Prezident Trump tvrdí, že zvýšení cel na dovoz zboží z Číny přinese americké ekonomice miliardy dolarů, které podpoří hospodářský růst. Podle analýzy japonské investiční banky Nomura se stane pravý opak.
Napětí mezi USA a Čínou roste, o „obchodní válce“ už se mluví zcela otevřeně. USA začátkem května oznámily navyšování cel z 10 na 25 % na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. Trump pohrozil, že 25% taxa začne platit i na zbývající čínské dovozy za 300 miliard dolarů. Odvetná cla zvedla i Čína. Trump tvrdí, že příjmy z cel se částečně podílejí na současném hospodářském růstu USA.
Podle hlavního ekonoma Nomury Lewise Alexandera ale existují důkazy, že v konečném důsledku cla za čínské dovozy zaplatí odběratelé, tedy americké firmy a spotřebitelé. „Upřímně řečeno, pro americký růst to bude spíše brzda, než cokoliv jiného,“ řekl Alexander televizní stanici CNBC.
Kdo skutečně platí Trumpovy sankce?
Americká vláda vybírá celní poplatky od společností, které do USA dovážejí čínské zboží. A to jsou obvykle američtí importéři. Je otázkou, zda cla platí americký dovozce, nebo čínský výrobce. Podle analýzy Federální rezervní banky v New Yorku nicméně v konečném důsledku utrpí zákazníci - průměrná americká domácnost kvůli clům na čínské zboží vydá navíc 831 dolarů (19 tisíc korun) za rok.
Pokud by USA uvalily 25% cla na všechny čínské dovozy, inflaci v USA by to v příštích 12 měsících mohlo zvýšit o půl procenta, dodává Nomura.
Zatímco odvetná čínská cla nemohou americkou ekonomiku silněji zasáhnout, protože americký export do Číny je asi čtyřikrát menší než vývoz opačným směrem, Peking našel způsob, jak americké firmy zasáhnout jinou formou. Skoro polovina amerických společností podnikajících v zemi si v průzkumu Americké obchodní komory v Číně stěžuje, že od zvýšení cel jsou terčem přísnějšího dohledu úřadu nebo častějších celních kontrol.
