ad „akcelerometr ... jedná se o senzor, který měří relativní negravitační zrychlení“Měří hlavně to gravitační ;), teprve podle něj se určuje poloha otočení „na výšku“ nebo „na šířku“. Jen otáčením by zařízení totiž těžko vědělo, kde je nahoře a kde dole, chyběl by výchozí referenční bod.Navíc dochází u těchto senzorů k přirozenému driftování (samotná mechanicko-elektronická nepřesnost senzoru, další nepřesnosti způsobené kvantizací a vzorkováním signálu), takže i v klidu nebo otáčení tam a zpět by si telefon po chvíli myslel, že je otočený úplně jinam. Na uzdě ho drží právě měření gravitačního zrychlení, jako důkaz si stačí pustit jakoukoliv aplikaci zobrazující data ze senzorů a je to jasně vidět...
ad „gyroskop ... poskytuje data o rotaci telefonu v prostoru a tedy počítá i se zemskou gravitací.“ Přesně naopak, gravitace je mu ukradená, umí ale porovnat natočení ve všech 3 osách vůči výchozímu stavu (mechanické gyroskopy fungují tak, že v nich velkou rychlostí rotuje setrvačník, který zachovává svou polohu bez ohledu na to, jak se točí zařízení kolem něj).
„... Jeho využití pokračuje např. u aplikace Google Sky Map, aby měl telefon představu, na jakou část oblohy zrovna aplikací „nahlížíte““Stejně jako u akcelerometru by vám takhle chyběl referenční bod. Zařízení potřebuje ještě údaje z kompasu aby vědělo, na kterou světovou stranu je otočeno. Teprve od toho se může odpíchnout gyroskop a poskytnout jemnější sledování rotace.
