Mobily, počítače, internet a další vymoženosti nás vtahují do virtuálního světa, dokážeme se ještě vrátit zpět?
Poškozuje používání mobilních telefonů náš organismus? Na tuto otázku hledalo odpověď už mnoho vědeckých týmů, které své hypotézy nejrůznějšími způsoby zkoumali a dokazovali. Hypotézy a výsledky výzkumů se ovšem různí, některé hovoří o škodlivosti a negativních důsledcích plynoucích používání mobilního telefonu, jiné tvrdí pravý opak. Otázka, zda mobily nějak fyzicky poškozují naše tělo, tedy zatím zůstává bez jednoznačné odpovědi. Není to ale jediné možné úskalí spojené s našimi mobilními miláčky. V poslední době zasahuje především západní civilizaci nový fenomén – závislost na mobilu a vůbec informačních technologiích. Přičemž slovem závislost se zde rozumí psychická závislost podobná té, kterou trpí chorobní hráči (gambleři) hraničící v některých případech dokonce s patologickou závislostí.
Život v kyberprostoru
Mobilní zařízení všeho druhu se totiž staly běžnou součástí našich životů a asi jen málokdo by se jich dokázal ze dne na den vzdát. Jistě, pro většinu z nás nepředstavují nic víc než prostředek komunikace obohacený o další užitečné funkce zábavného či praktického charakteru, ale i tak, pokud si říkáte, že je to hloupost, vzdejte se svého mobilu na jeden týden. Existují totiž i lidé, pro které se jejich mobil nebo jiné elektronické „hračky“ staly doslova drogou – jedná se takzvanou „technozávislost“. Nemusí ovšem nutně jít jen o uživatele mobilů, technozávislost je typická také pro uživatele osobních počítačů nebo třeba herních konzolí, kteří dokáží trávit ve společnosti svého miláčka většinu času a jen těžko se vrací do skutečného světa. Informační technologie a internet totiž za posledních deset let udělaly obrovský skok kupředu, a tak jejich kouzlu „podléhá“ stále více lidí.
Technozávislost se v případě mobilních telefonů může projevovat třeba tak, že člověk spí se svým telefonem a několikrát se v noci vzbudí, aby zkontroloval svou e-mailovou schránku a příchozí textovky. „Postižený může mít v důsledku své snahy být neustále dostupný pracovní problémy,“ říká profesorka Nada Kakabadse působící na Northamptonské univerzitě nedaleko Londýna. Ta na svém pracovišti provádí výzkum týkající se právě technologické závislosti. Společně se svými kolegy shromažďuje poznatky a důkazy o tomto jevu. Její tým už například provedl výzkum, kterého se zúčastnilo 360 lidí, přičemž jedna třetina respondentů byla shledána jako závislí. Závislost může ale prý u lidí vzniknout téměř na čemkoli.
„Jsme otroky zvyku, často děláme stále stejné věci ve stejnou dobu, a tak si můžeme vypěstovat závislost i na neobvyklých věcech. Technologie se v posledních letech stala mnohem zajímavější a také mnohem dostupnější, vezměte třeba v úvahu, kolik lidí mělo před deseti lety přístup na internet, kolik jich hrálo online hry, kolik lidí mělo svůj vlastní mobilní telefon... Dnes je vše dostupnější, jednoduší, přenosnější, byli byste možná překvapeni kolik lidí má své PDA nebo Blackberry v noci přímo u postele.“ A dodává: „Závislí jedinci se v noci dvakrát až třikrát probouzí aby zkontrolovali příchozí zprávy.“
Příliš pozdě?
Závislost často vede k narušení vztahů s ostatními lidmi, závislý člověk se také postupem času uzavírá do sebe, žije samotářsky a odlučuje se od rodiny. Projevují se ale i další společenské důsledky, závislí trpí úzkostí, strachem a bývají častěji nemocní. Profesorka Kakabadse říká, že v počátečním stádiu závislosti bývají lidé, zvláště pak zaměstnanci velmi produktivní, ale postupem času se začnou naplno projevovat všechny negativní důsledky. „Někteří lidé jsou velmi nervózní, jakmile nemají všechny své technologické gadgety u sebe, což často vyvolává problémy v jejich zaměstnání“. Dále říká, že je velmi obtížné odhalit, že se člověk stává závislým a přijde se na to až když už je pozdě.
Mezi první symptomy závislosti patří také třeba špatná životospráva, vytváření sociálních vazeb na internetu a vůbec žití ve virtuálním prostoru. A přitom za to často mohou právě zaměstnavatelé, tím že svým pracovníkům svěří chytrý telefon nebo PDA. V této souvislosti nyní dokonce chystá profesorka Kakabadseová jakási manuál pro zaměstnavatele, kteří by měli své zaměstnance v tomto směru náležitě proškolit. Dále má v plánu zkoumat do jaké míry je společnost tímto problémem zasažena a vnést na veřejnost povědomí o tomto fenoménu dnešní informační společnosti.
A co vy?
- Dokázali byste se na delší čas vzdát svého mobilu?
- Spíte se svým telefonem?
- Máte často nutkání jen tak zkontrolovat displej mobilu, zda na vám nepřišla zpráva nebo mail?
- Komunikujete se svým okolím více textově než verbálně?
- Máte víc virtuálních přátel (na internetu), než-li těch skutečných ze svého okolí?
- Trávíte hodně času na internetových diskuzích, chatech a fórech?
- Nejste-li zrovna online, přemýšlíte co budete dělat až se připojíte?
- Omezili jste některé své dřívější aktivity ve prospěch surfování na internetu?
- Máte kvůli vysedávání u počítače problémy v práci nebo ve škole?
- Necítíte se dobře, když u sebe nemáte svůj mobil nebo když se odpojíte od internetu?
Pokud je na většinu těchto otázek odpověď ano, pak je čas si o tom někým promluvit. Bez starostí ale nemohou být ani ti, kteří mají pod pět kladných odpovědí. V takovém případě je důležité dát si pozor a vzít možnost vzniku závislosti vážně. Zvýšená pozornost je namístě rovněž ze strany rodičů, jejichž ratolesti tráví většinu svého volného času před počítačovými monitory a denně odesílají desítky textovek přičemž o své okolí a další věci ztrácí zájem.
Zdroj: BBC News
