PDA přerostly svoje dětské šatičky a zabydlely se v prostředí širokých kapes mobilních pracovníků a byznysmenů. To vše ale musí být posíleno mobilní synchronizací dat s hlavním podnikovým informačním systémem.
V roce 1998 bylo podle IDC dodáno 7 milionů kapesních počítačů. Podle Dataquestu jejich prodej dosáhl obratu 1,6 miliardy dolarů, čímž překonal magickou hranici. V roce 1999 už to bylo (odhadem) téměř 9 milionů palmtopů. Přitom vedly dvě hlavní platformy – PalmOS od 3Com a Windows CE. Obě přerostly svoje dětské šatičky a zabydlely se v prostředí širokých kapes mobilních pracovníků a byznysmenů. Také byly podpořeny dostupnými a kvalitními softwary. To vše ale musí být posíleno mobilní synchronizací dat s hlavním podnikovým informačním systémem.
Pro kapesní přístroje s operačními systémy PalmOS a Windows CE, případně s palmtopy Psion, hovoří oproti notebookům několik hlavních plus. Zvyšují produktivitu a jsou podstatně méně poruchové. Jednou z hlavních úspor těchto přístrojů přitom představuje jejich spolehlivost a (relativně) nízká cena. Nemají choulostivý pevný disk a jsou řádově levnější (okolo 300 dolarů) než notebook (od 2 500 dolarů výše).
Udržovat v chodu armádu notebooků je až o 40-50 % nákladnější než u stolních PC, právě kvůli poruchám pohyblivých částí. Kapesní PC oproti tomu nemají pohyblivé části – disky. Výměna palmtopu za nový je navíc méně nákladná než výměna pouhého pevného disku notebooku. Především z těchto důvodů může stát následná podpora palmtopů méně než podpora notebooků.
V prostředí (amerických) podniků od určitého stupně vývoje elektroniky kapesní přístroje existovaly. Přitom se prokázalo, že je zpravidla lepší vybavit těmito přístroji (tzv. kapesními PC) většinu běžných uživatelů (notebooků), než je nasadit u specializovaných skupin nebo pro ně psát podobně laděné zákaznické aplikace.
Z prostředí západních podniků si lze vzít několik příkladů. Všechny potřebovaly snížit provozní náklady.
Americká petrochemická společnost Chevron zvolila palmtopy oproti notebookům kvůli vyšší ceně a poruchovosti notebooků.
Britská Bristol Water zase musela čelit přísným opatřením veřejného regulátora, který určil cenové limity a jejich nárůsty. Palmtopy zde pomohly jednak zvýšit úroveň služeb, jednak zrychlit výměnu informací přímo z terénu (zde také na základě nasazení technologie Java).
Texaská nemocnice Outreach Health nasadila speciální notebooky s displejem ovládanými perem již v roce 1991. Takový plně vybavený notebook nemocnici vrátil od 3 000 do 7 000 dolarů. Z celkového počtu 5 tisíc pracovníků bylo těmito notebooky vybaveno pouhých 125 uživatelů. Původním záměrem bylo vybavit podobným přístrojem téměř každou zdravotní sestru a odstranit tak papírování, avšak 3 tisíce dolarů za notebook nemocnici donutil omezit jejich nasazení pouze pro nejdůležitější pracovníky. Přesto i zde byl celkový přínos téměř astronomický – vyústil v automatické zpracování účtů za léčebné výlohy, náklady a v rychlý přehled o stavu zásob léčebných prostředků. Systém byl rovněž využit ke klinickým záznamům pacientů.
Z těchto údajů plynou závažné důsledky. Především je chybou zaměřit se na vybavení pracovníků „v poli“ kapesními přístroji za každou cenu. Není to vhodné, pokud hlavní systém a služby nejsou integrální součástí celkového řešení. Naopak je zde příležitost snížit náklady o opravdu značné sumy peněz, pokud se celkový dopad takového řešení dotkne mnoha uživatelů – ať už ve velkých podnicích, nebo třeba v nemocnicích či v ministerstvech. Výhodou není pouhé používání mobilních počítačů, ale dostupnost informací v reálném čase, bezdrátovými sítěmi a lepšími nástroji data warehouse. Zpracováno podle materiálů Compuware