsou zveřejněná fakta pravdivá, některé položky je třeba doplnit, aby výsledné závěry nebyly zavádějící. O toto doplnění se postarali autoři jednoho z nejznámějších serverů zabývajících se problematikou operačního systému Symbian – AllAboutSymbian. A ani naše úvaha nezůstane stranou.

Kde to všechno vzniklo

Prvopočátkem celého problému byl nedávný neúspěšný pokus Nokie o získání nadpoloviční většiny ve sdružení Symbian Ltd. Po tomto kroku začala veřejnost spekulovat, zda už vysokým představitelům Nokie nedochází trpělivost a společnost se nechystá migrovat svoji Series 60 do prostředí otevřeného Linuxu, kde by měla mnohem více možností a prakticky neomezenou moc nad vlastním systémem. Ale proč zrovna Linux? Důvodů je hned několik. Mezi nejzásadnější patří snížené náklady na licencování otevřeného operačního systému a fakt, že už nějakou dobu Nokia s Linuxem pracuje.

 Podíly jednotlivých společností na Symbianu

Hned zde je však třeba odlišit pojmy a dojmy. Symbian je vlastněn šesti společnostmi, přičemž největší balík, konkrétně 47,9 %, vlastní právě Nokia. Stejná společnost pak odvádí nejvíce finančních prostředků i za licenci na operační systém. Za každý vyrobený smartphone založený na Symbianu je Nokia nucena zaplatit pět amerických dolarů. V případě Linuxu by náklady určitě klesly. Je však také třeba poznamenat, že náklady na licenci jdou do dalšího vývoje operačního systému. A protože jeho služeb využívá nejvíce právě Nokia, jde do určité míry pro tuto společnost o ušetřené výdaje. Vlastní vývojový tým by totiž spolknul mnohem vyšší sumu.

 Seznam mobilních výrobců licencujících Symbian

Zařízení vybavená Symbianem navíc nejsou určena pro nižší třídu, ale spíše pro dražší a vysoce funkční modely. Cena takových modelů se nejčastěji pohybuje nad deset tisíc korun. Proto není v přepočtu stopadesát korun zas tak radikální položkou v celkové ceně telefonu. I kdyby tedy měla Nokia problémy s výší licenčních poplatků, jejich jednoduchého přenesení na samotného zákazníka by si všimnul asi jen málokdo.

Ani druhý fakt, tedy práce na operačním systému Linux ve vývojovém centru Nokie, není neopodstatněný. Důkazem může být i nedávno představený tablet Nokia 770. Jeho vývoj však začal už v roce 2002 a navíc není zařízení určeno pro kompletní práci s možnostmi mobilních sítí. Trvalo by tudíž dalších minimálně několik let, než by se Nokii podařilo implementovat Linux do mobilních zařízení tak, aby plně využíval kapacit současných technologií.

Microsoft a jiní

Další vodou na mlýn spekulantů byla únorová dohoda Nokie se společností Microsoft na licencování technologií ActiveSync a Window Media DRM. Podobnou dohodu na ActiveSync však v prakticky stejné době uzavřela i organizace Symbian Ltd. Protože jde o technologie vyspělé, dá se předpokládat, že je Nokia bude implementovat do modernějších zařízení vyšší třídy a právě tuto třídu pomalu, ale jistě Symbian obsazuje. Ihned se objevily dohady o tom, proč stejná licence dvakrát? Na konci těchto dohadů pak, stejně jako v předchozích případech, figuruje migrace na konkurenční operační systém.

I zde je však třeba oddělit pravdivé zrno od zavádějících plev. Je sice pravda, že obě uskupení uzavřela podobnou dohodu v prakticky stejné době, licence Symbianu na ActiveSync však neznamená, že všichni výrobci mohou tuto technologii portovat do svých vlastních prostředí. Tato licence pouze umožňuje využití ActiveSync v aplikacích vyvíjených a běžících pod operačním systémem Symbian. Nokia však vyžaduje přímou implementaci ActiveSync do prostředí Series 60. A protože jsou Symbian a Series 60 v tomto případě naprosto jinými stranami mince, obě jsou vlastněny jinými společnostmi, je realita naprosto odlišná. Pro tento způsob využívání je třeba podobné dohody, jakou uzavřela právě Nokia.

Aplikace

Dalším problémem jsou samotné aplikace. Originální článek na serveru ARCchart.com tvrdí, že většina aplikací pro operační systémy Symbian je programována v Javě. Díky Javě, která je univerzálním programovacím jazykem, by byla zajištěna prakticky stoprocentní kompatibilita při portaci na jakýkoliv jiný operační systém.

Skutečnost je však opět trochu odlišná. Nejen softwarové servery, ale i průzkumy tvrdí, že aplikací napsaných v jazyce C++ je dvakrát více než těch javových. Jedním důkazem za všechny budiž statistika nejoblíbenějších programů na softwarovém serveru Handango.com, kde devět z deseti nejprodávanějších aplikací je napsáno v C++ a v první padesátce nejoblíbenějších programů figurují jen čtyři napsané v Javě.

Tento problém se nevyhýbá ani hrám. Stále existují společnosti s produkcí vynikajících javových her (např. Gameloft). Hlavním důvodem pro používání této technologie je ale možnost spuštění i na starších zařízeních nevybavených Symbianem. Jazyk C++ totiž dává vývojářům mnohem více možností při tvorbě a je jen nevýhodou programátora jeho potenciálu nevyužít.

Co tedy očekávat?

Zapomenout ale nesmíme ani na jeden z nejdůležitějších důvodů. Tím je rozdíl mezi oběma operačními systémy. Zatímco Symbian je od počátku vyvíjen jako operační systém pro mobilní telefony, na přenos Linuxu do miniaturních zařízení by bylo třeba radikálních změn v jádru systému. Takové změny by zabraly spoustu času, ještě více pak kompletní přizpůsobení systému pro práci v mobilních sítích. A než by se Nokia s vývojem dostala na dnešní úroveň, byly by technologie už dávno o několik skoků vpřed.

Snad posledním důvodem jsou samotní uživatelé. Finským vývojářům dalo nové prostředí Series 60 spoustu práce a podobnost s novou verzi Series 40 jistě není náhodná. Samotní uživatelé jsou již na prostředí Symbianu zvyklí a radikální změna, jakou by migrace na Linux jistě byla, by Nokii příliš sympatií nepřidala. Ba naopak.

Závěrem je ale třeba si uvědomit, že podobné spekulace bez oficiálního vyjádření problém nevyřeší a poslední slovo budou mít stejně jen zainteresované strany. Nutno poznamenat, že potenciál Symbianu ještě zdaleka není stoprocentně vyčerpán a byla by škoda začínat znovu od píky. Ale kdo ví? Třeba jednou přijdeme do obchodu a kromě modelu mobilního telefonu si vybereme i samotný operační systém.

Tip: Probíhající diskusi na toto téma najdete na našem diskusním fóru.

Témata článku: Nokia, Smartphony, Software pro mobily, Symbian

15 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Lojza 4. 8. 2005 12:54:28
    Doufam, ze ano. Byla by to mozna v budoucnu prvni Nokia, kterou bys si...
  • kasparek 4. 8. 2005 10:04:38
    by mozna stacilo, kdyby se linuxove founy vic objevovaly v Evrope :)
  • Wolf 4. 8. 2005 1:44:53
    Ne ze bych NOKII fandil,ale doufam,ze se k Linuxu pripoji :o) Hail to GNU!
Určitě si přečtěte


komerční sdělení

Komerční sdělení