Poznávacím znakem všechno mobilů Sony je ovládací kolečko, které se jmenuje Jog-Dial. Donedávna to byla také anténa, jejíž absence je největší inovací nových modelů CMD-J7 a J70. Recenze těchto dvou novinek je vhodná i pro majitele starších modelů, protože zde najdou také odpovědi na nejčastější dotazy ohledně starších modelů.
Protože je tento článek dlouhý, má dvě kapitoly. Proto si nezpoměňte přečíst i tu druhou!
Poznámka: Před psaní tohoto článku jsem celkem prošel diskuse pod staršími články o mobilech Sony, abych předem popsal nejčastější problémy a odpověděl na nejfrekventovanější dotazy; proto je článek tak dlouhý. Pokud vám i přesto něco není jasné, klidně napište do diskuse. Pokusím se ve volných chvílích odpovědět, dokud ještě máme mobil v redakci. Zároveň se omlouvám za délku článku, ale mobilům Sony se prakticky nevěnujeme, což jsem chtěl alespoň trošku napravit.
Jen malá špetka inovací
Zatímco nový mobil CMD-Z5 a po něm i J5 byly oproti starším modelům této značky naprosto jiné a měly spoustu nových funkcí, od počátku letošního roku se vývoj mobilů určených pro sítě GSM zcela zastavil. CMD-J6 je pouze jiným vzhledovým ztvárněním J5 (na exteriéru najdete opravdu jen několik úprav, zejména upravenou klávesnici a také jinou barvu) a nedávno představené modely Z7 a J7/J70 jsou pouhou úpravou Z5, resp. J6 - ta hlavní úprava spočívala v odstranění externí antény.
Rovněž zvláštní jsou modely J7 a J70; tvary stejné, rozměry a hmotnost stejné, jen jiné barvy a jiná tlačítka. Nic, co by nemohly vyřešit výměnné kryty klávesnic. Prostě inovací je poskrovnu, a pokud, tak jen droboučké; u Sony se v roce 2001 jednoduše zastavil čas. Japonec pravděpodobně pracuje na zcela nových modelech, které vyvíjí společně s Ericssonem, proto rychle uvedl před koncem roku to, co mu zůstalo na rýsovací prknech. Když už investovali do vývoje, tak ať se to aspoň trošku vrátí. A další mobily už budou s logem Sony Ericsson.
V průběhu listopadu začal Eurotel mobily CMD-J7 a J70 nabízet ve svých sadách Go. Uvádí je ale jako jednu cenovou položku, a protože jsme v krabici od CMD-J70 dostali mobil J7. Pravděpodobně bude věcí náhody, který mobil v balení zrovinka najdete - bude to ten, co je právě na skladě. Ale jak jsem už psal, rozdíly jsou pouze a jenom v mírně odlišném exteriéru, stačí vybrat ten, který vašemu očku lahodí více. V článku, ač mám v ruce model J7, budu vždy psát J7/70, i když je v databázi máme odděleny; to kvůli odlišným obrázkům a navíc, když jsme je do databáze přidávali, ještě jsme nevěděli, že jsou na 99 procent identické.
Poznámka: Přestože jsme na MobilManii o modelech J5 a J6 už psali dříve a J7/70 se funkčně skoro neliší, nebudeme vás nutit starší články číst; napíšeme raději všechno znovu, i když o něco stručněji.
Mobil je menší než J5/J6, a to i když si u starších modelů odmyslíte anténu.
Podobnost tu je
Mobil má bezesporu atraktivní vzhled. Zatímco J5 byla spíše takovým nesmělým pokusem, J6 vypadá už o poznání lépe a dvojka J7/J70 se mi líbí nejvíce. Mobil je menší než starší bráškové s anténou, a to o centimetr (122 mm oproti 112 mm). Chybějící anténa také udělá své, takže J7/70 má už docela příjemnou velikost (s anténou měly mobily J5 a J6 144 mm!). Jen ta hmotnost je vyšší, a to deset gramů (92 g); baterie J7/70 má na druhou stranu vyšší kapacitu (640 mAh), takže i déle vydrží, a to je dobře; výdrž starších modelů byla opravdu chabá.
V běžném provozu se J7/70 bez problému udrží i čtyři dny, což je na mobil japonské značky poměrně nevídané. Drobná změna je v uchycení baterie typu Li-Ion - ta nyní není součástí krytu, kryt je samostatný. Trošku se proto obávám, aby časem nezačal vrzat, už nyní, jako zcela nový, má takové slabé náznaky.
Displej - žádná lampička
Protože je Sony japonská značka a Japonci nedělají v mobilech malé displeje, není ani J7/J70 výjimkou. Na displeji je možné zobrazit až devět řádků, velikost písma je samozřejmě dynamická, a to v obou směrech. Zajímavostí je bezesporu možnost zobrazit několik odstínů šedi, díky nímž je např. možné mít v pohotovostním stavu na displeji obrázek na pozadí, navíc menu vypadá velmi efektně. Nicméně i displej má svoje záporné stránky - slabé zelené podsvícení a malý kontrast; jeho čitelnost je tedy snížena zejména na slabším světle a v šeru. Kontrast si sice můžete upravit, ale ve výsledku se čitelnost nijak nezlepší. Podsvícení je homogenní, ač jsou diody pouze nahoře.
Podsvícení není příliš dobré, stejně jako kontrast displeje.
Konečně kvalitní klávesy
Klávesnice je o poznání kvalitnější než u J5/J6, není totiž z měkkého materiálu, ale z tvrdého plastu. Vrchní část je průhledná, čísla jsou psána černě na bílém podkladu. Stisk je jistý, i když by zdvih mohl být o něco větší. Nestalo se mi, že bych klávesu zmáčkl, ale číslo nebo písmeno se nenapsalo - od jisté doby (konkrétně od té doby, co používám Siemens S45) totiž ztrácím v kvality klávesnic mobilů důvěru; viz můj článek o zkušenostech se Siemensem S45.
Už na první pohled je patrné, že klávesnici něco chybí. Kromě klasického bloku s číselnými tlačítky tu je klávesa rychlé volby, která spouští MME (viz dále) nebo menu SIM Toolkitu a také klávesy pro zvednutí a položení hovoru. Nikde ovšem nenajdete kurzorové klávesy. Jak se tedy mobil ovládá? Po levé straně, zhruba v polovině displeje, najdete malé kolečko, Jog-Dial. Kurzorem se hýbe jeho otáčením nahoru a dolů, akce potvrzujete krátkým stiskem a naopak rušíte stiskem dlouhým (např. posun v menu o úroveň výše). Protože je tlačítko dále od horní hrany telefonu a mobil je menší než J5/J6, subjektivně se mi mobil lépe ovládá. Dříve jsem toto ovládání považoval za docela krkolomné a doporučoval jej spíše levákům, dnes jej budu používat klidně i já coby pravák. Kolečko také slouží pro rychlý vstup do telefonního seznamu v pohotovostním stavu. Stačí jen, když s ním rychle otočíte v libovolném směru. Do menu se pak dostanete jeho stiskem.
Co mi ale hodně chybí, je posuvný jezdec, kterým se u J5/6 přepínal typ vyzvánění a zamykala klávesnice. Vězte tedy, že klávesnici nyní zamknete stisknutím kontextového tlačítka a poté mřížky; odemknutí je totožné. Stejně tak nelze jednoduše zapínat hlasité handsfree při hovoru, kvůli absenci tohoto jezdce musíte holt do menu.
Měl-li bych ovládání kolečkem zhodnotit, budu na rozpacích. Jde o velmi neobvyklý způsob, jak komunikovat s mobilem, to určitě ano. Nicméně z dlouhodobého hlediska budu raději neustále cvakat na kurzorové klávesy, protože ovládání mobilu kolečkem je přeci jen trošku nepohodlné a časem mě z něj bolelo zápěstí (zejména při wapování, práci s e-maily a jinými kolečkově náročnými operacemi). Protože je ale můj pohled ryze subjektivní, nebudu ovládání považovat za nevýhodu mobilu, ovšem ani za jeho výhodu.
Postranní kolečko je šikovné, ale je nutné si na něj zvyknout. Klávesnice je oproti tomu naopak velmi kvalitní.
Menu s bublinkami
Velmi zvláštní, i když nijak originální, je grafické ztvárnění menu; bylo totiž použito už u "stařičkého" modelu J5. Vypadá velmi efektně, zvláště díky displeji s několika odstíny šedi. Stručně popsáno: každá položka menu je třírozměrná bublina s ikonou. Aktuální položka vystupuje jakoby v prostoru nejblíže k uživateli, ostatní jsou trošku vzadu. Celkově to působí jako rotace třírozměrného kruhu složeného ze samých bublinek; je to podobné jako u Philipsů, jen několikanásobně hezčí. Další úrovně jsou pak již normální, resp. položky jsou vypsány běžně pod sebou.
Dojem z hezkého menu ale trochu kazí nepříliš kontrastní a málo podsvícený displej. Jak jsem už psal v části o klávesnici, do menu se vstupuje krátkým stiskem Jog-Dialu, pohybujete se v něm jeho otáčením a o úroveň výše se vrátíte jeho delším podržením, případně klávesou s červeným telefonkem. Zde si musím postěžovat: uvítal bych navíc možnost potvrzení volby zeleným telefonkem; snad nejsem příliš rozmlsaný a pohodlný.
Menu je velmi hezké, zvláště jeho prostorovost a využití odstínů šedi.
Podivný to seznam
Telefonní seznam je řešen docela zvláštně. Dostanete se do něj buďto z menu nebo rychlým pohybem kolečkem nahoru nebo dolů v pohotovostním stavu. Zároveň vidíte data z paměti a z karty SIM. Do paměti lze uložit až pět set kontaktů, přičemž paměť je sdílená s kalendářem a místem pro vlastní zvonění. Ke každému jménu můžete uložit tři telefonní čísla (každému můžete přiřadit jeden ze čtyř typů) a dvě textové poznámky s ikonou. Zvláštní je, že další čísla můžete uložit také ke jménu, které se nachází na kartě SIM. Zde pozor na jednu záludnost - pokud vyměníte kartu SIM, mobil ztratí propojení údajů z paměti na údaje na SIM; měníte-li SIM často, zkopírujte si kontakty do paměti a předejte problémům.
Mobil má třicet skupin volajících (!), každé můžete nastavit jiné vyzvánění, kterých je ovšem jen dvacet; trošku zajímavý nepoměr. Skupiny se jmenují velmi zvláštně, např. Tenis, Golf nebo Domácí zvíře. Tohle prostě v jiném než japonském mobilu těžko budete hledat.
Když jsem psal o zvláštním řešení, měl jsem na mysli rychlou volbu. Pokud se dostanete do seznamu, uvidíte nejprve devět číslovaných pozic, na které můžete uložit nejčastěji volaná jména. Teprve až pak následuje běžný seznam. K posledně volaným číslům se pak dostanete po stisku zeleného sluchátka, přičemž mobil si pamatuje deset volaných, deset zmeškaných a deset přijatých hovorů, které odlišuje ikonkami.
Listování seznamem.
Přečtěte si další kapitolu článku!
