Stručně a jasně: Vše o propojovacích poplatcích

V posledních týdnech je neustále ze všech stran slyšet jedno a to samé – propojovací poplatky jsou takové či propojovací poplatky by měly být onaké. Co to ale vlastně propojovací poplatky jsou? A jsou u nás vysoké nebo nízké? To se dozvíte právě v tomto článku.
Stručně a jasně: Vše o propojovacích poplatcích
 

Propojovací poplatek – slovo toť přímo tajemné

Propojovací poplatek je obnos, který platí operátor A operátorovi B v případě, že některý z jeho uživatelů volá nějakému uživateli v síti B. Výše propojovacího poplatku se může ještě lišit podle denního období či podle počtu pásem, mezi kterými se hovor propojuje (viz. dále).

Každé dvě sítě v ČR (s výjimkou několika alternativních fixních operátorů) jsou mezi sebou propojené, neboli mají mezi sebou vybudováno několik propojovacích bodů (Point of Interconnection, dále jen PoI). Tyto body slouží k tomu, aby bylo možné propojit hovor ze sítě A do sítě B. Každý operátor má s vybudováním PoI jisté, a někdy i nemalé, náklady, které se v neposlední řadě promítnou také na výši propojovacího poplatku.

Naprostá většina operátorů používá pro propojení svých sítí několik PoI, a to hned ze dvou důvodů. První z nich napadne asi každého z vás – v případě výpadku jednoho PoI přebírá jeho funkci PoI jiný. Druhý důvod je však čistě ekonomický. V okamžiku, kdy přijde od operátora A hovor, který projde přes PoI, tak jej operátor B musí „doručit“ na dané telefonní číslo. Někteří operátoři (především fixních sítí) pak rozlišují výši propojovacího poplatku podle toho, přes kolik propojovacích uzlů (zjednodušeně řečeno – ústředen) musí hovor v jeho sítí ještě projít. Jinými slovy, stejně jako vy platíte za meziměstský hovor více než za místní, tak i propojovací poplatek se liší podle toho, zda hovor jde z PoI přímo do místního či jiného uzlu.

Kromě přímého propojení mezi operátory A a B může existovat také tranzitní propojení přes třetího operátora. To se obvykle používá při neexistenci propojení přímého. Hovor od účastníka sítě A k účastníkovi sítě B pak tedy jde ze sítě operátora A přes PoI do sítě operátora X a odtud přes další PoI do sítě operátora B. Pro tento typ propojení se pak obvykle používá metody kaskádního účtování, kdy operátor A zaplatí za propojení operátorovi X a operátor X pak zaplatí za propojení operátorovi B.

V případě propojení sítě Oskar a sítí Eurotel a Paegas pak došlo k tomu, že Oskar měl vybudovány přímé PoI jak s Eurotelem, tak s Paegasem, ale kromě toho používal pro něj levnější tranzitní propojení přes síť Českého Telecomu. To, zda tím porušil propojovací dohody mezi ním a Eurotelem a mezi ním a RadioMobilem, řeší v současné době ČTÚ.

Proč jsou propojovací poplatky jiné pro mobilní a jiné pro fixní operátory?

Na tuto otázku byste se pravděpodobně dočkali od představitelů jednotlivých táborů různých odpovědí. Mobilní operátoři argumentují tím, že mají vyšší náklady, protože musí zaručit svým zákazníkům mobilitu. Jinými slovy, když se ráno přesune deset tisíc lidí ze sídliště na okraji města do centra do práce, tak mobilní operátor jim tam musí zaručit dostatečnou kapacitu sítě, takže musí mít v podstatě celou síť více či méně předimenzovanou.

Pevný operátor vám pak na oplátku uvede argument, že investice do pevných telefonních sítí jsou několikanásobně vyšší než investice do sítí mobilních, což je koneckonců pravda. Mobilní operátor nemusí prokopat tisíce metrů chodníků, silnic, apod., protože se ke svým zákazníkům „dostává“ vzduchem. Každý z těchto argumentů má své opodstatnění, a tak je jen a jen na vás, který z nich budete považovat za oprávněnější (samozřejmě, že kromě zde uvedených, existují i desítky a možná stovky dalších argumentů hovořících pro jednu či druhou stranu).

Jak vypočítat výši propojovacího poplatku?

Existuje několik metod, jak vypočítat výši propojovacího poplatku. V současné době se pravděpodobně nejvíce hovoří o metodě přírůstkových nákladů – neboli Long Run Incremental Cost (LRIC), která, zjednodušeně řečeno, vychází z předpokladu, že daný operátor bude svoji síť provozovat po delší dobu, která mu zaručí plynulou návratnost nákladů, které musel vynaložit na výstavbu své sítě. Za předpokladu stabilního trhu s relativně neměnnou výší propojovacích poplatků je pak možné přistoupit i na „nižší propojovací poplatky“.

Oproti tomu zde stojí metoda plně alokovaných historických nákladů, která ve svém důsledku započítává do výše propojovacích poplatků veškeré náklady spojené s provozem sítě, včetně těch vynaložených na její výstavbu. Tato metoda pak přirozeně vede k „vyšším propojovacím poplatkům,“ ale připouští zase jejich postupně klesající tendenci. Kromě toho je tato metoda vhodná na méně stálé trhy či na trhy, kde panuje silná konkurence. Otázkou je však, co všechno by se do výše propojovacího poplatku mělo kromě nákladů na výstavbu sítě promítnout. Někteří operátoři tam započítávají také náklady na dotace telefonů, na marketing, apod. Položky, které si smějí operátoři s významným podílem na trhu do výše propojovacích poplatků započítat určuje většinou regulátor. Tak tomu bylo i v případě včerejšího rozhodnutí ČTÚ, kdy byla právě položka dotovaných telefonů z těchto nákladů vyškrtnuta.

Jsou u nás propojovací poplatky mezi mobilními sítěmi vysoké?

Abyste si mohli udělat sami obrázek o tom, zda jsou u nás propojovací poplatky mezi mobilními operátory vysoké nebo ne, tak byste potřebovali údaje o tom, jak to vypadá v okolních státech. Ty naleznete v následující tabulce, kde je přehled výše propojovacích poplatků u vybraných evropských zemí.

Země 2000 2001
ČR 7,50 Kč 3,66 Kč
Dánsko 5,88 Kč 4,56 Kč
Finsko 7,33 Kč 5,70 Kč
Francie 8,82 Kč 6,84 Kč
Irsko 6,58 Kč 4,94 Kč
Itálie 6,64 Kč 6,84 Kč
Německo 12,23 Kč 5,70 Kč
Nizozemí 5,62 Kč 7,60 Kč
Rakousko 4,93 Kč 4,56 Kč
Španělsko 8,48 Kč 7,60 Kč
Švédsko 6,37 Kč 4,56 Kč
Velká Británie 7,86 Kč 5,70 Kč
Nevážený průměr EU 7,49 Kč -

Poznámka: Výše propojovacích poplatků pro rok 2000 jsou přepočteny z Eura podle tehdejšího kursu vůči české koruně. Ten byl v té době přibližně 35,71 Kč za 1 Euro.

Témata článku: Ostatní, Jas


komerční sdělení

Komerční sdělení