Srovnání: nejrychleší mobilní internet

CDMA2000 1xEV-DO (O2)

CDMA spustil v té době ještě Eurotel jako úplně první 3G síť v české republice. Operátor provozuje CDMA na frekvenci 450 MHz, jelikož má pro toto pásmo licenci a provozoval zde zastaralou analogovou síť NMT. Z nízké frekvence vyplývá několik klíčových vlastností. Dosah základnové stance činí až 30 km, signál se lépe „ohýbá“ přes nerovnosti a tím pokryje i hůře dostupná místa. Stačí se podívat na mapu pokrytí, O2 se v současné době chlubí až 80ti procentním pokrytím populace (pozor, nikoli území). CDMA tak lze chytit například na chalupě, nebo v Horní Dolní, kde lišky dávají dobrou noc. Druhá strana mince - sektor základnové stanice má daleko větší plochu, pokrývá více uživatelů, mezi které se dělí teoretická rychlost downloadu 2,4 Mbit/s (aktuální Rev.0).

Nízká frekvence ale má i své nevýhody: pro komunikaci je zapotřebí výrazně vyšší vysílací výkon, což ze strany uživatele klade nároky na zdroj notebooku či baterie modemu. Větší vlnová délka také vyžaduje rozměrnější anténu. Podporu CDMA 1xEV-DO u nás nenajdeme v mobilním telefonu, pro využití musíte sáhnout po modemu nebo PCMCIA kartě. Ty však, na rozdíl od UMTS, HSDPA i4G (v provedení PCMCIA) nepodporují datové přenosy GPRS a EDGE.

Pro naše testy jsme využili kartu PCMCIA Qualcom UM-300, připojili jsme externí anténu. Naměřené přenosové rychlosti se pohybovaly pod hranicí 400 kbit/s, ve srovnání s předchozími technologiemi však parametry více kolísaly. Jako problematický se ukázal upload. Naměřená rychlost se pohybovala v rozmezí 20-90 kbit/s, tedy s výrazným kolísáním (teoretický upload činí 153,6 kbit/s). Zkoušeli jsme odesílat soubor o velikosti 20 MB a v několika případech přenos selhal. Rychlost odezvy dovoluje VoIP komunikaci, připravte se však na častější výpadky a delší prodlevu. Videokonference funguje slušně pouze ve směru k uživateli CDMA, druhá strana si díky špatnému uploadu užije spíše občasné snímky nevalné kvality.

CDMA využívá mnoho spokojených uživatelů, má však i své odpůrce nespokojené se stabilitou či přenosovými rychlostmi. CDMA má svoje značné nevýhody, zejména problematický upload. Vzhledem k pokrytí však pro mnohé představuje jedinou možnost spojení se světem. Pokud však hodláte datové přenosy využívat v místě, kde je dostupné 4G či dokonce HSDPA, volil bych CDMA až jako poslední řešení.

Internet 4G (T-Mobile)

Internet 4G skrývá pod svým komerčním názvem technologii generace třetí, konkrétně UMTS TDD. Jedná se o ryze datovou síť, přestože se od UMTS O2 výrazněji neodlišuje. T-Mobile provozuje svou službu na dvou frekvencích, v pásmu 1900,1 - 1905,1 v Praze a v pásmu 872-875,8 MHz mimo hlavní město. Jedná se o rozumné řešení: ve městě je pravděpodobnost vyššího využití, proto jej operátor pokryje více základnovými stanicemi s menšími sektory. Mimo hlavní město pak využije frekvenci nižší, s vyšším dosahem základnové stanice pro snazší pokrytí většího území. Jedinou drobnou vadou na kráse byl zmatek ohledně ne/duálních modemů v počátcích spuštění služby.

T-Mobile se činí a v současné době pokrývá větší města, nejen Prahu a Brno. Operátor nabízí dva způsoby připojení, prostřednictvím modemu a PCMCIA karty. Ta na rozdíl od stolního modemu podporuje zpětně i GPRS a EDGE, v místech bez pokrytí tak lze využít těchto starších technologií. Právě PCMCIA kartu jsme použili při testování, pro zachování rovných podmínek jsme stejně jako v případě CDMA použili dodávanou externí anténu.

První měření nedopadla nejlépe a jak dosahované rychlosti, tak i časy odezvy spadaly hluboko pod teoretické předpoklady, zhruba na úroveň technologie EDGE. V těchto chvílích nebyla realizovatelná VoIP komunikace v alespoň uspokojivé kvalitě. Rychlost upload dokonce chvílemi překonávala opačný směr. Postupem času však došlo k výrazné změně, rychlosti se začaly pohybovat okolo hranice 700 kbit/s a čas odezvy klesl na výborných 120 ms. Každá hodnota odezvy byla počítána z desíti dotazů, v několika případech atakovala minimální hodnota hranici 70 ms! Technologie jako taková tedy má předpoklady pro takto špičkové časy, v průměru ji ale nedodrží. Spokojen jsem s rychlostí a spolehlivostí uploadu, průměrné hodnoty okolo 300 kbit/s může závidět i levnější varianta ADSL.

Výrazný výkyv parametrů má na svědomí zřejmě vytížení sektoru, ve kterém jsme prováděli testy. Námi naměřené hodnoty tedy nelze brát jako směrodatné pro veškerá místa použití. Na stranu druhou jsme odhalili maxima i minima této služby.

Vítěz neurčen

Nečekejte od nás vyhlášení vítězů. Služby mají své důležité přednosti i nevýhody a každý z nás si pořadí musí stanovit dle svých priorit. Naše poměrně krátká měření nemohou odhalit kvality a nedostatky služeb, pro alespoň trošku objektivní výsledky bychom museli měření několikrát opakovat v různých denních dobách a alespoň na několika charakteristických místech.

Pokud bych měl doporučit připojení na území Prahy či Brna, volím HSDPA. Nabízí výborné a vyrovnané parametry přenosových rychlostí i doby odezvy. Mobilita sice pokulhává, koncová zařízení však současně nabízí využití EDGE - GPRS. Také bych si ve srovnání s Internet 4G vsadil na pomalejší přibývání zákazníků. V místě pokrytém sítěmi CDMA a Internet 4G bych volil druhou z jmenovaných, zejména díky rychlejšímu a stabilnímu uploadu. CDMA ale není tou nejhorší variantou, na rozdíl od konkurence pokrývá spoustu míst, kde není jiná možnost připojení.

 
V tomto grafu jsou pro upload a download uvedeny zprůměrované hodnoty z testů rychlost.cz a speedtest.zive.cz