Každý rozumný zloděj SIM kartu zahodí a telefon zůstane, ten prodá. Já si osobně myslím, že PIN je jenom na to, aby mi znepříjemňoval život.
Můj první mobil mi podle brněnské policie, kam jsem to ohlásil, ukradl údajně 14 letý Tomáš Lakatoš (právě je možno v televizi vidět, jak brněnská policie dělala objasněnost - dostal jsem devítistránkový tlustospis, co všechno Lakatoš přiznal a za měsíc můj kolega dostal totéž, když hlásil ztrátu peněženky s doklady - zase to ukradl Lakatoš, který není trestně odpovědný).
Když jsem zjistil, že nemám mobil, zavolal jsem na něj, jednou zazvonil a od té doby byl nedostupný. Bylo to v roce 1999, kdy Oskar, který dává číslo zdarma nefungoval a samotná Twistkarta stála snad 1000 Kč + kredit (nebo to bylo ještě více?). Zůstal tam kredit přes 600 Kč (zrovna jsem měl dobito za 800 Kč). Paegas se se mnou odmítl o čemkoliv bavit, ale asi za rok mi kredit převedli na nové číslo, protože jsem někde dostal chybný Paegasův ceník, kde měli napsáno, že při ztrátě Twistkarty ji za 500 Kč vymění. To byla chyba tisku, u Paegase tento ceník nesměli vůbec dávat. V té době to bylo pro mne zajímavé, mohl jsem mít za 500 Kč druhé číslo a 600 Kč kreditu zpět.
Po dlouhém zkoumání mi nakonec neprovolaný kredit převedli na mé nové číslo a ještě mi připsali 500 Kč, ale to nebyl standardní postup, to jsem získal jedině díky tomu, že u Paegase někdo udělal chybu a celý náklad ceníků museli zlikvidovat.
Jen pro zajímavost pro ty, co méně pamatují: Tehdy nejlevnější Twist sada s příšernou Motorolou d520 stála asi 4200 Kč, u Paegase byla ještě dražší, a sada s Nokií 3210 tehdy byla za pouhých 9900 Kč.