Původní Switch od japonské firmy Nintendo spatřil světlo světa v roce 2017 a od té doby slaví jeden úspěch za druhým. Prodeje stoupají a Xbox s PlayStation mají rázem konkurenci, která vyrostla nečekaně rychle, byť podle papírových předpokladů nemělo mít Nintendo šanci. Verze Lite je nejen zmenšeninou Switche, ale podstatně mění princip používání. Sám jsem už několik měsíců majitelem originálního Switche a musím přiznat, že mě baví víc a víc. Po letech jsem v sobě opět probudil hráče, byť hodně rekreačního, takže jsem se na Switch Lite hodně těšil.
Ještě musím vysvětlit, proč píšu „původní Switch“. V létě 2019 se kromě testované verze Lite objevil i drobný upgrade klasického Switche. Vizuálně se nezměnilo skoro nic, ale Nintendo použilo inovovaný procesor s menší výrobní technologií, takže se prodloužila výdrž na baterii. Model z roku 2019 nese označení HAC-001(-01), to jen pro pořádek. A podle všeho obsahuje Lite tento inovovaný procesor rovněž, takže je na tom stran výdrže lépe než původní Switch, ale trochu hůře než Switch z roku 2019.
Jen mobilní hraní, už žádná televize
Originální Switch je unikátní v tom, že jde o přenosnou konzoli, kterou však lze v mžiku přeměnit na klasickou desktopovou zábavu. Dodávaným dockem jej připojíte k televizi, přidáte ovladače Joy-Con a konzole je hotová. Můžete tedy hrát velkou AAA hru jak v autobuse, tak v pohodlí domova na televizi. A stejně jako byl tento koncept unikátní v roce 2017, zůstává i dnes. Uživatelé si Switch zamilovali, na konci roku 2019 se prodalo přes 52 milionů kusů, a v poslední době se na tuto platformu dostává stále více her.
A nejde jen o novinky, ale stále častěji míří na Switch remastery / remaky starších pecek, přibývá portů starších her a Nintendo svým přístupem otevřelo náruč i indie vývojářům. Jedná se o naprosto unikátní platformu, ať už nabídkou exkluzivit Nintenda se Zeldou a Mariem v první řadě, nebo i stylem používání konzole.
Switch Lite ale spoustu z těchto věcí mění. Nejde připojit k televizi, jde o výhradně mobilní záležitost. Ovladače jsou součástí těla konzole, takže nabízí dost jiný uživatelský zážitek než klasický Switch, vlastně popírá původní myšlenku a do jisté míry také samotný název. Navíc některé hry vás přímo vybízely k hraní s odpojenými Joy-Cony v rukou, abyste více využili pohybové ovládání – to s Litem prostě nejde.
Teď je však třeba nahlédnout na věc ze dvou úhlů: z pohledu televizních hráčů a mobilních hráčů. Já osobně hraji víc na televizi a s velkým Pro Controllerem, takže mi Switch Lite vlastně nedával moc smysl (než jsem jej zkusil). Pro mobilní hráče je ale Lite jako dělaný a klasický Switch je možná až příliš velký a drahý. S Litem je mobilní hraní skutečně o něčem jiném.
Menší, pevnější a pro někoho možná i lepší
Zásadní změnou oproti klasickému Switchi je velikost. Lite používá 5,5“ HD displej, zatímco velký Switch disponuje 6,2“ panelem také s HD rozlišením. Bohužel musím konstatovat, že ani jeden displej není zrovna úžasný. Pokud jste rozmazlení z moderních telefonů, tohle pro vás bude krok zpět, barevné ladění je střídmé, viditelný je také air gap…
Navíc verze Lite nemá automatickou regulaci jasu, což výrazně zhoršuje komfort hraní a moc nerozumím rozhodnutí společnosti vynechat zrovna součástku, která stojí asi 1 $ a vyrábí se masově pro miliony telefonů. Displeji se ale musí nechat, že je hezky vidět na slunci, má rychlou odezvu, což je herní konzole žádoucí. Prakticky je tak rychlost odezvy mnohem důležitější než líbivost zobrazení. Každopádně by si příští generace či revize skutečně zasloužila lepší panel, byť chápu, že za tyto peníze není možné dostat do konzole panel jako mají špičkové telefony.
Od velikosti displeje se pochopitelně odvíjí také samotná velikost zařízení: 238 × 102 × 14 mm vs. 208 × 91 × 14 mm. Stejně je tomu s hmotností: 398 vs. 277 g. Druhou proměnnou je větší pevnost těla. Odnímatelné ovladače totiž nikdy nebudou tak pevně držet u konzole, jako když jsou její nedílnou součástí. A poslední změnou k lepšímu je, že Lite má na levé straně klasický D-Pad, který je u původního Switche nahrazený čtveřicí tlačítek, aby se odpojený Joy-Con dal použít jako samostatný ovladač. Klasický D-Pad je v mnoha ohledech naprosto nedocenitelný, hlavně když jde o bojovky.
Ukázka uživatelského prostředí
Nemám úplně malé ruce, ale hraní na Lite je zcela jiné než na klasice. Menší konzole pro mě znamená paradoxně mnohem ergonomičtější držení a tím, že je lehčí, také pohodlnější hraní. Menší displej má stejné rozlišení, ale tím pádem o něco jemnější a příjemnější na hraní. Potěší také výdrž baterie, která se při hraní The Legend of Zelda: Breath of The Wild přehoupla přes 3,5 h. Originální Switch se jen těžce dostává ke 3 h, naopak verze z roku 2019 se dostane přes 4,5 h. Rozdíly se nemusí zdát nijak propastné, leč Zelda je velká AAA hra, která dává konzoli hodně zabrat. Když budete hrát něco lehčího, mohou být rozdíly mnohem větší.
V jádru je stejný, to dobré se nemění
Ohledně používání samotného se toho až tolik nemění. Nabídka her je stejná jako pro klasický Switch (minoritně mohou být nekompatibilní hry, které trvají na ovládání odpojeným Joy-Cony) a i zde si můžete vybrat, jestli půjdete cestou zakoupení fyzické kopie na cartridgi, nebo nakoupíte digitálně.
Každopádně doporučuji nákup velké microSD karty, protože vnitřní paměť Switche činí pouze 32 GB. Třeba Mortal Kombat 11 si vezme 25 GB a WRC 8 uzme 14 GB. Z vlastní zkušenosti vím, že 128GB karta je rozumné minimum, ale chce to mít kartu dostatečně rychlou. Pokud však půjdete cestou nákupu fyzických kopií, může být paměťovka menší a není třeba ji kupovat tak rychle, protože většina dat je na cartridgi a do Switche se ukládá jen nezbytné minimum.
Stále si můžete užít mobilní hraní se stereo reproduktory s plnohodnotnými ovládacími prvky a dotykovou obrazovkou. U jednotlivých tlačítek mám navíc dojem, že u Lite verze mají trochu jistější stisk a analogové páky zase o něco příjemnější povrch. Otázkou je, jestli za rok intenzivního používání nebudou tlačítka také trochu gumová jako u mého Switche. Konzoli nabíjíte stejně pomocí USB-C konektoru ve spodní části zařízení, a i zde je třeba, abyste ideálně používali originální nabíječku.
Pokud chcete konzoli nabít bez hraní, dá se použít prakticky jakákoli nabíječka pro telefon, při hraní jsou ale nároky na nabíjení vyšší a Switch používá v rychlém nabíjení nestandardní hodnoty napětí a proudu. Dá se však sáhnout po některých nabíječkách Power Delivery s dostatečným výkonem.
Lite rovněž nemá podporu bezdrátových sluchátek a musíte jít cestou klasického 3,5mm jacku. Důvod je jednoduchý – bezdrátová konektivita je vyhrazena výlučně pro herní ovladače. Do USB-C portu ale existuje několik Bluetooth adaptérů, které vám dovolí bezdrátová sluchátka používat. Switch je prostě specifická záležitost, na jejíž požadavky zkrátka musíte přistoupit.
Primární jsou hry, zbytek jde stranou
Zdá se to zbytečné, ale je třeba to mít neustále na paměti: Switch Lite je herní konzole, takže je primárně určená na hraní. Všechno ostatní, je v zásadě podružné. Se Switchem se tedy nepodíváte na internet, nestáhnete maily, ani neprohlédnete Facebook. Nemůžete se dívat na Netflix, HBO Go atd.
Hraní má prim, ale pár ústupků Nintendo stejně udělalo. V obchodě můžete stáhnout aplikaci oficiální aplikaci YouTube a pokud budete mít hezký screenshot nebo video ze hry, můžete jej sdílet na Facebook nebo Twitter. Po připojení k počítači se nedostanete do vnitřní paměti zařízení a jediný „styk“ s okolním světem je pomocí microSD karty. Což mě upřímně trochu mrzí, protože třeba dostat ze Switche screenshoty je problém. Na druhou stranu chápu, že je to ochrana před piráty.
Ono i celé prostředí je primárně orientováno na hraní. Velké čtvercové ikony vyplňují jednotlivé hry a decentní nabídka kulatých ikon ve spodní části vás přesměruje na feed s novinkami, do obchodu, do galerie a pak do několika částí nastavení. Ono ani u nastavení toho není moc co objevovat: nastavíte Wi-Fi, připojíte Nintendo účet, zkontrolujete zaplnění úložiště a je hotovo. Celé prostředí je přímočaré a jednoduché, což je dobře. Drobnou výtku bych ale našel, prostředí by mohlo být lokalizaci. Anglické termíny sice nejsou nijak složité a při hraní vás stejně louskání angličtiny nemine, ale česká lokalizace by určitě neuškodila.
Má to smysl? Má to smysl
Když přišel Switch Lite na trh, zdál se mi zbytečný. V mobilním módu jsem na svém Switchi skoro nehrál, protože to nebylo ono. Jenže teď se mi svět otočil. Mobilní hraní je na Switch Lite super a začalo mě bavit. Spousta her vám poskytne dost jiný uživatelský zážitek, pokud je nehrajete na televizi. Srovnání s mobilním telefonem, nebo snad herním mobilním telefonem je ale naprosto scestné. Jakkoli nabušený telefon má omezení v nabídce her.
Nechci se nikoho dotknout, ale stovky her zdarma s tunou In-App nákupů nejsou konkurence. Obecně je opravdu dobrých her pro telefony minimum. Na Switch také najdete „blbosti“ s In-App nákupy, ale majoritně jsou tu skutečně skvělé hry, a hlavně dostatek velkých titulů, kde můžete utopit stovku hodin.
Lite vyplnil díru, o které jsem si nemyslel, že existuje. Mám dojem, že tohle mělo Nintendo prostě spočítané a vědělo, že počet lidí hrající jen v mobilním režimu je nezanedbatelný. Pokud jste po Switchi pokukovali a líbilo by se vám hrát při každodenních přesunech z domova a do domova, pak je Lite ta správná volba. Jestli jste už majitelé Switche, je otázka, jestli se chcete zříct připojení k televizoru a užívat si jen mobilní hraní, které je na Lite skutečně lepší.
Navíc si Switch Lite může dopřát v několika barvách, existuje k němu hromada zajímavého příslušenství, a když to vezmete kolem a kolem, 5 490 Kč za hodiny a hodiny zábavy není mnoho. A nabídka her je každý den větší a větší.
Plusy a minusy
+ Velká nabídka her
+ Zpracování a ergonomie
+ Cena
– Nemožnost připojení k televizoru
– Nemožnost použít Bluetooth sluchátka
– Jen 32 GB vnitřní paměti
