Jde především o americký trh, kde je telekomů příliš mnoho; Deutsche Telekom potřebuje odlehčit od dluhu a britský Vodafone je na tom finančně dobře.
S překvapivou zprávou o rozhovorech dvou telekomunikačních gigantů přišel zatím pouze jediný zdroj, americký New York Times, ale tento deník obvykle nepřichází s kachnami. Na přecpaném, obchodně strádajícím telekomunikačním trhu se zadluženými giganty se možná schyluje k velké fúzi – německý Telekom, který nedávno vyměnil šéfa, údajně hodlá prodat svou mobilní dceru T-Mobile (údaje hovoří zatím pouze o T-Mobile v USA), a kupcem mají být Britové – rozsáhlý a mocný holding Vodafone Group.
Důvody k transakci nalezneme snadno na jedné i druhé straně. Deutsche Telecom je stále obrovsky zadlužený, stejně jako jeho hlavní kolegové ve Francii, Británii (British Telecom) a Itálii, vinou nehorázných částek v aukcích za 3G spektra. Všechny tyto firmy sice podnikají zdravě a s operativním ziskem, ale vláčet na zádech takto velký dluh je pro ně nesmírně nepříjemné – z kapitálového pohledu jsou předlužené (a zralé na konkurs), takže hodnota jejich akcií je dole, nemohou dále investovat a půjčovat si od bank, platí vysoké úroky.
Deutsche Telecom navíc prosadil před pár lety další investici v USA, když zde pohltil telekomunikační firmu VoiceStream – právě tu přejmenoval na T-Mobile. Jenomže VoiceStreamu/T-Mobile USA se moc nedaří: zdejší trh je, jak je v Americe obvyklé, konkurenčně mimořádně vyostřený, cenová válka zuří intenzivněji než kdekoli jinde – ostatně, průměrný Američan si může obvykle vybírat z nabídky více než šesti operátorů. Pokyn akcionářů Deutsche Telecomu k odprodeji některého z neklíčových dceřinných byznysů byl evidentně dán již dříve, to potvrzují i jiné zdroje. Vodafone je jiný případ. Firma zadlužená není, celosvětové ambice má a prokazuje je, a jediná chybějící hvězdička na vlajce firmy představuje právě americký trh – na americkém trhu má zatím jen menšinový podíl ve Verizonu, který má navíc smluvně umožněný prodat zpět (a koupit T-Mobile/VoiceStream). Verizon je navíc považován za Černého Petra v ruce Vodafonu, zejména proto, že jako jediná část impéria Vodafone používá CDMA standard, takže když zákazníci Vodafonu přijedou do Ameriky, musí „roamovat“ s některým z konkurentů a nemohou využít služeb vlastní firmy (dcery). Když bude Vodafone chtít na americkém trhu koupit nějakého pan-amerického GSM operátora, může si ovšem vybírat: kromě T-Mobile je tu ještě AT+T Wireless a Cingular. Tyto firmy se ale netváří, že jsou vystrojenými nevěstami hledajícími ženicha.
Hrátky gigantů na americkém trhu se málo dotýkají Evropy a naší země ještě méně – pokud by ovšem Vodafone nevycenil zuby ještě více, na celou skupinu T-Mobile, případně jen na další země kromě USA (dá se těžko předpokládat, že by Deutsche Telecom ochotně rozprodával svá aktiva i v rodném Německu). Ale i kdyby druhý domácí operátor opět změnil vlastníka, jméno, logo a skupinku webových adres, nic zásadního by se nestalo, jen by nás z billboardů pro změnu o světovosti operátora přesvědčoval třeba David Beckham s manželkou a dětičkama. Vodafone je o kus významnější mobilní operátor než T-Mobile (firma je dnes největším bezdrátovým operátorem na světě), ale to má význam v případě souboje o obří trhy, jako je třeba americký, čínský nebo francouzský.