Pomocí textových zpráv dokáže naprostá většina lidí poslat hlas „své Superstar“. Proč tedy nepoužít tento způsob hlasování i při oficiálních příležitostech jako jsou volby nebo referenda? Volte svého superposlance!
Milióny textovek nejen pro Superstar
Zpráva, která rozhodně stojí za více než za prosté zaznamenání: během koncertní série Live 8 zaslalo více než 26 miliónů lidí (!) zprávu SMS, kterou se připojují k výzvě organizátorů koncertu požadujících odpuštění dluhu afrických zemí vyspělým státům světa. Organizátoři akce tento hlas vykládají jako velkými písmeny vytištěné ANO na čela evropských i amerických politiků. Je však velká škoda, že jaksi chybělo textovou zprávou vyjádřit i svoje NE. Jinak totiž nešlo o volbu, ale prvomájovou manifestaci. Politiku ale necháme těm, které to ještě baví.
To, co je na věci podstatné, je ono číslo. Šestadvacet miliónů osob v jediný den, při příležitosti jedné akce, poslalo textovou zprávu. Navíc je pro většinu lidí tato iniciativa odtažitou, týkající se jakéhosi vzdáleného, prokletého kontinentu. Dle statistiků se jedná o rekordní počet SMS, druhým v pořadí je s obrovskou ztrátou hlasování o vítěze „American Idol“ (neboli „Amerika hledá SuperStar“) s 5,8 milionu textových zpráv.
Zapomeňte na internet
Před několika lety, ve vrcholném stadiu internetové horečky, se silně hovořilo o možnosti pořádání voleb s využitím internetu. Jak prosté: člověk si zapne počítač, spustí prohlížeč, někam se komplikovaně naloguje a vyjádří svůj názor, kterým pomůže změnit osud své země.
Po vystřízlivění tyto představy vzaly za své. Penetrace internetu i v nejvyspělejších zemích velmi těžko překoná 60 % populace – dospělých, tj. s právem volit. Navíc pro nemalé procento těch, kteří si už dokáží načíst do prohlížeče titulní stránku Seznamu (uf, to ale byla dřina), je nějaký proces „logování“ a „autentizace“ procedurou stejně snadno zvládnutelnou, jako je pilotování letadla. Smiřme se dokonce i s tím, že pro několik desítek procent populace i ve středně vyspělých zemích bude internet něčím, co neviděli a o čem skoro neslyšeli, o čem nemají žádné povědomí a co netouží ovládnout. Na rozdíl od mobilu.
Mobilní telefony a SMS jsou fenoménem jiného kalibru. Jejich penetrace dosáhla během podstatně kratší, asi čtvrtinové doby podstatně vyššího procenta. Čeští mobilní operátoři se chlubí, že mají v součtu 10,5 miliónů uživatelů, takže teoreticky má mobil každý, včetně novorozenců. Tato teorie je samozřejmě velmi vzdálená od reality, ale přece jen nalézt člověka bez mobilu už dnes není tak snadné.
K urně nebo k mobilu?
Textové zprávy přitom ovládá většina uživatelů mobilního telefonu. A možnost vyjádřit se prostřednictvím SMS, která člověka zbavuje nutností být v okamžik voleb na určeném místě, se může rázem stát neodolatelná. Volby, referenda nebo jen prosté vyjádření se k poslednímu názoru pana starosty, strany Zelených, Růžových, místní kafilerky, občanského sdružení Za Jihlavu Veselejší, čehokoli a kohokoli by mohlo být snadné a lákavé. Také vám připadají současné volby, volební místnosti, urny a celá ta procedura kolem jako cosi zatuchlého, obskurního, patřícího do jiného tisíciletí?
Ne že by volební SMS byla jediná a všespásná. Vzhledem k tomu, že volební právo nelze nikomu upřít, SMS by nemohla být jedinou možností, protože skutečně ne každý má mobil. A samozřejmě i zde by musela být jakási metoda autentizace, asi formou komunikace několika SMS (pořád to lepší než urna).
Nepochybuji o zvýšení atraktivnosti voleb a tolik potřebné zvýšení voličské účasti – a když už nic víc, alespoň tohle bude pokrok. Hlasování prostřednictvím SMS bude snadné, a bude to moderní. Reklamy v televizi, jak vysmátý teenager na pláži mačká tlačítka na mobilu a chechtá se „tak jsem zvolil prezidenta“, by byly na denním pořádku. Představte si proti tomu reklamu na volební urnu – noční můra reklamní agentury.
Když pořadatelé Live 8 dokázali spontánně, nedokonale, ale s obrovskou účastí uspořádat volby za Afriku, proč by to nešlo taky oficiálně a pořádně?