Korejcům se podařilo o pořádný kus předstihnout německý Siemens. Nejvíce ovšem ztrácí finská Nokia, od které to nikdo nečekal.
Za první čtvrtletí roku 2002 už známe vítěze i poražené – alespoň pokud máme věřit zprávě firmy Strategy Analytics, čísla nicméně potvrzuje i další výzkumná firma Gartner Group.
Trh mobilů byl v prvním čtvrtletí podle očekávání slabý – prodalo se 94 mil. mobilů, o 4% méně než před rokem. Viníkem poklesu je jednak evropský trh (už není komu prodávat) a jednak země Jižní Ameriky (zejména Argentina), kde naopak mobil chce velmi mnoho lidí, ale nemůže si jej dovolit, zejména díky nedávnému argentinskému ekonomickému kolapsu.
Jasným vítězem tohoto kola je Samsung, který si meziročně polepšil o 48% a předstihl firmu Siemens i přes to, že si také v celkovém tržním podílu polepšila. Můžeme nyní hovořit o silné čtverce (Nokia – 32%, Motorola – 14.2%, Samsung – 9.5%, Siemens – 8.3), za kterou je už hluboká propast. Sony Ericsson totiž šel zase o kus dolů a v prvním čtvrtletí držel už jen 5.8% světového trhu. Další skupina firem má pak mezi dvěma a třemi procenty (Panasonic, NEC, Mitsubishi, LG, Alcatel), Philips a Sagem pod procento, a jejich tržní podíly většinou velmi rychle klesají. Není jistě vyloučeno, že některá z těchto společností zahájí masivní útok na trh mobilů, například s 3G telefony, ale spíše se dá čekat, že většina z nich výrobu opustí a bude nanejvýš lepit svoje loga na produkty první čtverky vyráběné v rámci OEM kontraktů.
Mírně ztratila Nokia – sice její tržní podíl zůstává neměnně na 35%, ale první čtvrtletí bylo pro firmu z hlediska produktů oddechovým časem. Firma totiž ve druhém kvartále uvádí na trh postupně celkem 16 nových modelů – ne všechny jsou velevýznamné, ale i tak se očekává, že díky nim svůj tržní podíl opět zvýší.
Překvapivě velmi odlišný obrázek nám dávají odhadované tržby velké čtverky (plus Sony Ericssonu). Vede samozřejmě Nokia s 5 mld. dolarů, za ní je Motorola s 2.3 miliardami, pak těsně Samsung s 1.9 miliardy, a s odstupem pak Sony Ericsson s 1 miliardou a překvapivě vzadu Siemens s 0.97 miliardy. Z toho vychází, že průměrné ceny mobilů těchto značek se velmi liší: nejdráže se daří prodávat Samsungu (197 dolarů za kus), pak Sony Ericsson s 168 dolary, Motorola získává z jednoho mobilu 156 dolarů, Nokia 152 a překvapivě vzadu je Siemens s 113 dolary za mobil – analytici nicméně poznamenávají, že u Siemense jsou to pouze jejich odhady, ne oficiální čísla vydaná firmou.
Téměř senzační růst Samsungu v posledním roce je zapříčiněn asijsko-pacifickým trhem, který nyní prochází podobným mobilním šílenstvím jako Evropa před několika lety. V této oblasti žijí tři pětiny lidstva a skupinka tichomořských zemí (Jižní Korea, Japonsko, Tchaiwan) patří jednak k přirozeným lokálním dodavatelům (podobná kultura, geografická blízkost, nízké obchodní bariéry), jednak má před ostatními zeměmi regionu významný technologický náskok. Asijsko-pacifická oblast se samozřejmě nechlubí tak vysokou průměrnou životní úrovní jako západní Evropa a třeba i jako naše země, ale ve více než třech miliardách lidí, počítáme-li v to i Indii, se pořád najde hravě pár set miliónů osob, které na mobil mají a rádi si jej koupí – což je více, než má Evropa obyvatel celkem i včetně kojenců. Firmy z USA a Evropy se samozřejmě snaží do Asie prodávat, ale domácí matadoři to mají jednodušší. Dobře to ukazuje právě příklad Samsungu, který rozhodně není brán jako “nejznačkovější” firma světa v mobilech, a který přesto dosahuje zdaleka nejvyšší prodejní ceny za kus.
