Když jsem kupoval nový mobil, hledal jsem malý stylový telefon. Nechtěl jsem za něj zaplatit víc než pár tisíc korun. Původně jsem toužil po Nokii, nakonec mi do oka padl úplně jiný kousek.
Jelikož jsem byl v době, co jsem sháněl nový telefon, spokojeným vlastníkem firemní Nokie 6210, prohledával jsem internetové obchody a hledal nejlepší nabídku na Nokii 8310 nebo 6510. Do oka mi padl ale úplně jiný telefon. Sony Ericsson T100. A dnes vím, že jsem koupil levně a hlavně dobře. V článku hodně srovnávám s Nokií. To proto, že mi ovládání a funkce 6210 „zarostlo“ pod kůži.
Tip: podívejte se na recenzi Sony Ericssonu T100
Kvalita a styl za čtyři tisíce
Hlavním důvodem, proč jsem si tento telefon koupil, byl design. To už jsem předeslal v úvodu. Barevné ladění světle modré barvy je vynikající. Design telefonu spojuje moderní prvky s retro prvky a tvoří velice kompaktní celek. Třešničkou na dortu je zadní strana telefonu, kde je v horní části čočka – logo firmy Sony Ericsson.
Jelikož jsem z „branže“ , ihned jsem otestoval reakci okolí na můj nový telefon. Byl jsem velmi mile překvapen, když jsem zjistil, že se všem hodně líbí. Spousta kolegů a kolegyň se mě ptala, kde jsem ho koupil a kolik stál a všechny překvapila cena. Většina jejich odhadů se totiž pohybovala okolo částky 10 000 korun! Navíc mě velice překvapila reakce jednoho špičkového průmyslového designéra, když prohlasil, že asi brzo vymění svou Nokii 8310.
Rozměry telefonu jsou 99 x 44 x 18 mm, hmotnost 75 gramů, což z něj dělá jeden z nejmenších a nejlehčích mobilů na trhu
Telefon má velice kompaktní rozměry a nízkou hmotnost. Je to první telefon, který nosím pověšený na krku a vůbec mi to nepřipadá nepřirozené. Zpracování je na špičkové úrovni a ani po cca měsíčním intenzivním používání nikde nic nechrastí a nevrže. Displej je překryt čirým plexisklem, které trochu vystupuje nad tělo telefonu. I přesto se mi ho zatím nepodařilo poškrábat.
Tlačítka jsou ze stejného materiálu a přechod z klávesnice Nokie 6210 byl poměrně drastický. Ne že by klávesnice u T100 byla tak špatná, ale horší separace hlavních tlačítek a větší odpor číselné klávesnice byl v prvních dnech dost znát. Když jsem si ale na ovládání zvykl, připadá mi klávesnice celkem dobrá.
Modrá je v kurzu
Displej telefonu je perfektní. Není sice barevný, ale zobrazí čtyři odstíny šedé a je možné si na pozadí nechat zobrazit logo. Deset pozadí displeje je uloženo v telefonu a deset si můžete vytvořit přímo v editoru telefonu (není to moc pohodlné ), nebo si je stáhnout pomocí WAPu. Spoustu pozadí displeje přehledně roztříděných do skupin naleznete pro tento telefon na serveru wap.esato.com.
Tmavě modrá barva podsvícení a kontrast, navíc nastavitelný v deseti krocích, jsou na jedničku. Podsvícení je rovnoměrné bez „duchů“. Stejnou barvu i intenzitu podsvícení má mimochodem Siemens M50/MT50. Jelikož jsou klávesy vyrobeny z průsvitného plastu a zespodu modrostříbrně podbarveny, výsledek není příliš pěkný a navíc klávesnice vypadá, jako by byla zašpiněná. Na druhou stranu je ale dobře podsvícená. Tady v mém případě dojde k prvnímu „tuningu“. Nechám si změnit barvu podsvícení klávesnice na bílou.
Uzamknout klávesnici je otázkou 2 stisků. Stejně tak odemknutí. Navíc lze zapnout automatický zámek, který se aktivuje v hlavním menu.
U displeje nelze změnit dobu dosvitu podsvícení. Je pevně nastavena na 15 vteřin. V menu je ale chytrá funkce vypnutí podsvícení displeje, která se nechá vztáhnout k určitému vyzváněcímu profilu. Doporučuji nastavit si spořič displeje, který opravdu spoří, protože na displeji pak zůstane aktivní jen spodní řádek. Ten zobrazuje sílu signálu, čas a stav baterie.
Baterie je samozřejmě Li-Ion a vydrží napájet telefon v rozmezí 2 - 5 dní. Při cca 40 minutách volání a 30 SMS denně se dostanete spíše ke spodní hranici. Pokud jste jen na příjmu, tak s nočním vypínáním vydrží i 5 dní. Hodně záleží na tom, jak si baterii naformátujete. Nabíjení je vhodnější v zapnutém stavu – výrobce ho nazývá „ Optimalizované nabíjení „ – a trvá tak 90 - 120 minut.
Baterie je součástí krytu, SIM se vkládá pohodlně.
