U:fonovy vysílačky: poprvé v akci

Vyrazili jsme do temnoty a vzali s sebou zeleného mimozemšťana s jeho vysílačkami. Jaké to napoprvé bylo?

Účastním se U:fonovy prezentační akce primárně zaměřené na seznámení s „U:fonovými vysílačkami“ za provozu. Dnes to nebylo mé první setkání s touto komunikační exotikou, viděl (a částečně popsal) jsem je už po lednové tiskové konferenci. Dnešní přednáška se tedy zaměřila výhradně na způsoby používání.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Na lednové tiskovce byly k focení příhodnější podmínky než dnes...
Klepněte pro větší obrázek 
Na vysílačky jsme dnes zpočátku koukali, jako kdyby spadly z jiné planety

Výklad byl trochu zmatený, navíc jsem se mu s otevřeným notebookem a rozepsanými e-maily nevěnoval naplno. Chlácholil jsem se: „jsem přece ten od mobilů, to pak nějak zvládnu“. Opak byl pravdou a zápasení s tlačítky stále nevedlo ke spojení s okolo sedícími novináři. Oproti dnešním mobilům je to zkrátka úplně jiná káva. Trochu mne uklidnilo, že komunikace z 15 zkoušejících dařila jen málo komu a s kolegy z redakce Živě-Computer jsme se rozhodli pro první test vysílaček v terénu. Jako geocacheři jsme v okolí Nového Města na Moravě neměli nouzi o cíle a vyrazili jsme. Hned za dveřmi nás svítilnou nevybavené překvapila absolutní tma, ve které jsme se brzy poztráceli v okolních lesích a vysílačky přišly vhod.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 
U:fonova vysílačka s hotelovou peřinou na pozadí. Vysílačka není žádný drobeček, aneb srovnání s HTC TyTN II

Jako členové jedné „pracovní skupiny“ (do tajů pokročilé správy skupiny vysílaček přes internet jsme nebyli zasvěceni) jsme se rychle naučili využívat funkci, která by se dala charakterizovat jako „jeden stiskne boční tlačítko, mluví a všichni ostatní poslouchají“. Po několika nejasnostech a nepřenesených vzkazech jsme se domluvili na ukončení každé zprávy obligátním „přepínám“. Od té doby bylo vše v nejlepším pořádku a komunikace fungovala. Kvalita přeneseného zvuku je znatelně nižší, než u mobilních telefonů standardu GSM, ale pro prosté předání informace stačí. Je však potřeba mluvit zřetelně, jeden z kolegů nám do vysílaček vyloženě huhlal a později jsme se my ostatní shodli na tom, že mu rozumíme, jen když se opravdu snaží.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Takto bude moje přidělená vysílačka odpočívat až do rána
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
V zelené krabici jsem našel také druhou nabíječku určenou pro druhou (a rovněž přibalenou) baterii

Tolik mé první dojmy z prvního terénního testu U:fonových vysílaček. Zítra se snad posunu dále, dnes jsem podle výčtu funkcí vysílačky odhalil asi tak 5 % celku… No a pokud vás zajímá výsledek naší vycházky do tmy řízené šipkou navigace, musím přiznat, že je neslavný. Vezmu to jen v bodech: zbytečné zdolání rozbahněné a místy ledem pokryté sjezdovky, otlučený Jakub Čížek a nenalezená keš. Na závěr snad prominete malý vtípek v podobě fotografie našeho kvarteta z noční výpravy:

Klepněte pro větší obrázek 
Zprava: David Polesný, Filip Kůžel, Ivo Mareček, Jakub Čížek (na pozadí panorama Nového Města na Moravě)

Témata článku: Operátoři, Ostatní, HTC Tytn, Vysílač, Rozepsaný e-mail