Tak tohle už je příliš!
Shléhl jsem diskuzi od počátku vlákna do jeho konce a nestačím se divit.
Objevilo se tu několik protichůdných názorů, které vyústily v nesmysl typu: informacni ton volaneho.
Nezlobte se na mě, ale nemůžu nereagovat.
Pokud někdo z Vás vystudoval nějakou školu zabývající se úzce telekomunikacena a nebo v tomto oboru pracujete jako výkonný zaměstnanec (tj.: pracujete v oboru - nikoliv jako nějaká sekretářka) potvrdíte mi, že se redakce zmýlila.
Pravdou je, že se zavedly názvy dva, ale pokud se chcete držet standardu a nikoliv variantu "coseřiká", která vznikla přenosem z ciziny, kde se názvy tónů ve sluchátku nijak významě neodlišují.
Pokud máme na mysli jakýkoliv zvuk, který se ozývá ze sluchátka při nějaké naší aktivitě, nazýváme to TÓN.
Zvuk, který bývá slyšet na několik metrů a při němž si spousta lidí začíná prohledávat kapsy se nazývá MELODIE.
Tudíž nám vznikají jasné meze, podle kterých je možno rozlišit zda jde o vyzváněví tón, nebo vyzv. melodii.
Tóny v ČR (platné v r. 1998 - jsou platné i pro mobliní sítě všech operátorů, ale jak je to u nově vzniklých op. pevných sítí, nevím):
Oznamovací tón = [. - . -] tón oznamující připravenost ústřeny k přijímání volby (u GSM nepoužitelná)
Spojovací tón = [........] značí, že ústředna pracuje na vytvoření spojení a spojovacích cest (je slyšet málo kdy, obyčejně bývá ticho, ale použila se kdysi při volání z digitální ústředny na analogovou, nebo GSM síť, protože v tomto směru byly přílišné prodlevy)
Vyzváněcí tón = [- - - -] značí, že došlo k vytvoření cesty a čeká se na přihlášení volaného - v této době také vyzvání přístroj volanému.
Obsazovací tón = [- - - -] cesta k volanému je obsazena, volaný je obsazen, nebo není volná kapacita síťe v rámci stávající priority (např.: nemůžete normálním hovorem obsadit síť pro volání 112 a jiných nouzových čísel s vyšší prioritou), nebo si volaný nepřeje být rušen (blokování přích. hovoru, "típnutí").
Odkazovací tón = číslo neexistuje, zrušeno, nebo jiná závažná chyba (vyvěšené sluchátko, "típnutí natvrdo"). V r. 1985 se začal uplatňovat hlasový popis problému ("v tomto směru nelze volat", "číslo neexistuje", atd.).
Ještě jich je přes 12 (parkovací, vyčkávací, směrovací, skupina tónů pro vzdálené ovládání - např: záznamník, nebo předchůdce audiotexových služeb., atd, atd, atd).
Nečerpal jsem ze ZS, nebo jiné pochybné "učebnice volání", ale ze standardů telekomunikací, které jsem si užíval na škole. Psal jsem to z hlavy.
Nechci to osočovat redakci, že píšou kraviny, prostě se jen sekli a chtěl bych jen, aby to uznali a nechovali se jako Microsoft - tedy že chybu prohlásí za vlastnost.
Pokud vám rozdíl mezi tónem a melodií přijde nedostatečný, tak nahoďte popis "Tón, který se ozve ve sluchátku, jestliže někomu voláme," na začátku článku a každému průměrně inteligentnímu čtenáři dál bude z kontextu jasné wo co go!
S pozdravej bukaJ
(své jméno nehodlám skrývat, pokud by se mi někdo chtěl podívat na zoubek, ale nebudu ho zase zveřejňovat - pokud někdo bude mít zájem, ať napíše majlíka)
